Ve Spojených státech vyvolávají nové politické reakce informace, že prezident Donald Trump mohl před vojenskou operací ve Venezuele, která vedla k zatčení Nicoláse Madura, zásah konzultovat s aplikaci umělé inteligence.
Dva vysoce postavení demokraté ve Sněmovně reprezentantů, Jamie Raskin a Robert Garcia, požádali amerického prezidenta, aby zveřejnil kompletní historii svých konverzací se systémy umělé inteligence, včetně Groku, který vyvinula společnost Elona Muska.
Podle zpráv citovaných oběma kongresmany Trump údajně hovořil s Grokem v prosinci 2025 a ptal se ho, jak by venezuelští občané reagovali na možné zatčení Madura. O několik týdnů později, v lednu 2026, nařídil vojenskou operaci bez předchozího souhlasu Kongresu.
»Znepokojivé!«
Raskin a Garcia to označili za obzvláště znepokojivé, že prezident se raději poradil s chatbotem, než aby se o tak závažném vojenském rozhodnutí poradil s Kongresem. Varovali také, že systémy umělé inteligence mohou poskytovat nepřesné informace, být manipulovány a představovat rizika pro národní bezpečnost, zejména pokud jsou používány pro citlivé vládní záležitosti.
Oba zákonodárci tvrdí, že otázky a odpovědi z těchto aplikací jsou prezidentskými záznamy, které musí být podle amerického práva uchovávány. Také požádali o poskytnutí důvěrných informací do 11. listopadu o používání umělé inteligence v Bílém domě a o opatřeních na ochranu údajů.
Bílý dům ze své strany uvedl, že si uchovává veškeré záznamy požadované zákonem, aniž by potvrdil, že Grok ovlivnil vojenské rozhodnutí.
Případ otevírá širší debatu o mezích umělé inteligence při formování zahraniční politiky USA. A vznáší se nevyřčená otázka…: kdo bude následovat?
(is)