Zrušení tarifních tříd ve státní a veřejné sféře může v příštích letech výrazně změnit postavení zaměstnanců i odborových organizací. Právě kolektivní vyjednávání by podle účastníků odborné konference Asociace samostatných odborů (ASO) mohlo získat na významu při určování mezd, pracovních podmínek i zaměstnaneckých benefitů. O těchto otázkách se hovořilo ve středu 16. září v pražském odborářském hotelu Olšanka na konferenci nazvané Role kolektivního vyjednávání při kompenzaci vlivu inflace na mzdy a podpora zaměstnanců ve složitých životních situacích.
Hlavním tématem konference byla reakce odborů na aktuální ekonomický a politický vývoj a opatření, která připravuje vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s vývojem ve světě, mimo jiné s dopady krize na Blízkém východě a připravovaným programem Evropské unie na období let 2028 až 2034.
Předseda ASO Bohumír Dufek, který za Českou republiku a odbory působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru, v úvodu svého vystoupení označil za zásadní problém výši státního rozpočtu na rok 2027. Částku 389 miliard korun označil za pro odbory absolutně nepřijatelnou. Zároveň uvedl, že právě rozpočet bude hlavním bodem čtvrtečního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, tedy tripartity.
Dufek současnou výši rozpočtu spojil s nepříznivým ekonomickým vývojem, který podle něj zavinila předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS).
Odbory odmítají návrat k superhrubé mzdě
Pokud jde o řešení současné ekonomické situace, ASO odmítá návrat k superhrubé mzdě, který navrhují někteří ekonomové a který podporuje také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle Dufka by takový krok ve výsledku znamenal zvýšení daňové zátěže zaměstnanců. Označil ho za nemravný a zároveň uvedl, že vyšší zdanění podle něj současné problémy nevyřeší. Připomněl také, že s růstem HDP logicky rostou i daně odváděné zaměstnanci.
V této souvislosti Dufek upozornil také na odliv zisků zahraničních firem a bank. Podle jeho údajů si tyto společnosti odvádějí do svých mateřských zemí zhruba 350 miliard korun. Zároveň poukázal na vnitropodnikové fakturace, které podle něj rovněž umožňují přesouvání peněz mimo Českou republiku.
V zemědělství podle Dufka proti tomuto způsobu odvodu peněz nepomohl ani zákon o významné tržní síle, který měl podobným praktikám původně bránit. Podle předsedy ASO tak zemědělci stále tahají za kratší konec.
ASO navrhuje zvýšení DPH
Podle Dufka jsou potřebné změny také v oblasti kapitálových daní a především jejich zvýšení. ASO zároveň navrhuje zvýšit sazbu DPH z nynějších 21 na 24 procent. Předseda odborů očekává, že právě kolem tohoto návrhu se rozpoutá výrazná diskuse.
Podle něj je nutné otevřít otázku české daňové politiky a také toho, zda je nadále správné uplatňovat nízkou daňovou zátěž vůči zahraničním firmám. Cílem by podle něj mělo být, aby kapitál vytvořený v České republice nebyl ve velké míře odváděn za její hranice.
Dufek zároveň podpořil větší využívání PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Podle něj může být účast soukromého kapitálu cestou, jak získat peníze na potřebné projekty jinak než prostřednictvím přímého zatížení občanů. Pokud jde o prodej státní půdy, zejména v zemědělství, měla by se podle něj prodávat především spoluvlastníkům.
Méně úředníků a některých agend
Předseda ASO připomněl také dlouhodobý požadavek odborů na snížení počtu zaměstnanců státního aparátu. Navrhl například sloučení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s ministerstvem kultury, ministerstva životního prostředí s ministerstvem zemědělství nebo ministerstva pro místní rozvoj s ministerstvem průmyslu a obchodu.
Podle Dufka státní aparát v posledních letech výrazně narostl a cestou ke snížení počtu úředníků by mělo být také zrušení některých podle něj zbytečných agend.
V této souvislosti kritizoval některé návrhy, které se v minulosti objevily na jednotlivých ministerstvech. Jako příklad uvedl někdejšího ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a jeho návrh na zálohování PET lahví. Dufek argumentoval tím, že Česká republika podle něj patří k nejúspěšnějším zemím ve sběru plastových obalů, a větší pozornost by proto měla být věnována spíše sběru plechů a kovového odpadu.
