Státní dluhopisy bude v Rusku nově skupovat i fond národního bohatství, investovat do nich bude moci až polovinu svých prostředků. Rozhodla o tom podle agentury Reuters ruská vláda. Rusko také zřejmě zablokuje prodej dceřiných společností zahraničních bank v zemi.
Fond národního bohatství, který byl vytvořen jako rezerva pro obtížné období, v minulosti do ruských státních dluhopisů neinvestoval.
Moskva po zahájení speciální operace na Ukrajině uvedla, že fond bude v letošním roce hlavním zdrojem financování rozpočtového deficitu. Vládní dekret stanoví, že ruské státní dluhopisy mohou tvořit až 50 procent investic fondu.
Vláda tento krok uskutečnila poté, co se snížil podíl zahraničních investorů na vlastnictví ruských dluhopisů a hlavními držiteli těchto dluhopisů se staly ruské státní banky.
Ruské úřady mají letos rozsáhlé plány na využívání peněz z fondu národního bohatství, vynakládat je chtějí mimo jiné na podporu hodnoty ruských akcií.
Hodnota fondu, do kterého směřuje část příjmů z prodeje ropy, na začátku července činila 210,6 miliardy dolarů (přes pět bilionů korun) a stále roste. Meziměsíčně se zvýšila o téměř 13 mld. USD, napsala agentura Reuters.
Reakce na sankce v bankovním sektoru
Dceřiné společnosti ruských bank v cizině nemohou dnes kvůli sankcím normálně fungovat. Rusko proto v odvetě zablokuje prodej dceřiných společností zahraničních bank v zemi. Podle agentury Interfax to řekl náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. Nevyloučil přitom, že by ministerstvo financí mohlo v budoucnu podpořit myšlenku převedení těchto společností pod kontrolu ruských státních bank, napsala agentura RIA Novosti.
»Na naší subkomisi jsme diskutovali o tom, že nyní, dokud se situace nezlepší, nedáme povolení k prodeji dceřiných společností zahraničních bank a jejich aktiv v Rusku,« řekl Mojsejev.
První kroky k prodeji aktiv již zahraniční banky podnikají. Francouzská banka Société Générale dokonce už prodala svůj podílu v Rosbank a v dceřiných pojišťovacích společnostech tohoto ruského věřitele společnosti Interros Capital, která je spojena s ruským oligarchou Vladimirem Potaninem. Ostatní západní banky stále zkoumají možnosti svého odchodu ze země. Největší ruské divize z nich mají rakouská Raiffeisen, italská UniCredit a americká Citigroup.
Na konci minulého roku měly dceřiné společnosti těchto tří zmíněných bank v Rusku aktiva ve výši 3,5 bilionu rublů (1,5 bil. Kč). Pro srovnání, největší ruská banka Sberbank v tu dobu disponovala aktivy ve výši 38 bilionů rublů. Zahraniční banky v té době představovaly 11 procent celkového ruského bankovního kapitálu.
(ici)