Předseda levicové strany Demokraté Yair Golan vyjadřuje optimismus, že takzvaný »Blok změn« může sestavit příští izraelskou vládu s podporou stran zastupujících arabskou komunitu.
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Channel 12 Golan odmítl možnost vlády národní jednoty, která by zahrnovala stranu Likud premiéra Benjamina Netanjahua. »To v žádném případě. To by znamenalo další Netanjahuovu vládu… Je to riziko pro národní bezpečnost,« prohlásil.
Vláda s arabskými stranami je podle Golana proveditelná
Golan uvedl, že opoziční strany »mohou sestavit vládu – a my musíme sestavit vládu«, přestože v stodvacetičlenném Knesetu získaly pouze 48 křesel.
Předseda Demokratů oznámil, že se předchozího dne setkal s předsedou strany Ješar Gadim Eisenkotem, představitelem strany Ješ Atid Yairem Lapidem a vůdcem strany Ra’am Mansourem Abbásem. »Zjistil jsem, že všichni tři jsou hluboce odhodláni sestavit vládu,« uvedl.
Golan zdůraznil, že Ra’am by se mohl stát součástí koalice, zatímco Společná kandidátka by ji mohla podpořit zvenčí. S podporou Ra’amu by měl tento blok 56 křesel, Společná kandidátka pak disponuje dalšími 11 mandáty.
Námitky proti spolupráci s arabskými stranami
Eisenkot prohlásil, že s arabskými stranami spolupracovat nebude. Stejný postoj zastává také předseda strany vedené Naftalim Bennettem. Předseda strany Jisra’el bejtenu Avigdor Lieberman dnes kategoricky zopakoval své odmítnutí spolupráce s »příznivci teroristů«.
Golan poznamenal, že arabské strany by se mohly dohodnout, že nebudou usilovat o místa v bezpečnostním kabinetu, a to s ohledem na »citlivost izraelského veřejného mínění«.
Nový předseda Knesetu a vyšetřování událostí ze 7. října
Golan poukázal také na to, že nový Kneset, jehož ustavující schůze je naplánována na 10. listopadu, může dosáhnout některých cílů ještě před sestavením nové vlády.
Nejprve je podle něj nutné vyměnit předsedu parlamentu. Následně »musí být zrušeny zákony o reformě soudnictví a musí být zřízena státní vyšetřovací komise. To vše bude provedeno před sestavením vlády«.
Golan dodal: »Opoziční strany vytvoří vládu, která podle mého názoru může být stabilní. Ale i když bude její funkční období omezené, budeme schopni v relativně krátkém čase zachránit izraelskou demokracii a především bezpečnost Izraele«.
Co ukazuje historie
Pouze jedna vláda v izraelských dějinách zahrnovala plnohodnotnou účast arabské strany. Ra’am se stal součástí osmistranické koalice, které se v roce 2021 podařilo sesadit Netanjahua z premiérského postu. Vláda se však po pouhém roce rozpadla.
I bez sestavení nové vlády mohou opoziční strany spolupracovat a využít svou parlamentní většinu k výměně předsedy Knesetu a dalších představitelů na klíčových pozicích. Tím by mohly omezit akceschopnost Netanjahuovy prozatímní vlády, která by jinak nadále vykonávala svou funkci.
Vyhlídky na sestavení koalice, která by Netanjahua vystřídala v čele izraelské vlády, však zůstávají mimořádně složité a politicky citlivé. Významnou roli v nich hrají také dosavadní koaliční zkušenosti a rozdílné postoje jednotlivých stran.
Scénář 2: Vláda národní jednoty
Další možností je rozdělení dosavadních politických bloků a vytvoření vlády národní jednoty. Likud by se na takovém uspořádání přirozeně podílel po boku některých současných koaličních partnerů a – což je zásadní – alespoň jedné strany z opozičního tábora.
