Rychlovlaky, léky i výzkum. Babiš s Magyarem obnovují spolupráci střední Evropy

Česko a Maďarsko chtějí při vyjednávání o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie prosadit výraznější finanční podporu pro výstavbu vysokorychlostních železničních tratí. Po společném jednání vlád v Praze to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle maďarského předsedy vlády Pétera Magyara jde o dlouhodobý projekt, který si vyžádá více než deset let, a bez významné evropské podpory se neobejde. Oba politici zároveň zdůraznili, že země střední Evropy mohou na unijní úrovni prosazovat své zájmy účinněji, pokud budou postupovat společně.

Ministři dopravy obou zemí při jednání podepsali memorandum o spolupráci, které se věnuje také rozvoji vysokorychlostní železnice. Magyar upozornil, že Evropa potřebuje konkrétní projekty, které by dokázaly spojit jednotlivé státy a přinést praktické výsledky. »Evropa potřebuje skutečné projekty, a těch nemá mnoho. Je načase propojit vysokorychlostní tratí Prahu, Brno, Bratislavu a Budapešť,« uvedl. Zmínil také existující železniční spojení s Polskem a dalšími zeměmi. Podle něj by se na financování projektu měly podílet evropské instituce v řádu desítek miliard, přesnou měnu však neuvedl. Babiš připustil, že středoevropský region ve výstavbě vysokorychlostních tratí zaostává.

Společné jednání se týkalo rovněž vyjednávání o víceletém finančním rámci Evropské unie. Podle Magyara čeká jednotlivé státy ještě několik náročných kol jednání a koordinovaný postup by mohl přinést lepší výsledky. Podobně se oba premiéři vyjadřovali také o možnosti společných nákupů léků. Vzájemná spolupráce by podle nich mohla posílit vyjednávací pozici obou zemí a pomoci dosáhnout výhodnějších podmínek.

První společné zasedání české a maďarské vlády v tomto formátu se konalo v Kramářově vile a Strakově akademii. Do Prahy s Magyarem přijelo osm ministrů. Babiš schůzku označil za významný krok ve vzájemných vztazích. »Je to potvrzení, že spolu chceme pravidelně mluvit, jednat otevřeně a řešit konkrétní problémy,« prohlásil. Jednání podle něj přineslo řadu praktických výsledků a ukázalo, že Praha a Budapešť nacházejí společnou řeč v mnoha bilaterálních i evropských otázkách.

Vedle dopravy a evropského rozpočtu se politici věnovali také bezpečnostní spolupráci, aktivitám v NATO a vzájemnému obchodu. Magyar zdůraznil, že obchodní vztahy by měly podporovat také úřady obou zemí. Zmínil rovněž výzkum, vývoj a dopravní infrastrukturu.

Významnou část jednání tvořila také budoucnost spolupráce zemí Visegrádské skupiny, kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Formát V4 v uplynulých letech oslabil kvůli rozdílným postojům vlád zejména v zahraniční politice. Předchozí český kabinet Petra Fialy (ODS) se v řadě otázek rozcházel s nynější slovenskou vládou i tehdejším maďarským vedením. Babiš nyní ocenil, že se spolupráce znovu rozvíjí, a zdůraznil, že státy regionu mají při společném postupu větší váhu.

»Země střední Evropy jsou mnohem silnější, když spolu mluví,« uvedl český premiér. Odmítl také, že by jeho vztahy s Magyarem byly horší než dřívější vazby s jeho předchůdcem Viktorem Orbánem, s nímž Babiše spojovalo politické partnerství. »Jsme úplně v pohodě, máme společné cíle a chceme bojovat za náš region,« prohlásil.

Podle Babiše se Visegrádská skupina znovu rozhýbala také díky Magyarovi a Česko chce její spolupráci podporovat během svého nadcházejícího předsednictví. Maďarský premiér hovořil o novém elánu a impulzu, který by mohl skupinu posílit více než kdy dříve. Zdůraznil především význam spolehlivých partnerů při vyjednávání na úrovni Evropské unie. »Je zřejmé, že společně dosahujeme mnohem lepších výsledků, než kdybychom postupovali každý zvlášť,« řekl.

Babiš během tiskové konference rovněž poznamenal, že Magyarovi závidí volební výsledek a možnost vládnout bez koaličních partnerů.

Maďarský premiér se vyjádřil také k možnosti, že by se jeho předchůdce Orbán mohl stát příštím generálním tajemníkem OSN. »Nemyslím si, že by bylo vhodné postavit ho do čela OSN. Jedině pokud by cílem bylo tuto organizaci zničit,« prohlásil Magyar.

Mandát současného šéfa organizace Antónia Guterrese končí 31. prosince. O možném Orbánově nástupu do funkce informoval americký list The Wall Street Journal, podle něhož administrativa prezidenta Donalda Trumpa podporuje bývalého maďarského premiéra jako kandidáta na tento post.

Podle informací listu přišel Washington s návrhem sám a Orbána již oslovil, aby zjistil, zda by o funkci měl zájem. Pokud by se kandidatura uskutečnila, mohl by podle deníku získat podporu také od Ruska a Číny. Konečné rozhodnutí však dosud nepadlo. Podle zdrojů však byl maďarský politik návrhu nakloněn, zároveň měl údajně určité výhrady a nechtěl by kandidovat, pokud by neměl jistotu vítězství.

Americký prezident Trump Orbána podpořil v jarních parlamentních volbách v Maďarsku a do jeho kampaně se osobně zapojil také viceprezident J. D. Vance. Orbánova strana Fidesz přesto utrpěla výraznou porážku.

(pk)

FOTO – Facebook