Hynek Beran: Nejsem proti obnovitelným zdrojům, ale proti solárním a větrným baronům

Energetický expert Hynek Beran je jedním ze čtyř kandidátů, kteří se v nynějších volbách ucházejí o křeslo v horní komoře parlamentu v senátním obvodu č. 39 – Trutnov. Ač občan Prahy, nechal se přesvědčit tamními obyvateli, kterým pomáhal v boji proti akceleračním zónám na větrné elektrárny. Sám o sobě ale tvrdí, že vůbec není proti obnovitelným zdrojům. »Pokud jsem proti něčemu, tak proti solárním a větrným baronům. Jsem proti zlodějnám!« říká nominant strany PRO v rozhovoru pro iportaL24.cz.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu a proč právě na Trutnovsku?

To jsou dvě otázky. První – proč kandiduji do Senátu? Když srovnáte naši zemi se Švýcarskem, jsou podobně početné. A když přejdu na aktuální téma, což jsou akcelerační zóny, tak ve Švýcarsku mají systém takový, že kdyby se třeba 50 tisíc Švýcarů v osmimilionovém národě, což je podobné jako 60 tisíc Čechů, ozvalo, že takovýto zákon nechtějí, tak je vláda povinná organizovat referendum. A občané jsou pak oprávněni jít konkrétní zákon přehlasovat.

U nás nic takového není a s tím souvisí debata, jestli je Senát zbytečný nebo není. Já tohle neřeším, ale Senát je určitě určitou pojistkou takovéhoto dění. V současnosti jsme viděli u stavebního zákona, což vnímám jakoby extrémní brutalitu moci, když Senát hodí veto, řekne, že něco takového nechce, a nikoli jako jistý politický výkřik, ale vážnou většinou svých osobností, tak se koalice sebere a za dva týdny to jde přehlasovat. Tohle je výsměch.

Ale já kandiduji s tím, že říkám, že chci politice vrátit statut veřejné služby, jako tomu bylo třeba ve starověkém Římě. Notabene, kdyby se nás v Senátu sešlo více takových nezávislých, kteří tam kandidují, to by bylo skvělé. Nejsem sám, je tam ve hře i pan profesor Turánek, Marek Obrtel, Honza Skalický, Milan Loprais a další…

A proč na Trutnovsku? To vzniklo víceméně náhodou. Sám jsem z Prahy, Ale oba prarodiče z otcovy strany pocházejí z Královéhradeckého kraje a druhá babička, z matčiny strany, byla z Liberce, což je víceméně v sousedství. A já jsem do toho kraje velmi rád jezdil jako dítě i jako student. Jezdím tam dodneška, tak mně to nějakým způsobem přirostlo k srdci, navíc lidem na Trutnovsku jsme pomáhali, aby tam neměli akcelerační zóny na větrné elektrárny, a nakonec se to povedlo, tak se mě optali, jestli bych raději než v centru Prahy nekandidoval u nich. A tak jsem to pozvání přijal.

A ještě další problematika, která se týká českého pohraničí a která s tím souvisí. Když míříte z Trutnova do Liberce nebo do Bedřichova, kde mám chalupu, je to necelých 100 kilometrů, ale jede se to serpentinami asi dvě hodiny. A je to úžasná projížďka, při níž jsem si připadal jako Ernesto Che Guevara při vyjížďce na motorce Jižní Amerikou. Co obec, to jedna nebo dvě rozpadlé továrny po Němcích. Jsou to všechno krásné výstavní budovy, kde mají vymlácená okna, rozpadlou střechu, ve které se tyčí břízy a někde vedle z toho kouká tovární komín. A to je image celého pohraničí. A tohle z českého pohraničí neudělal odsun Němců. Pohraničí bylo průmyslové, vyráběly se tam lustry, ale i auta, která vyhrávala Rallye Paříž-Dakar. Vyráběla se tam přesná technika, přesná mechanika. Tohle z pohraničí udělala Evropská unie a já si uvědomuji, že je potřeba zastavit výprodej této země.

Takže jsem pochopil, že když se ucházím o křeslo v Trutnově, kandiduju nejenom proti větrníkům nebo větrným baronům, ale i za oživení celého regionu a vůbec všech pohraničních regionů. Aby se k nim Česká republika začala konečně chovat slušně, přestala to vyprodávat a ničit průmysl, a vrátila zpět to, co bylo za první republiky, ale i po odsunu německého obyvatelstva.

Ale zároveň je to kraj považovaný za ráj lyžařů. Takže žije z cestovního ruchu. To přece není špatná vizitka ani perspektiva, ne?