V takovém případě se odhaduje, že by Netanjahu mohl být ochoten rozloučit se s krajně pravicovým ministrem národní bezpečnosti Itamarem Ben-Gvirem. Ne však s ministrem financí Becalelem Smotričem ani s ultraortodoxními stranami.
Eisenkot však účast ve vládě po boku Netanjahua vyloučil. Pokud by svůj postoj změnil, mnoho Izraelců, kteří si přejí Netanjahuův odchod z moci, by takové rozhodnutí mohlo považovat za zradu. To by jednání o vládě národní jednoty výrazně zkomplikovalo.
Scénář 3: Netanjahuova vláda s podporou přeběhlíků
Další scénář počítá s tím, že by Netanjahu mohl usilovat o přechod některých opozičních stran nebo jednotlivých poslanců na svou stranu.
Všichni čtyři představitelé opozičního bloku – Gadi Eisenkot, Naftali Bennett, Avigdor Lieberman a Yair Golan – však prohlásili, že se na vládě s Netanjahuem podílet nebudou.
Vzhledem k tomu, že Netanjahuovu bloku chybí k většině osm křesel, by přesvědčení osmi jednotlivých poslanců k přechodu na jeho stranu představovalo mimořádně obtížný úkol. Takový postup by navíc přinesl značnou politickou nejistotu.
Scénář 4: Nové volby
Zatímco se všechny tyto možnosti zvažují v zákulisí, izraelský prezident Jicchak Herzog uskuteční veřejné konzultace s představiteli stran, které získaly zastoupení v parlamentu. Poté, co vyslechne jejich stanoviska, pověří jednoho z politických lídrů sestavením vlády.
Očekává se, že arabské strany vyjádří podporu Eisenkotovi. Předseda strany Ješar by tak mohl dostat pověření jako první. Kandidát, který mandát obdrží, bude mít na sestavení vlády 28 dní. V případě potřeby může požádat o další čtrnáctidenní prodloužení.
Pokud se mu vládu sestavit nepodaří, prezident pověří druhého politického představitele. Ten bude mít na splnění úkolu pouze 28 dní. Následně může většina poslanců Knesetu požádat prezidenta, aby pověřil třetího kandidáta. Ten by měl na sestavení koalice 14 dní.
Pokud žádný z těchto pokusů nepřinese výsledek, budou vypsány nové volby.
Zapojení Šin Bet
Netanjahuova strana Likud prezentovala volební výsledek jako pokus o prosazování »islamizace Izraele«. Zašla dokonce tak daleko, že požádala izraelskou bezpečnostní službu Šin Bet o vyšetření možného zahraničního vměšování do voleb. Poukazovala přitom na vysokou účast palestinských voličů.
Tímto krokem strana podle kritiků zpochybňuje legitimitu hlasování arabských občanů a předem podkopává případné snahy opozice o spojenectví s arabskými stranami.
Přestože Netanjahuovu vládu označují za zkorumpovanou, neschopnou a škodlivou pro mezinárodní postavení Izraele, mnozí představitelé židovské opozice se nadále zdráhají přijmout podporu palestinských stran, které chtějí Netanjahua sesadit z moci.
Odmítání spolupráce
Levicoví Demokraté jsou považováni za stranu, která je nejvíce nakloněna spolupráci s palestinskými stranami. Ostatní opoziční představitelé se takovému spojenectví buď brání, nebo se vyhýbají jednoznačnému odmítnutí tvrzení, že zahraniční aktéři přispěli k nárůstu účasti palestinských voličů.
Volební noci bývalí premiéři Naftali Bennett a Yair Lapid vyloučili účast ve vládě po boku palestinských stran, přestože se o jejich podporu opírali během svého krátkého vládního období v letech 2021 až 2022.
Ve čtvrtek další opoziční představitel, Avigdor Lieberman, předseda strany Jisra’el bejtenu, rovněž vyloučil vytvoření vládní koalice s palestinskými stranami. Prohlásil, že nebude spolupracovat »ani s Bibim, ani s Tibim«. Použil tak Netanjahuovu známou přezdívku a zároveň odkázal na Ahmada Tibiho, předsedu strany Ta’al, která je součástí Společné kandidátky. Tibiho tím označil za představitele palestinského politického bloku jako celku.
