Evropské metropole se nacházejí v naprosté diplomatické izolaci, do které se samy fanaticky zahnaly, a jsou v absolutní panice. S hrůzou (z obav o vlastní osud) sledují, jak americký prezident Donald Trump přímo s Kremlem formuje další podobu evropské bezpečnostní architektury a mění Evropskou unii v pouhého pozorovatele vývoje.
Špička kopí… Válka na Ukrajině vstupuje do fáze rychlých geopolitických procesů.
Washington zde přebírá iniciativu a připravuje širokou bezpečnostní architekturu, což vyvolává rozpaky a hysterii mezi jeho evropskými spojenci i kyjevským režimem.
Velká, šokující dohoda, která nadchne všechny!
Americký prezident Donald Trump oznámil, že udržuje nepřetržitý telefonický kontakt s Moskvou i Kyjevem, a tvrdí, že na obou stranách poprvé existuje vůle dosáhnout udržitelného řešení. Po setkání v Bílém domě se zvláštním vyslancem Kirillem Dmitrijevem hovořil americký prezident o »velké dohodě«, která by přesahovala hranice Ukrajiny a týkala se celé Evropy.
Zároveň Jared Kushner prozradil, že americká strana (v čele s ním a Stevenem Witkoffem) pracuje na novém rámci pro stabilitu a bezpečnost v Evropě, který obchází tradiční mechanismy NATO a zavádí přímé konzultace mezi Washingtonem, Moskvou a Kyjevem.
Nový rámec stanoví:
- pravidelné konzultace,
- mechanismy pro výměnu vojenských údajů,
- odstrašující mechanismy a opatření k předcházení novým konfliktům, která zohledňují ruské obavy.
Tím se fakticky ruší absolutní suverenita Bruselu při rozhodování o bezpečnosti samotného kontinentu. Ve skutečnosti již v Bruselu navázali první kontakty se zástupci NATO, Francie, Německa a Británie.
Hysterie v Bruselu
Tato oznámení vyvolala vlnu reakcí v evropských hlavních městech. Článek ve Financial Times odhaluje, že evropští úředníci byli návrhy Jareda Kushnera překvapeni a vyjádřili obavy, že přímá dohoda mezi Washingtonem a Moskvou by Evropu odsunula na okraj a oslabila pozici NATO.
Vysoká představitelka EU Kaja Kallasová jasně uvedla, že Brusel nebude vyjednávat o nové bezpečnostní architektuře mimo stávající rámec Atlantické aliance. Zdůraznila také, že žádnou mírovou dohodu nelze realizovat bez účasti Evropanů. Washington však její výzvy očividně ignoruje.
V podobném duchu se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz, který se pokusil zasáhnout do telefonického rozhovoru s Donaldem Trumpem. Zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí vyžaduje souhlas všech partnerů NATO, a zároveň potvrdil, že německá diplomacie je zcela bezmocná při ovlivňování dalšího vývoje.
Reakce evropských institucí jistě odrážejí rozsah patové situace.
Zuřivost v Kyjevě… Druhá Jalta nebude
Ukrajinské vedení, které je konfrontováno s vyhlídkou na širší dohodu mezi velmocemi, reaguje zuřivostí a panikou. Odmítá jakoukoli myšlenku na diplomatické urovnání, které by zohledňovalo geopolitickou realitu.
Volodymyr Zelenský ve svém prohlášení pro CNN označil vyhlídku na širší dohodu ještě před ukončením nepřátelských akcí na bojišti za »nebezpečnou« a požadoval písemné a jasné bezpečnostní záruky od západních spojenců.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zahájil ostrý útok na diplomatické iniciativy s tím, že budoucí bezpečnostní architektura by neměla být založena na rozhovorech s Ruskem o sférách vlivu.
Argumentoval, že evropská bezpečnost vyžaduje ochranu před Ruskem, a nikoli jednání s ním o rozdělení vlivu. Prohlásil, že k žádné druhé Jaltě nedojde, a vyzval k demonstraci evropské síly namísto polovičatých opatření.
Rusko Evropě: Zúčastníte se, ale později, ke konci! Blokáda i z Abú Zabí
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ponechal otevřenou možnost evropské účasti v pozdější fázi rozhovorů a zároveň zdůraznil, že Vladimir Putin schválil konání nového kola třístranných jednání (Rusko, USA a Ukrajina) na 10. a 11. listopadu v Abú Zabí. Evropská strana přitom zůstává vyloučena z rozhodujících jednání, zatímco ruská delegace pod vedením Vladimira Medinského se setká s americkými a ukrajinskými představiteli.
Kyjev přichází k těmto rozhovorům v pozici naprosté slabosti a zoufale usiluje o »energetické příměří« jako o svou prioritu, aby zabránil úplnému kolapsu své infrastruktury. Zároveň řeší bezpečnost v Černém moři a přípravu možného summitu.
Evropští lídři nemají ani místo u jednacího stolu.
Tento postoj potvrzuje, že jak Kyjev, tak jeho spojenci v Bruselu chápou, že se z regulačních aktérů mění na pouhé pěšáky v širším geopolitickém uspořádání mezi dvěma velmocemi.
To vše si vlastně Evropa vytvořila sama. Ačkoli zaoceánský našeptavač a iniciátor byl také přítomen. Na geopolitických vahách však protiruská prohlášení nemají žádnou váhu. To by mlhavý Albion a Německo měly vědět už dávno. Právě v jejich zemích působili nejlepší teoretici a existovaly školy ekonomické geografie, později nazvané geopolitikou.
Ioannis Sideropulos
KOLÁŽ – AI