Kritika velkých větrných elektráren
ASO podle Dufka v minulosti předložila řadu návrhů týkajících se životního prostředí i dalších oblastí, její požadavky však podle něj nebyly vyslyšeny. Zmínil také výstavbu velkých větrných elektráren, kterou prosazovala předchozí vláda Petra Fialy.
Dufek tvrdí, že podmínky v České republice nejsou pro rozsáhlou výstavbu větrníků vhodné. Poukázal také na jejich dopad na krajinu a uvedl, že podle jeho názoru mohou vadit nejen přírodě, ale i obyvatelům.
Cena pohonných hmot se promítá do cen zboží
Část svého vystoupení věnoval Dufek také zahraniční politice a ekonomickým dopadům konfliktu s Íránem. Podle něj bude pokračující krize negativně ovlivňovat evropskou ekonomiku. Připomněl také, že se už na předchozím jednání tripartity řešily ceny nafty.
Pokud se její cena pohybuje kolem 50 korun za litr, měla by se podle něj otázka pohonných hmot znovu řešit v rámci sociálního dialogu. Státní orgány by se zároveň měly podle Dufka zabývat hospodařením firem, které pohonné hmoty dovážejí. Vysoké ceny paliv se totiž podle něj následně promítají do cen prakticky veškerého zboží.
Dufek se vyjádřil také k financování České televize. ASO podle něj podporuje, aby byly televizní poplatky hrazeny ze státního rozpočtu. Pozitivně hodnotil především činnost dětského programu ČT:D, který podle něj představuje kvalitní vysílání a čerpá pouze tři procenta celkového rozpočtu České televize.
Proto podle něj není správné uvažovat o jeho zrušení v rámci úspor. Naopak by se podle Dufka měly rušit programy, které se podle jeho názoru neslučují s programovým zaměřením veřejnoprávní televize. Zmínil například StarDance nebo sportovní přenosy fotbalové třetí ligy, které podle něj sleduje minimum diváků.
V závěru svého vystoupení Dufek zdůraznil, že odbory očekávají od současné vlády radikální změny, které podle něj slibovala ve své předvolební kampani. Podle předsedy ASO by nemělo jít o prosazování osobních cílů jednotlivých politiků, ale především o řešení problémů občanů.
Zemědělství čelí dopadům počasí i změnám v Evropě
Za vládu České republiky na konferenci vystoupil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ocenil sociální dialog mezi zaměstnavateli a odbory, který podle něj pomáhá vytvářet stabilnější prostředí pro zemědělské podniky a umožňuje lépe reagovat na případné krizové situace.
Šebestyán se věnoval také situaci českého zemědělství v rámci Evropské unie. Upozornil na plánované snižování finančních prostředků pro evropské zemědělství, které podle něj může negativně dopadnout také na české zemědělce a jejich konkurenceschopnost. Připomněl rovněž škody způsobené nepříznivým počasím, zejména suchem. Za důležité proto označil vytvoření společné platformy zaměstnavatelů a zaměstnanců, která by hledala řešení současných problémů.
České zemědělství je podle ministra výrazně závislé na dotacích. Mzdy v českém zemědělství jsou podle něj zhruba o 20 procent nižší než průměr evropských mezd. Za důvody označil nižší konkurenceschopnost českých zemědělců, vysoké náklady práce a také nedostatečné využívání nástrojů, které má stát k podpoře zemědělství k dispozici.
Kvůli počasí a dalším problémům lze podle Šebestyána očekávat meziroční pokles hodnoty zemědělské produkce až o 25 miliard korun. Za důležité považuje také vyřešení vztahu zemědělců k půdě. V současnosti je podle něj 73 procent zemědělské půdy využíváno v rámci pachtu.
Ministr se zmínil také o dopadech zahraničních událostí a krize na Blízkém východě. Sucho se podle něj promítlo také do cen zemědělských produktů a zemědělce překvapil výrazný propad cen mléka. Řešením by proto měl být systém, který dokáže podobným cenovým výkyvům lépe čelit.
Ministerstvo zemědělství chce podle Šebestyána klást důraz především na podporu živočišné výroby a zpracování zemědělských produktů v tuzemsku. Zemědělství a potravinářství označil za strategické sektory, přičemž cílem současné vlády má být podle něj také posilování potravinové suverenity a bezpečnosti.
Inflace snížila reálnou hodnotu mezd
Na odbornou část konference navázal člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Jaroslav Ungerman, který představil studii Role kolektivního vyjednávání při kompenzaci vlivu inflace na mzdy a životní náklady.
