AKTUALIZUJEME
Úřadující bulharská prezidentka Ilijana Jotovová podle povolebních průzkumů ovládla druhé kolo prezidentských voleb. Nad svým soupeřem, bývalým premiérem Andrejem Gjurovem, vede o několik procentních bodů. Pokud se odhady potvrdí, stane se první ženou, kterou si Bulhaři přímo zvolili do čela státu. První částečné oficiální výsledky se očekávají v neděli pozdě večer.
Podle čtyř povolebních průzkumů zveřejněných agenturou BGNES získala Jotovová podporu 50,7 až 52,5 procenta voličů. Její soupeř, prozápadně orientovaný ekonom Andrej Gjurov, obdržel podle těchto odhadů 43,4 až 44,6 procenta hlasů. Jotovová kandidovala s podporou premiéra Rumena Radeva a jeho politického zázemí. Výsledky exit pollů však zatím nejsou konečným verdiktem a rozhodující budou až oficiálně sečtené hlasy.
Druhé kolo se podobně jako první vyznačovalo nízkým zájmem voličů. Podle údajů volební komise dosáhla účast v 16 hodin 19,33 procenta. Před týdnem byla ve stejnou dobu ještě nižší. Nízká účast tak zůstává jedním z výrazných rysů letošního prezidentského hlasování.
První kolo rozhodlo o souboji dvou rozdílných směrů
První kolo se uskutečnilo 25. října a zúčastnilo se ho 27 kandidátských dvojic. Podle konečných výsledků ústřední volební komise získala Ilijana Jotovová společně se svým viceprezidentským kandidátem Kirilem Valčevem 34,76 procenta hlasů. Andrej Gjurov s Georgijem Kandevem skončil druhý se ziskem 31,95 procenta. Třetí místo obsadil Kostadin Kostadinov, který obdržel 12,55 procenta. Volební účast se pohybovala kolem 22 procent a patřila k nejnižším v postkomunistické historii země. Protože žádná z dvojic nezískala potřebnou většinu a zároveň nebyla splněna podmínka účasti, rozhodlo se o prezidentovi až ve druhém kole.
Jotovová i Gjurov vystupovali jako nezávislí kandidáti, za každým z nich však stál odlišný politický tábor. Rozdílné byly také jejich postoje k zahraniční politice a geopolitickému směřování Bulharska. Jotovová se v kampani prezentovala jako kandidátka, která chce přispívat k zachování míru v regionu a prosazovat vyváženější diplomatické vztahy s Ruskem.
Podporu jí vyjádřily vládní strana Progresivní Bulharsko, Bulharská socialistická strana (BSP), jejíž členkou v minulosti byla, a nacionalistická strana VMRO. Její vítězství by tak znamenalo také posílení politického postavení premiéra Rumena Radeva a jeho hnutí. Jotovová zastávala funkci viceprezidentky právě v době, kdy byl Radev hlavou státu. Prezidentkou se stala po jeho odchodu z úřadu a nyní usiluje o vlastní volební mandát.
Ekonom Andrej Gjurov měl naopak podporu proevropských opozičních stran Demokratické Bulharsko a Pokračujeme ve změně, jejímž členem byl v minulosti. Během kampaně se však snažil vystupovat jako nezávislý kandidát, nikoli jako přímý zástupce stranické politiky. Od února do května letošního roku vedl úřednickou vládu. V tomto období také podepsal bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Jeho politické postoje jsou spojovány s důrazem na proevropské směřování země a spolupráci se západními spojenci.
Jaké pravomoci má bulharský prezident?
Ačkoli je bulharský prezident často označován za hlavu státu s převážně reprezentativní rolí, jeho pravomoci nejsou zanedbatelné. Prezident je volen přímo občany na pětileté období a zastupuje zemi v zahraničních vztazích. Může například vrátit parlamentu přijatý zákon k novému projednání, což představuje takzvané odkladné veto. Poslanci však mohou jeho námitky přehlasovat a zákon znovu schválit.
Hlava státu se podílí také na zahraniční a bezpečnostní politice. Za ústavních podmínek uzavírá mezinárodní smlouvy, jmenuje a odvolává vedoucí diplomatických misí a přijímá zahraniční velvyslance. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje jejich nejvyšší velení a předsedá poradnímu orgánu pro národní bezpečnost. Ústava mu svěřuje také pravomoc udělovat milosti, poskytovat azyl nebo vypisovat parlamentní a místní volby v případech stanovených právními předpisy. Významnou roli může sehrát i při politických krizích, zejména při sestavování úřednické vlády a vyhlašování předčasných voleb v mezích ústavních pravidel.
Prezidentský úřad tedy sice nemá výkonnou moc srovnatelnou s vládou, jeho držitel však může ovlivňovat politickou debatu, zahraniční orientaci země i fungování ústavních institucí. Výsledek druhého kola proto bude důležitý nejen pro samotnou Jotovovou a Gjurova, ale také pro další směřování Bulharska v době, kdy se země potýká s rozdílnými představami o vztazích s Ruskem, podporou Ukrajiny a svou rolí v Evropské unii a NATO.
(pk)