Nízká motivace ke studiu a osobní problémy. Tisíce žáků v Česku každý rok opustí střední vzdělávání předčasně. Snížit jejich počty se daří školám, které přímo v regionech spolupracují s firmami.
Podíl mladých Čechů, kteří nedosáhnou na maturitu či výuční list, činil v roce 2025 podle Eurostatu 6,1 procenta. Vzhledem k celkovému počtu téměř půlmilionu středoškoláků to znamená 30 tisíc předčasných odchodů ze škol, a tedy i zmařený potenciál tisíců dospívajících. »Faktorů je samozřejmě celá řada, od socioekonomických problémů po nezvládnutí učiva. Podle našich poznatků je ale hlavní příčinou předčasného odchodu ze školy ztráta motivace mladých lidí se formálně vzdělávat. Ve výuce žáci nevidí smysl, neumí si představit své možnosti uplatnění ani to, jak jim k tomu škola může pomoci, postrádají profesní inspiraci i konkrétní vzory, které by jim ukázaly, kam až to mohou v oboru dotáhnout. Často je zláká rychlý výdělek na brigádách. Ten je uživí, zpravidla ale jen dočasně. Školu opustí a neuvědomí si, že kdyby vytrvali, dosáhnou časem na lepší kvalifikované pozice, budou mít širší možnosti v budování kariéry a také adekvátně rostoucí příjmy,« popsala Marcela Hanušová, senior projektová manažerka vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).
Problémy se v Česku drží nejen určitých lokalit, ale také typů škol. »Nejvíc je předčasnými odchody ze vzdělávání zasaženo učňovské školství, podobné tendence ale sledujeme i na odborných technických školách napříč republikou. Šest až sedm procent mladých lidí, kteří nevyužili svůj potenciál, se může zdát oproti průměru EU (9,1 %) ještě dobrých, ale čísla v tuzemsku stagnují, zatímco v Evropě klesají, a panují zde velké rozdíly mezi kraji. V Karlovarském a Ústeckém kraji nedokončí střední a vyšší odborné vzdělávání přes 15 procent dětí a celorepublikový průměr ‚nedostudovaných mladých lidí‘ zvyšují také kraje Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský a Olomoucký,« upozornil Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech.
Vysoká čísla
Trend předčasného ukončení učňovského studia potvrzuje i Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov, která patří k největším v Česku. Podle něj je častým důvodem odchodu také špatná volba oboru. »Některé učební obory nedokončí odhadem zhruba desetina žáků. Naše škola má na začátku školního roku přes 1500 žáků. V průběhu každého školního roku odejde z různých důvodů kolem 170 žáků. Několik málo jedinců i vyloučíme, protože mají problémy třeba s chováním nebo docházkou, ale většina z nich přestane chodit sama. Začnou si vydělávat například ve fastfoodu nebo pracují pro různé dopravce, kde je vlastně jediným kritériem pro přijetí řidičské oprávnění,« uvedl.
V Česku žije kolem 14 procent obyvatel s maximálně základním vzděláním, a právě jejich děti jsou předčasnými odchody ze škol nejvíc ohroženy. »Vyššímu riziku, že školu nedokončí, čelí děti s horším prospěchem nebo žáci, kteří nevidí jasnou perspektivu dalšího uplatnění. Máme tu děti, které na střední školu ani nenastoupí, a pak ty, kteří sekundární vzdělávání vzdají. Nějakou formu studia opustí podle ČSÚ až 13 procent mladých Čechů. Pokud mají podporující rodinu a cítí smysl vzdělávání, maturitu či výuční list si dodělají později nebo na jiné škole. Bez vnitřní i vnější motivace k tomu ale už nikdy nedojde. Školám chybí systematická kariérní podpora propojená s praxí a personální i časové kapacity pro individuální práci s takovými dětmi,« podotkla Hanušová.
Čerstvé zkušenosti z regionů potvrdily, že klíčová je spolupráce škol s organizacemi a firmami přímo v dané oblasti. Tříletý program Re-Power Your Future pod hlavičkou JA Czech přivedl mezi žáky lidi z praxe, odborníky i zaměstnavatele, dal školákům nahlédnout do činnosti různých profesí i firemních provozoven a poskytl další nástroje učitelům, jak v žácích podnítit kariérní orientaci. Do programu se zapojilo kolem 50 tisíc dětí ze 417 škol z celé republiky. »Za největší úspěch považujeme zvýšení motivace studentů pokračovat ve studiu a aktivně plánovat svou budoucnost. Mnozí účastníci uváděli, že jim program pomohl lépe pochopit možnosti svého uplatnění po škole. Ředitelé a učitelé oceňovali zejména praktický charakter aktivit a jejich schopnost oslovit i žáky, kteří se běžně do školních aktivit příliš nezapojují,« vyjmenovala Hanušová.
Společné aktivity a soutěže
Významným prvkem programu bylo také propojování studentů z různých škol a často i z různých krajů v rámci společných aktivit a soutěží. »Nejlépe fungovalo zážitkové a praktické učení, přímý kontakt s odborníky z praxe, možnost klást otázky a vidět konkrétní pracovní prostředí. Významnou roli hrála také individuální podpora mentorů, kteří byli žákům na blízku. Díky soutěžním aktivitámměli mladí lidé možnost porovnat se s jinými žáky z odlišných škol i regionů a tato vzájemná inspirace a výměna zkušeností se ukázala jako jeden z cenných vedlejších přínosů programu,« přiblížil Smrž.
Díky pozitivním ohlasům bude program Re-Power Your Future pokračovat i v dalším tříletém cyklu. V každém kraji dosud se školami navázalo spolupráci celkem 1188 mentorů a lektorů z praxe, přičemž další přibývají. »Kromě studentů se nově plánujeme zaměřit také na intenzivnější podporu pedagogů a školních pracovníků, kteří hrají klíčovou roli při včasném rozpoznávání ohrožených žáků a jejich motivaci k dokončení vzdělávání. Mnozí ředitelé byli na tento problém dosud sami, navíc pod ohromnou administrativní zátěží. V programu nalezli metodickou podporu a koordinovanou spolupráci s externími partnery. A zvýšený zájem sledujeme i u regionálních firem, které mají chuť ovlivnit rozvoj mladé generace v regionu,« uzavřel Smrž.
(pr)