Odbory kritizují rozpočet na rok 2027: Schodek nelze řešit jen škrty

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v dnešním stanovisku ke státnímu rozpočtu na rok 2027 upozorňuje, že téměř čtyřsetmiliardový schodek nelze řešit pouze omezováním výdajů. Podle nich je nutné zabývat se také příčinami oslabení příjmové strany veřejných financí, daňovými úniky, šedou ekonomikou nebo švarcsystémem. Varují zároveň před snižováním podpory v nezaměstnanosti, návratem karenční doby a nejistotou kolem financování sociálních služeb.

Návrh státního rozpočtu počítá pro příští rok s příjmy 2 189,2 miliardy korun a výdaji 2 578,2 miliardy. Rozdíl představuje schodek 389 miliard korun. ČMKOS samotnou výši deficitu nepovažuje automaticky za důkaz nezodpovědného hospodaření. Odbory podporují veřejné investice, které mohou přispět k růstu ekonomiky. Vadí jim ale podle nich příliš jednostranné zaměření na škrty ve výdajích, zatímco dlouhodobě oslabené příjmy státu zůstávají bez systémového řešení.

»České veřejné finance potřebují stabilizaci, ale potřebují ji ekonomicky racionální a sociálně spravedlivou. Nelze jednou rukou hledat desítky miliard korun a druhou otevírat prostor pro švarcsystém, snižovat podporu lidem, kteří přišli o práci, nebo znovu otevírat otázku prvních tří neplacených dnů nemoci. Odbory přicházejí s konkrétními návrhy, jak posílit příjmy státu, omezit daňové a pojistné úniky a současně zachovat prostor pro investice a kvalitní veřejné služby,« uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Odbory upozorňují na oslabení příjmů státu

Podle ČMKOS současný stav veřejných financí nevznikl pouze kvůli růstu výdajů. Významnou roli podle odborů sehrála také daňová opatření přijímaná od roku 2020. ČMKOS uvádí, že změny přijaté v roce 2020 snížily příjmy veřejných rozpočtů přibližně o 240 miliard korun ročně a další opatření zavedená od roku 2022 pak asi o dalších 60 miliard.

Odbory proto odmítají představu, že by bylo možné současný deficit vyřešit především plošným omezováním veřejných výdajů. Za důležité považují změny daňového systému, účinnější boj proti šedé ekonomice a daňovým únikům nebo důslednější kontrolu zastřeného zaměstnávání. Pozornost by podle nich měla směřovat také na převody zisků a využívání některých forem daňové optimalizace.

Jedním z hlavních problémů je podle ČMKOS navrhovaná změna definice závislé práce. Vláda 31. srpna schválila změny zákoníku práce a zákon o platformové práci. Odbory dlouhodobě upozorňují, že nová úprava může podle jejich názoru rozšířit prostor pro takzvaný švarcsystém, kdy je fakticky zaměstnanecká práce formálně vykazována jako podnikání na živnostenský list.

Takový vývoj by podle odborů znamenal nejen menší pracovněprávní ochranu dotčených lidí, ale také nižší příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění. ČMKOS proto požaduje zachování jasné hranice mezi zaměstnáním a skutečným podnikáním a účinnější kontrolu zastřeného zaměstnávání.

»Pokud vláda považuje téměř čtyřsetmiliardový schodek za vážný problém, musí se stejnou vážností zabývat tím, co se stane s příjmy veřejných rozpočtů, pokud se zaměstnanecká práce začne ve větší míře převádět na IČO,« uvádí ČMKOS.

Méně peněz pro nezaměstnané

Odborům se nelíbí ani plánované změny podpory v nezaměstnanosti. Od roku 2027 má podpora v prvních dvou měsících klesnout z nynějších 80 procent předchozího čistého výdělku na 65 procent. Snížit se má také maximální výše podpory, a to z 80 na 60 procent průměrné mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že změna přinese státnímu rozpočtu úsporu zhruba 4,5 až pět miliard korun ročně. Podle ČMKOS už s nižšími výdaji návrh rozpočtu počítá. Na podporu v nezaměstnanosti je pro příští rok vyčleněno 18,2 miliardy korun, tedy o 2,4 miliardy méně než letos.

Odbory upozorňují, že jen do července 2026 bylo na podporách vyplaceno 12,4 miliardy korun a měsíční výdaje byly zhruba o polovinu vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vyšší podpora v prvních měsících nezaměstnanosti přitom podle ČMKOS umožňuje lidem hledat práci odpovídající jejich kvalifikaci a případně absolvovat rekvalifikaci. Odbory proto odmítají, aby se miliardové úspory hledaly právě u lidí, kteří přišli o zaměstnání.

Návrat prvních tří dnů nemoci bez náhrady

Dalším sporným bodem je možný návrat takzvané karenční doby. Někteří členové vládní koalice prosazují obnovení prvních tří dnů nemoci bez náhrady mzdy a podporu návrhu vyjádřil také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

ČMKOS s návratem karenční doby nesouhlasí. Připomíná, že byla zrušena v roce 2019 mimo jiné proto, aby lidé neměli ekonomický důvod chodit do práce nemocní. Zaměstnanci navíc od roku 2024 znovu odvádějí 0,6 procenta svého vyměřovacího základu na nemocenské pojištění.

Podle odborů by návrat neplacených prvních tří dnů nemoci znamenal další zhoršení podmínek zaměstnanců. Zároveň může podle nich vést k tomu, že lidé budou nemocní chodit do zaměstnání, což by mohlo zvýšit nemocnost na pracovištích a přinést další problémy například v oblasti bezpečnosti práce.

