Svět čelí hrozbě epidemie HIV, pokud bude financování programů na boj s touto infekcí nadále omezováno, uvádí nová zpráva Společného programu OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS).
»Mezinárodní financování boje proti HIV z různých zemí se snížilo o více než 1,5 miliardy dolarů, z 8,8 miliardy dolarů v roce 2024 na 7,3 miliardy dolarů v roce 2025,« uvádí se ve zprávě.
Je třeba poznamenat, že se jedná o pokles o 18 % a nejnižší hodnotu za téměř dvě desetiletí.
»Škrty v mezinárodním financování, stejně jako škrty v prevenci a osvětové činnosti v oblasti HIV, pravděpodobně povedou k novému nárůstu epidemie. Do roku 2025 bude virem HIV nakaženo dalších 1,2 milionu lidí a 570 000 jich zemře na nemoci související s AIDS,« uvádí se ve zprávě.
Virus lidské imunodeficience (HIV) je virus, který napadá imunitní systém a pokud se neléčí, způsobí vážné onemocnění a dokonce i smrt. Poslední fáze infekce, nazývaná syndrom získané imunodeficience (AIDS), je výsledkem zničení imunitního systému. AIDS je definován přítomností jednoho nebo více onemocnění v důsledku snížené imunity.
Na HIV neexistuje lék, ale existuje účinná lékařská léčba, která může lidem žijícím s HIV umožnit žít dlouhý a zdravý život.
Podle UNAIDS, pokud nebudou přijata naléhavá opatření k dosažení cílů do roku 2030, počet lidí nakažených HIV by do té doby mohl překročit 3 miliony.
OSN poznamenala, že globální rozvojová pomoc prudce klesla, do roku 2025 o 23 %, přičemž obzvláště těžce byly zasaženy globální programy v oblasti zdraví a HIV, které tvořily významnou část těchto finančních prostředků.
Závislost mnoha afrických zemí na těchto fondech tak překročila 90 %. UNAIDS zaznamenala, že v roce 2025 se počet nových případů HIV zvýšil ve třech regionech a 21 zemích, včetně regionu východní Evropy a Střední Asie.
V roce 2025 přibližně 9 milionů ze 41 milionů lidí žijících s HIV nedostávalo léčbu a téměř polovina všech dětí žijících s HIV neměla přístup k antiretrovirové terapii.
Pouze 83 % všech lidí žijících s HIV zná svůj status, 85 % lidí, kteří svůj status znají, se léčí a 93 % lidí v léčbě trpí virovou potlačeností. Jen 43 z 55 zemí v Evropě a Střední Asii však má doporučení týkající se propojení s péčí a pouze 23 zemí bylo schopno poskytnout údaje o podílu osob, které byly okamžitě propojeny s péčí, s mírami v rozmezí od 76 % do 100 %.
Data ECDC ukazují, že je třeba rozšířit testovací a léčebné služby a země by měly zvážit zavádění a rozšiřování inovativních testovacích intervencí, jako jsou komunitní a samotestovací služby.
Podle UNAIDS představuje snížení financování mezinárodních zdravotnických programů, zejména těch, které se týkají HIV, hrozbu pro pokrok dosažený v posledních desetiletích.
V roce 2024 pocházelo 35 procent rozpočtu UNAIDS ze Spojených států, ale pozastavení těchto finančních prostředků, které bylo zahájeno za vlády Donalda Trumpa vyvolalo nejistotu ohledně kontinuity základní léčby.
Projekce naznačují, že v příštích čtyřech letech by mohlo na celém světě dojít až k 6,4 milionu úmrtí souvisejících s AIDS a k nárůstu počtu nových infekcí denně o 2000.
Vzhledem k těmto číslům je nezbytné posílit programy včasné detekce pomocí testů, jako je ELISA a Western blot, a také zaručit přístup k antiretrovirové léčbě (ART), která se ukázala jako účinná při zpomalování progrese viru a snižování jeho krevní zátěže na nedetekovatelné úrovně.