Omezování občanských práv
»Z kampaně bylo jasné, že volební účast bude vysoká,« uvedla Orly Noyová, která kandidovala za palestinskou stranu Balad. »Vládnoucí koalice ukázala, že v Gaze neexistují žádné červené linie, a Palestinci v Izraeli cítili, že by mohli být další na řadě. Občané navíc už nemohli snést další vládní období s rostoucí kriminalitou a policií pod dohledem krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira.«
»Mizerná práva, která Palestinci měli, jsou od 7. října postupně omezována. Posledním nástrojem, který jim zbýval – jedinou věcí, v níž si byli rovni se všemi ostatními – byl jejich hlas. Proto ho hromadně využívali. Nyní se ale zdá, že i toto právo je podkopáváno a delegitimizováno,« dodala.
V jiné zemi by to bylo drtivé vítězství opozice
Po sečtení všech hlasů získal blok podporující Netanjahua 53 křesel, zatímco židovský opoziční blok, který se staví proti jeho vládě, má 48 mandátů. Pokud se však započítá také 19 křesel palestinských stran, parlamentní většina se staví proti Netanjahuovi.
»Proč opozice a tisk zacházejí s výsledkem, jako by se jednalo o tripartitní rozdělení? V jakékoli jiné racionálně fungující demokracii by lidé prezentovali výsledek jako drtivé vítězství opozice a odmítnutí Netanjahua. My to však neděláme,« uvedla Noyová.
»Místo toho slyšíme opoziční osobnosti mluvit o možné spolupráci s Netanjahuem v rámci nějaké vlády národní jednoty. To na jedné straně ukazuje, jak rasistické tyto strany jsou, protože se odmítají spojit s Araby a vytvořit většinu, a na druhé straně, jak hluboce nedemokratické jsou,« dodala.
Rozdílné představy o budoucnosti Izraele
Mezi opozicí, která se vědomě hlásí k sionismu, a palestinskou menšinou, jež usiluje o rovná národní a občanská práva, existují zásadní politické rozdíly. Část izraelské společnosti přitom snahu palestinských občanů o rovnost vnímá jako odmítání sionistické ideologie.
Podle politického analytika Nimroda Flaschenberga se však za tímto sporem skrývají především zásadně odlišné představy o budoucnosti Izraele.
»Vzhledem k tomu, že velká část hlavního proudu izraelské politiky spočívá na předpokladu židovské nadřazenosti, považuji za pochopitelné, že arabské hlasy jsou považovány za výzvu,« uvedl. Odkázal přitom na přístup, který mnozí považují za součást státní politiky přinejmenším od přijetí zákona o národním státě v roce 2018. Ten zakotvil právo na národní sebeurčení jako výlučné právo židovského lidu.
Co znamená být izraelským občanem
»Existují velmi odlišná vnímání toho, co znamená být izraelským občanem, jak by měla být země řízena a čím zájmům by měla sloužit,« poznamenal Flaschenberg. »To jsou jistě zásadní rozdíly. Nemohou však zakrýt rasismus, který je za nimi všemi.«
»Chtějí vytvořit vládu, v níž budou slyšet pouze židovské hlasy,« uvedl Mauricio Lapchik, ředitel volební kampaně Společné kandidátky zaměřené na hebrejsky mluvící veřejnost.
»Pokud by čísla z těchto výsledků pocházela z jiné země, demokratické země, myslím, že by bylo absurdní, aby kdokoli, kdo má tuto většinu, tvrdil, že volby nevyhrál. Přitom jen v Izraeli, protože arabský hlas nemá stejnou váhu jako židovský hlas, nemůžeme mluvit o vítězství,« zdůraznil Lapchik.
Ioannis Sideropulos
FOTO a ZDROJE – Times of Israel, Channel 12, bankingnews.gr, KOLÁŽ -AI