Myslím, že tento titulek mého článku vystihuje celý rozměr problému. Mám na mysli hysterickou reakci mnoha českých politiků na rozhodnutí sportovní arbitráže ve švýcarském Lausanne, která vrátila ruské sportovce na mistrovství světa v hokeji.
Nejčastějším argumentem, proč by se Rusové neměli vracet na MS v hokeji, je to, že stále trvá jejich agrese na Ukrajině. Nechci se pouštět do nějakých komplikovaných úvah o tom, co stálo za touto agresí a zřejmým porušením mezinárodního práva. Připusťme pro zjednodušení, že důvody pro svou invazi, které uvádějí Rusové, jsou irelevantní. Jsou irelevantní zcela nepochybně pro jejich nepřátele.
Když ovšem čtu diskuzi pod protiruskými vyjádřeními bývalého českého premiéra Fialy a bývalého skvělého světového brankáře Haška, nemůžu se zbavit dojmu, že ta nenávist vůči sportovcům, kteří přeci nedrží ve svých rukou ani ovladače dronů či raket a nebo kulomety a neovládají ani odpalovací tlačítka raket, či raketometů, je z mého hlediska nerozumná.
Ale kromě toho chci připomenout, že ruští hokejisté hrají v nejlepší lize světa NHL a jsou tam, dá se říci, váženými playery. Nikdo z majitelů klubů NHL, ani z tamní sportovní veřejnosti, ba ani vlády USA a Kanady nezpochybňují jejich hráčský status.
Ale Český hokejový svaz je v čele bojovníků za pokrok a čistotu ve sportu. Ve sportu přece nejde – alespoň podle těchto bafuňářů – o sportovní výkon či výsledky, ale v první řadě o morálku. Tedy, účelově pojatou. To je sice hezký, ale nepraktický přístup, neboť sport je přeci jedním z nástrojů k tomu, aby lidé ze zemí s různými politickými systémy a z různých civilizací měli k sobě blíž. Aby se poznávali, aby zjišťovali, že i člověk z jiné země, která mu nemusí být zrovna sympatická, má hlavu, dvě nohy a také dvě ruce. A že žije podobnými problémy, jakými žijeme my.
Ale co je nejskandálnější na celé věci, je naprosto nechutné pokrytectví a dvojí metr užívaný vůči ruským sportovcům. I vůči sportovcům z Běloruska, i když ti se žádné vojenské invaze nezúčastnili a jsou jaksi stranou vojenského konfliktu. To, že jsou Bělorusové spojenci Ruska, je zřejmé a ani to nezastírají. Ale nemyslím, že by to měl být důvod k jejich perzekuci a uplatňování principu kolektivní viny. Ve vztahu k Rusům jej ovšem naši »demokraté« a moralisté uplatňují bezvýjimečně.
A co takhle Spojené státy a jejich děsivé porušení mezinárodního práva, které spočívalo v nevyprovokovaném útoku na Írán? Ano, Írán je země, kde bych asi nechtěl žít. Ale připusťme, že jsou to lidé, kteří mají své představy o životě i politickém systému, ve kterém chtějí žít.
Ale použít uprostřed probíhajících mezistátních jednání s Íránem vojenskou sílu k útoku na vedení této země, které se sešlo v paláci nejvyššího duchovního představitele šíitů Chameneího, aby rokovalo o dalším postupu v jednání s Američany, je zcela neslýchané. Američané s Izraelci využili tohoto momentu a zaútočili tak, aby zničili podle možnosti celé politické a vojenské vedení země. Vzpomeňme si, že v prvních dnech agrese a masivního porušení mezinárodního práva (a válečných zločinů, což koneckonců konstatovala i OSN), chtěli Američané a Izraelci dosáhnout změny politického systému a celého režimu v Íránu. To je věc, nad kterou zůstává rozum stát. Jedná se opravdu o věc v mezinárodních vztazích nevídanou. Těžko je pochopitelná u států, které se zaklínají demokracií, humanitou a morálkou…
A co zavraždění 170 nevinných íránských děvčátek v dívčí škole v jižním Íránu. Tato děvčátka by zcela nepochybně ráda žila. A také jejich rodiče by jistě ocenili, kdyby tato dívčí škola nebyla vyhodnocena neschopnými zpravodajskými službami Spojených států či Izraele jako vojenský objekt. Nechci se zabývat dalšími stovkami obětí agrese USA a Izraele v Íránu. Jistě pro to najdou někteří lidé, o jejichž deklarované vysoké morálce ovšem pochybuji, omluvu. Prostě, podle nich demokratické a morální bomby mají jinou hodnotu než ty ruské na Ukrajině. Je to nechutný přístup a myslím, že pokud by neměli být na mistrovství světa v hokeji Rusové, neměli by tam být ani Američané. Jejich agrese v Íránu je totiž jasným porušením mezinárodního práva. A jejich válka vůči Íránu vlastně trvá…
Jiří Paroubek
Do sportu politika nepatří!
Konečně zase budou mít hokejová světová mistrovství úroveň, když se jich budou zúčastňovat ruské týmy. Doteď neměly získané mistrovské tituly žádnou hodnotu, když se turnaje odehrávaly bez účasti Rusů.
Dominik Hašek, takto stále neúspěšný čekatel na funkci senátora ve zbytečném českém Senátu, je známý český rusofob, kterému však nesmrdějí ruské peníze, které ovšem nepřeje jiným českým či zahraničním hokejistům a sportovcům. Hašek je takový malý český trouba a užitečný protiruský idiot.