Testování na HIV musí být také propojeno s jasnými standardy a způsoby doporučování pro péči o HIV. To je obzvláště důležité s ohledem na nárůst testování v netradičním prostředí. Pouze 43 z 55 zemí v Evropě a Střední Asii však má doporučení ohledně propojení se zdravotní péčí a pouze 23 zemí bylo schopno poskytnout údaje o podílu lidí, kteří se na zdravotní péči rychle napojili, s mírami v rozmezí od 76 % do 100 %.
Celkově vzato je nutné oživit úsilí o dosažení cílů stanovených v Globální strategii UNAIDS pro boj s AIDS, pokud mají země v Evropě a Střední Asii dosáhnout cíle udržitelného rozvoje č. 3, kterým je ukončení epidemie AIDS.
Stigma a diskriminace, kterým čelí lidé žijící s HIV, jsou také důvodem k obavám, jak vyplývá z průzkumu ECDC pro Evropu a Střední Asii na toto téma. Významné procento dotázaných nesdělilo svůj HIV status rodině ani přátelům a mnozí se obávali odlišné léčby ve zdravotnických zařízeních.
Situace v České republice
V ČR se infekce HIV primárně přenáší sexuálním kontaktem s infekční osobou, přenos je možný i sdílením injekčních jehel a roztoků u IUD a ve výjimečných případech i vertikálním přenosem z matky na plod nebo novorozence. Přenos krevní cestou při transfuzích byl v ČR díky důkladné kontrole krve a krevních derivátů prakticky eliminován, riziko však vzhledem k existenci imunologického okna ve vztahu k využívanému způsobu testování stále trvá.
Riziko přenosu sexuální cestou se liší u různých sexuálních praktik. Zatímco u orálního sexu je riziko přenosu minimální, u vaginálního sexu je riziko vyšší. Nejvyšší riziko představuje anální sex, zejména v receptivní pozici. Riziko přenosu zvyšuje současná koinfekce s jiným původcem sexuálně přenosné infekce, vysoká virová nálož HIV infikovaného (zejména ve fázi akutní infekce HIV) a některá situační rizika (např. alkohol, chemsex, krvavé sexuální praktiky).
Rok 2022 byl ovlivněn válečným konfliktem na Ukrajině a příchodem cca 433 000 uprchlíků do České republiky (k 31. 12. 2022), z nichž byla necelá jedna třetina dětí, a mezi dospělými bylo 67 % žen.
Ukrajina je zemí s vysokým výskytem HIV (celkově 185 000 diagnostikovaných osob žijících s HIV; ročně 37 nových případů na 100 000 obyvatel). Podíl žen mezi osobami žijícími s HIV je na Ukrajině asi 45 %, počet infikovaných dětí je 2500.
Od počátku konfliktu na Ukrajině do 31. 12. 2022 přišlo do HIV center či ojediněle i do jiných zdravotnických zařízení 578 osob žijících s HIV z Ukrajiny se statusem dočasné ochrany (187 mužů, 371 žen). Mezi nimi bylo 20 dětí do 15 let.
Graf 5 dokumentuje vývoj měsíčních počtů zachycených infekcí HIV u uprchlíků a ukazuje, že v souvislosti s konfliktem narůstá i počet Ukrajinců, kteří nemají status dočasné ochrany a jsou řazeni mezi rezidenty.
Prevence zůstává v boji proti HIV klíčová, a to strategiemi, jako je používání kondomů, preexpoziční profylaxe (PrEP) a omezení rizikových praktik. Dále je zásadní ověřit si informace před jejich sdílením, aby se zabránilo šíření falešných zpráv, které vyvolávají zbytečný poplach.
Ioannis Sideropulos
ILUSTRAČNÍ FOTO a GRAFY – OSN-UNAIDS, MZ ČR – Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v ČR na období 2023–2027
Nejhorší je, že ty Ukrajinky vypadají tak, že bych si o ně neopřel ani kolo. Hlavně ty kachní rty, z toho mi naskakují pupínky. Jak se to může někomu líbit!
S Ukrajinkou jedině s kondomem!
Dále je zásadní ověřit si informace před jejich sdílením, aby se zabránilo šíření falešných zpráv, které vyvolávají zbytečný poplach.