Cílem odborné části konference bylo podle Ungermana ukázat, jak by měli odboráři při kolektivním vyjednávání postupovat vůči zaměstnavatelům. V současnosti se podle něj ve firmách stále řeší dopady vysoké inflace z předchozích let a její vliv na reálnou hodnotu platů a mezd.
Přestože mzdy nominálně rostou, jejich reálná hodnota podle Ungermana kvůli předchozí inflaci klesla. Za stejnou částku si tak lidé dnes nemohou koupit stejné množství zboží jako v roce 2021, tedy před výrazným růstem inflace. Reálný pokles podle něj činí zhruba tři až čtyři procentní body.
Sociální situace zaměstnanců se podle Ungermana může vlivem dalších událostí ve světě dále zhoršovat. Upozornil také na vysoké ceny v České republice ve srovnání s některými ekonomicky významnými státy. Jako příklad uvedl cenu zemního plynu, která je podle něj v Česku několikanásobně vyšší než ve Spojených státech.
Minimální mzda a budoucnost tarifních tříd
Za jeden ze základních problémů označil Ungerman výši minimální mzdy. Ta byla pro rok 2026 stanovena na 22 400 korun. Podstatná je však podle něj především její výše v poměru k průměrné mzdě.
Připomněl, že Evropská unie schválila pravidla směřující k tomu, aby minimální mzda dosahovala zhruba 47 procent průměrné mzdy. V řadě západoevropských zemí se této hranici podle něj minimální mzda přibližuje nebo ji splňuje. V České republice odpovídá přibližně 44,5 procenta průměrné hrubé měsíční mzdy, podle údajů za první čtvrtletí roku 2026.
Velkou pozornost věnoval také připravovaným změnám tarifních tříd. Zatímco v soukromém sektoru byla zaručená mzda a s ní spojené tarifní třídy již zrušeny, ve státní a veřejné sféře systém tarifních tříd stále existuje, byť prochází reformou.
Podle Ungermana bude důležité, jak se připravované změny promítnou do konkrétní výše odměňování zaměstnanců. V zemědělství, kde tarifní třídy neexistují, podle něj hrozí tlak na zaměstnance, aby pracovali za minimální mzdu.
Právě v souvislosti s připravovanými změnami podle něj poroste význam odborových organizací přímo na jednotlivých pracovištích. Zaměstnanci by podle evropských pravidel měli mít právo vědět, jak jsou za svou práci a profesi odměňováni. Součástí těchto pravidel je také požadavek na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů.
Pro odbory to podle Ungermana znamená potřebu posílit tlak na růst mezd při kolektivním vyjednávání. Zrušení tarifních tříd podle něj ještě více ukáže, jak důležitá bude konkrétní podoba kolektivní smlouvy, která může rozhodovat nejen o výši mezd, ale také o jejich růstu a dalších zaměstnaneckých benefitech.
Odbory by podle něj měly hájit práva zaměstnanců také v souvislosti s prací z domova. I při tomto způsobu práce má člověk právo na odpočinek a neměl by pracovat bez omezení. Zaměstnavatel navíc při práci z domova šetří některé náklady, například za elektřinu. Podle Ungermana by proto mělo být v zákoníku práce jasněji upraveno, jak mají být tyto náklady řešeny, aby je zaměstnanci nemuseli hradit ze svého.
Konference nabídla také odborné studie
Odborný program pokračoval prezentací studie Nerovnosti v přístupu zaměstnanců ke vzdělání, kterou představil Marcel Navrátil ze společnosti TREXIMA. Jan Horecký z Právního institutu následně hovořil o dopadech čtyřdenního pracovního týdne na zaměstnance a zaměstnavatele.
Pavla Doležalová ze společnosti TREXIMA představila studii zaměřenou na problematiku nerovnosti a transparentnosti odměňování z pohledu zaměstnanců. Závěr odborné části patřil Zdeňce Šímové z Národního vzdělávacího fondu, která se věnovala podpoře zaměstnanců ve složitých životních situacích jako novému tématu agendy odborů v rámci kolektivního vyjednávání.
V odpolední části následovala vystoupení zahraničních hostů a závěrečná diskuse k jednotlivým tématům.
Součástí konference je také tradičně sborník, v němž jsou zveřejněny jednotlivé odborné studie. Materiály mají podle organizátorů sloužit odborovým funkcionářům v základních organizacích při přípravě kolektivních smluv a pomoci jim lépe hájit zájmy zaměstnanců v konkrétních podnicích a organizacích.
Miroslav Svoboda