Jasně, ale když máte bývalý průmyslový region, tak ho nemůžete v případě, že to nejsou Alpy, postavit jenom na myšlence cestovního ruchu. A pak je taky otázka, co si vlastně pod cestovním ruchem představit, protože to má také různé varianty. Buď to jsou developerské projekty, prodeje apartmánových domů pro bohaté Pražáky, které ani někdy nevypadají moc hezky, a nebo je to zkrátka něco jako ve Švýcarsku. Mojí ideou je spíš Švýcarsko, kde je příroda, včetně lyžování a letní turistiky, i cestovní ruch. Daří se tam také zemědělství, protože mají horské louky, na kterých se může něco pást – něco jiného než vrtule větrných elektráren.

Důležité je, že tohle byla nejprůmyslovější část Rakouska-Uherska, takže pro mě je zase vizí Švýcarsko a je potřeba udělat si analýzu, včetně toho, aby se tam vrátila i vzdělanost a kvalifikovaná pracovní místa, aby tam lidé mohli studovat a celkově žít.

Vaším vzorem je Švýcarsko, což máte stejné jako u strany, která se jmenuje Švýcarská demokracie. Vy nicméně kandidujete za PRO…

Já kandiduju s podporou Švýcarské demokracie a paní Pynelopi Cimprichové. S tou jsme v tomhle směru původně začínali a pak mi nabídl spolupráci Jindra Rajchl, takže de facto mám podporu obou.

A proč zrovna PRO?

Protože mi přijde jako perspektivní strana a s Jindrou Rajchlem dlouhodobě spolupracujeme na energetice a na celé energetické koncepci. Vážím si, co Jindra dělá a názorově jsme si v mnoha věcech podobně blízko. Nedávno mě pozval jako řečníka na parlamentní seminář o energetice a já jsem pozvání přijal.

To není, že by si Jindra Rajchl dělal výběrové řízení na nějakého energetika, nebo že bych si ho snad udělal já. Jen jsme se takhle bavili a já kývl na předloženou nabídku.

Hodně vystupujete proti větrným elektrárnám a s tím souvisejícím akceleračním zónám. Nejsou obnovitelné zdroje také důležité v rámci energetického mixu?

Tohle téma vždy uvádím na pravou míru. O mně se traduje, že jsem jeden z lídrů odboje proti implementaci větrných elektráren, ale to je něco podobného, jako kdybyste tvrdili, že jsem proti tržnímu prostředí s elektřinou, aby si člověk nemohl vybrat svého dodavatele mezi Pražskou energetikou a ČEZem, anebo že jsem proti okrádání českých občanů na tzv. lipské burze. Takhle se to má i s těmi větrnými elektrárnami. Obnovitelné zdroje se totiž u nás naopak potlačují. Na domech, na střechách, kde mají své místo, jsou potlačovány dlouhodobě špatnou politikou Energetického regulačního úřadu, dlouhodobými podjatými výpočty. Klasický příklad je EGU Brno, kde nejprve za státní peníze spočítali, že se to na střechy našich domů nevejde. A celý systém je založený na cíli, aby si lidé nezřizovali nic na střechách, ale aby to stavěli větrní a solární baroni. Já jsem jednoznačně proti této deformaci energetického technického pokroku.

Mám například kolegy, kteří si postavili jednu menší větrnou elektrárnu za kopcem ve Varnsdorfu, získali na to dotace a mají z toho elektřinu za 1,10 Kč. A není to pro nějakého oligarchu, aby nás okradl na daních a pak to prodával na Lipské burze. Takže proč ne!? Já vůbec proti obnovitelným zdrojům nejsem. Pokud jsem proti něčemu, tak proti solárním a větrným baronům. Jsem proti zlodějnám!

Teď k tomu přidejte slova ministra Havlíčka, že zrušil solární barony. Není to pravda! Platí 30 miliard ročně. Vezměte si, co by to znamenalo pro naše důchodce, kdyby je dával právě jim a ne solárním baronům. To není, že nějaká strana nebo vláda přidá tisícovku ročně. Když 30 miliard přepočítáte na objem důchodů, tak je to, vážení, tisíc korun měsíčně pro každého důchodce, kterého tady máme! A o to je současná vláda se solárními barony okrádá. Takže akorát to lidé nevidí na složenkách za elektřinu, ale na tom, že jim nepřidají na penzi a že se například propouštějí státní zaměstnanci.

A co uhlí? Je dobře, že se plánuje konec těžby, když ho máme na vytěžení ještě pro několik dalších generací?

