Zdravotnické odbory chtějí, aby vláda zajistila od ledna 2027 zvýšení platů a mezd zaměstnanců lůžkových zdravotnických zařízení, záchranných služeb a zdravotní péče v sociálních službách nejméně o šest procent. Vyzývají premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zasáhl do přípravy úhradové vyhlášky na příští rok a zajistil na růst odměňování vyčleněné peníze. Podle odborů totiž nedostatek pracovníků přímo ohrožuje dostupnost zdravotní péče a prodlužuje čekání pacientů.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů se společným dopisem obrátily na premiéra Andreje Babiše. Požadují úpravu úhradové vyhlášky pro rok 2027 a účelové zajištění prostředků na zvýšení platů a mezd nejméně o šest procent. Podle jejich představitelů nejde pouze o otázku odměňování zaměstnanců, ale také o zachování dostupné a kvalitní zdravotní péče.
Nedostatek zdravotnického personálu vede k přetěžování zaměstnanců, časté práci přesčas a omezeným kapacitám zdravotnických zařízení. Pokud chybějí lékaři, sestry a další pracovníci, nelze potřebnou péči zajistit pouhým rozhodnutím zdravotní pojišťovny ani nasmlouváním dalších výkonů. Podmínky pro udržení zaměstnanců tak přímo ovlivňují, jak dlouho budou pacienti čekat na vyšetření, zákrok nebo přijetí do péče.
»Nechceme, aby pacienti čekali, až se jejich zdravotní stav zhorší. Chceme, aby dostali pomoc včas. K tomu ale potřebujeme dostatek zaměstnanců, kteří budou mít důvod ve zdravotnictví zůstat. Požadavek na zvýšení platů a mezd je také požadavkem na zachování dostupné a kvalitní péče,« uvedla předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková.
Odbory upozorňují, že personální situace je důležitá nejen v nemocnicích, ale také v sociálních službách. Jejich klienti bývají ve vysokém věku, trpí více onemocněními a potřebují pravidelnou zdravotní i každodenní osobní péči. Odpovídající odměňování se proto musí týkat také zdravotních sester, pracovníků v sociálních službách a dalších zaměstnanců.
»Bez nich nelze zajistit bezpečí, důstojnost ani potřebnou pomoc klientům. Když chybějí pracovníci, potřeba péče nezmizí. Dopady nesou klienti, jejich rodiny i přetížené týmy,« upozornila místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková.
Tlak na zdravotnictví bude podle odborů s demografickým vývojem dále narůstat. Stárnutí obyvatel zvyšuje potřebu léčby chronických onemocnění, ošetřovatelské i dlouhodobé péče. Současně stárnou také samotní zdravotníci. Vzdělávání nových pracovníků je nezbytné, jeho výsledky se však projeví až za několik let. Zdravotnická zařízení proto potřebují udržet zkušené zaměstnance už nyní.
Předseda LOK-SČL Martin Engel varuje, že dlouhodobé spoléhání na přetížený personál a přesčasy není udržitelné. Každý odchod zkušeného pracovníka oslabuje celý tým a může vést k omezení péče o pacienty. Vláda by podle něj měla vytvořit podmínky, které zdravotníky motivují zůstat a zároveň umožní zařízením získávat nové zaměstnance.
Peníze ve zdravotnictví přibývají, odbory chtějí vyšší odměny
Podle důvodové zprávy k návrhu úhradové vyhlášky mají příjmy veřejného zdravotního pojištění v roce 2027 dosáhnout 605 miliard korun. Oproti předchozímu roku by tak měly vzrůst o 44,4 miliardy korun. Náklady na zdravotní služby mají naproti tomu stoupnout o 27,5 miliardy korun. Nemocniční segment bez centrových léčiv má růst přibližně o 3,6 procenta, přičemž mezi jednotlivými typy nemocnic existují výrazné rozdíly.
Návrh státního rozpočtu zároveň počítá s růstem průměrné mzdy v národním hospodářství o 6,2 procenta. Odbory proto nevidí důvod, aby zaměstnanci zdravotnictví za tímto vývojem zaostávali. Upozorňují však, že zdravotnická zařízení musí na zvýšení odměňování dostat odpovídající finanční prostředky. Z běžného růstu úhrad totiž hradí také léčiva, zdravotnický materiál, energie a další provozní náklady.
Podle zveřejněných údajů ministerstva zdravotnictví dosahovaly zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven k 31. srpnu 2026 celkem 45,719 miliardy korun. Odbory přitom berou v úvahu předsunutou platbu za státní pojištěnce i potřebu zachovat pojišťovnám dostatečnou likviditu. Celou tuto částku proto nepovažují za volné peníze. Odmítají však, aby se potřeba stabilizace pojišťoven používala jako obecné zdůvodnění nedostatečného financování zaměstnanců.
»Finanční stabilita zdravotnictví se musí posuzovat také podle toho, zda mají zařízení dostatek lidí a zda se pacient dostane k léčbě. Příznivá bilance pojišťovny nemůže být vykoupena nedostatkem personálu a delším čekáním na péči,« zdůraznila Žitníková.
Odbory chtějí šest procent navíc od ledna
Obě organizace požadují, aby byly peníze na zvýšení odměňování vyčleněny samostatně. Navýšení platů a mezd nejméně o šest procent by mělo platit od 1. ledna 2027 a zahrnovat také zákonné odvody zaměstnavatele.
Poskytovatelé zdravotní péče by podle návrhu museli doložit, jak s přidělenými prostředky naložili, a způsob jejich rozdělení předem projednat s odborovou organizací. Peníze mají směřovat k zaměstnancům bez ohledu na právní formu zařízení i na to, zda pobírají plat, nebo mzdu.
Engel připomněl, že platy lékařů se letos zvýšily pouze o dvě procenta, navíc až od dubna. Požadavek na odpovídající růst odměňování proto považuje za oprávněný. Poukázal také na to, že některé profesní skupiny, například soudci, mají valorizaci platů zajištěnou zákonem. Zdravotnické odbory se podle něj o obdobný předvídatelný systém snaží už řadu let, jejich návrhy však politická reprezentace dosud nevyslyšela.
Stabilita zdravotnictví by podle odborů neměla být každoročně závislá na nejistém vyjednávání o tom, zda na zaměstnance zůstanou peníze. Ministerstvo zdravotnictví má před vydáním úhradové vyhlášky stále možnost její parametry změnit. Odborové organizace proto žádají premiéra o osobní zásah a bezodkladné projednání konkrétního řešení.
Obě organizace se shodují, že rozhodnutí o financování růstu platů a mezd je především politickou otázkou. Vláda podle nich musí určit, jakou prioritu přisoudí zdravotní péči a investicím do lidí, kteří ji zajišťují. Bez dostatku zaměstnanců totiž nebude možné potřebnou péči poskytovat a následky ponese především pacient.
(pk)