ČMKOS požaduje také větší jasno v plánovaném růstu platů ve veřejném sektoru. Celkový objem prostředků na platy zaměstnanců organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací má meziročně vzrůst o 14,828 miliardy korun, což představuje zhruba 5,3 procenta. V částce jsou však zahrnuta také nová pracovní místa, zákonné valorizace a další organizační změny. Průměrný plat má podle návrhu vzrůst přibližně o 3,1 procenta.

Ministerstvo financí přitom dříve uvádělo, že na zvýšení platů je připraveno přibližně 36 miliard korun. ČMKOS tvrdí, že z dostupných rozpočtových údajů nedokáže celou částku jednoznačně doložit. Podle jejích propočtů lze identifikovat 31,171 miliardy korun.

Odbory proto požadují přesné vysvětlení rozdílu a jasné rozdělení prostředků mezi samotný růst platů, systémové změny, vznik nových pracovních míst a související odvody.

Varování před propadem financování sociálních služeb

Velké obavy má ČMKOS také z dlouhodobého financování sociálních služeb. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou přibližně 29 miliard korun, ve střednědobém výhledu má financování v roce 2028 klesnout na 14,7 miliardy a v roce 2029 dokonce na 2,339 miliardy korun. Oproti roku 2027 by tak šlo o propad téměř o 92 procent.

Takový výhled považují odbory bez zásadního vysvětlení za rizikový. Upozorňují, že potřeba péče o seniory, lidi se zdravotním postižením a další osoby odkázané na pomoc bude dlouhodobá a poskytovatelé sociálních služeb potřebují předvídatelné financování.

Otazníky podle ČMKOS vyvolává také příspěvek na péči. Pro rok 2027 je plánováno 49,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst pouze o dvě procenta. Už do července letošního roku přitom bylo vyplaceno 28,7 miliardy korun. Odbory proto považují plánovanou částku za podhodnocenou, mimo jiné s ohledem na stárnutí české populace.

ČMKOS naopak podporuje investice, které mohou dlouhodobě zvýšit výkon ekonomiky nebo snížit budoucí náklady. Vedle dopravní infrastruktury by podle odborů měly mít dostatečný prostor také investice do vodního hospodářství, bydlení a opatření reagujících na sucho nebo povodně.

V oblasti vody požadují stabilní financování obnovy infrastruktury a zdrojů pitné vody, protipovodňových opatření nebo projektů zaměřených na zadržování vody v krajině. Vítají proto deklarovaný záměr vyčlenit v roce 2027 na vodní hospodářství čtyři miliardy korun. Zároveň požadují garanci, že peníze budou skutečně k dispozici.

Odbory se vyslovují také pro zachování současné reálné úrovně podpory lesního hospodářství a stabilnější podporu českého dřevozpracujícího průmyslu. Cílem má být zpracování větší části domácího dřeva v Česku a s tím spojené udržení pracovních míst a vyšší přidané hodnoty v tuzemsku.

Rozpočet může podle ČMKOS ohrozit i vyšší inflace

Návrh rozpočtu vychází z očekávaného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a inflace kolem 2,7 procenta. Podle údajů ministerstva financí má přitom pouze 38 procent očekávaného růstu rozpočtových příjmů vycházet z reálného růstu ekonomiky, zatímco 62 procent má souviset s růstem cenové hladiny.

ČMKOS proto upozorňuje na riziko dalšího růstu cen energií, pohonných hmot, potravin nebo mezinárodní dopravy. Ve svém rizikovém scénáři počítá v horizontu zhruba jednoho roku s možností růstu cen až k pěti procentům, při výrazné geopolitické eskalaci i výše.

Vyšší inflace by podle odborů znamenala větší tlak na domácnosti, ale také vyšší výdaje státu a náklady firem.

Odbory nabízejí vlastní řešení

ČMKOS nechce zůstat pouze u kritiky návrhu rozpočtu. Předkládá také vlastní návrhy, jak veřejné finance stabilizovat. Patří mezi ně například audit daňových výjimek, účinnější boj proti šedé ekonomice a práci načerno, důslednější kontrola švarcsystému, omezení daňových úniků nebo kontrola převodů zisků a některých forem daňové optimalizace.

První etapa návrhů, kterou ČMKOS připravila už dříve, podle odborů obsahuje opatření s potenciálním fiskálním přínosem 142 až 154 miliard korun ročně. Konfederace je připravena návrhy aktualizovat a jednat o nich s vládou i zaměstnavateli.

Na výdajové straně pak odbory prosazují především audit konkrétních položek namísto plošných škrtů. Podle ČMKOS je nutné posuzovat nejen okamžitou úsporu, ale také dlouhodobé dopady jednotlivých opatření. Omezení prevence, sociálních služeb, vzdělávání nebo investic může podle odborů v budoucnu přinést výrazně vyšší náklady.

»Stabilizace veřejných financí musí začít tam, kde stát o příjmy skutečně přichází. V šedé ekonomice, v daňových únicích, ve švarcsystému a v dlouhodobě nevyváženém daňovém systému. ČMKOS bude podporovat rozumné investice i odpovědné hospodaření. Odmítáme však, aby se účet za současné problémy znovu skládal především ze zhoršování podmínek zaměstnanců, nezaměstnaných, nemocných nebo lidí odkázaných na veřejné služby,« uzavřel Středula.

(pk)

KOLÁŽ – iportaL24.cz, GRAFIKA – ČMKOS