To je složitá problematika. Já se ji pokusím jenom trošku zarámovat. Evropská kultura je postavena 250 let. Konkrétně 1769 – parní stroj Jamese Watta a 1776 americká ústava. A celá tahle civilizace, jak vznikla a prosperovala, je postavena na demokracii a na uhlí. Je to tak. Ropa a zemní plyn začínají ve velkém ve II. světové válce a po ní. To jsou v podstatě novodobé suroviny. Kdežto uhlí je jedinou fosilní surovinou, kterou v Evropě máme. A pokud se k němu chováme tím způsobem, že ho spálíme s 30% účinností, zbytek vyfoukneme chladicími věžemi pánu bohu do oken a polovinu toho, co tady vyrábíme, prodáme do deficitního Německa a ještě si z toho zaplatíme emisní povolenky, tak je to špatně. Takže jednou věcí je uhlí a druhou pak jeho energetické používání.

Uhlí je vzácná chemická surovina. Za první republiky se z toho dělal i svítiplyn, měli jsme vyspělé plynárenství, a dokonce se z toho za druhé světové války vyráběl benzín krakováním. A v příkladě, že by nebyla ropa a zemní plyn, tak jenom hlupák ztratí těžební schopnost ve vlastní zemi. To je sebevražda!

Na druhou stranu není potřeba tohle uhlí pálit s 30% účinností, vyrábět z něj elektřinu v kondenzačním režimu a vyvážet ji do Německa. Ale pokud Česká republika má něco dohánět, tak především výstavbu jaderných reaktorů, protože právě jádro má uhlí nahradit. Podívejte se na sousední Slovensko.

Tudíž mým cílem je dostavba jaderných reaktorů, podržení uhlí na dobu přechodnou, tedy dokud je nedostavíme, a potom ponechání těžební schopnosti pro chemický průmysl.

A co se týče obnovitelných zdrojů, mají dvě místa. Jedno je na střechách domů, kam patří, kde je potřeba, aby to vláda podporovala a neobstruovala tarify v komunitní energetice, protože za přepravu elektřiny na druhý konec ulice zaplatíme víc než za dovoz zkapalnělého LNG z Ruska. Představte si, jak máme zdeformovaný tarifní systém, jak nám vykrádá i deformuje technický pokrok.

A druhá věc je, když už jsme si zničili některé plochy, jako například doly ČSÁ, tak tam se dneska vejde celých 3000 megawattů. Celý závazek Evropské unie můžeme dát na jedno místo. A paní ministryně Mrázová tady realizuje nějaký mafiánský projekt, toho dolu si ani nevšimla a teď se píše v časopisech a v novinách, že tam Pavel Tykač chce dávat solární elektrárnu. Proč mu ta Mrázová z Bíliny, která zná danou problematiku z dolů, nezjednodušila legislativu, aby tam mohl umístit solární elektrárnu bez složitého stavebního povolení a ona by měla splněný závazek k Evropské unii? Který mafián si to přeje, abychom tady měli takovou zvrhlou energetickou politiku?

Zmínil jste Rusko. Expremiér Petr Fiala se bil v prsa, že nás jeho vláda zbavila závislosti na Rusku. Je to pravda? A je tento postoj správný?

Podívejte, já se nechci vyjadřovat k obchodu s Ruskem v době, kdy je válka. To je prostě politikum. Já se budu vyjadřovat k tomu, co bylo před válkou a připojím co dál.

Takže k tomu, co bylo před válkou. Jistá paní Merkelová, která studovala jako soudružka v Německé demokratické republice a částečně v Sovětském svazu, se domluvila s jistým Vladimirem Putinem o novodobém projektu Molotov-Ribbentrop – že budou prodávat ruský plyn do Evropy. Němci si kvůli tomu zavřeli jaderné elektrárny. Naprosto hloupě! A pak jim nějací diverzanti ten plynovod vyhodili do vzduchu. To je realita. A jistá paní (a já prosím neříkám »von der«, protože v roce 2018, ještě v prosinci, byl zákon, který na území České republiky zakazuje šlechtické tituly, včetně predikátu »von«) Leyenová byla v té době ministryní obrany Německa. Takže tato osoba byla zodpovědná i za strategickou bezpečnost.

Energetická bezpečnost je součástí bezpečnosti státu všude, u nás i v Německu. A tato paní ve vládě uzavírala kontakty s Putinem, proti kterému máme na její povel teď brojit!? Tak ať si to s ním vyřídí především ona sama. My jsme s ním nic takového neuzavřeli.

To je jedna věc. A druhá, když to vezmu z jiné strany, žádná válka netrvá věčně. A ať tyto konflikty, nebo zatím naštěstí pošťuchování, dopadnou jakkoli, musíme myslet na to, co bude potom. A já doufám, že to bude mírová spolupráce i v oblasti energií.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a archiv Hynka Berana