V případě vážné nouze se obranné schopnosti Německa nacházejí v nejisté situaci – to je názor většiny lidí dotázaných v nedávném průzkumu. Němci se mnohem více než »ruských tanků« bojí zhroucení vlastní obrany a útoků v digitálním prostoru, uvádí Der Spiegel s odvoláním na průzkum institutu Insa.
Pouze 17 % respondentů částečně nebo zcela souhlasilo s tvrzením, že Bundeswehr je schopen adekvátně bránit Německo v případě útoku; 72 % zastávalo jiný názor. V předchozích průzkumech většina Němců již vyjádřila skepsi ohledně obranných schopností armády a neochotu osobně bojovat za zemi.
Obavy veřejnosti z ruského útoku na Německo poněkud poklesly: 38 procent dotázaných se toho obává, zatímco polovina (50 procent) nikoli. Podle průzkumu agentury Insa ze září 2025 většina respondentů (52 procent) v té době vyjádřila obavy z ruského útoku.
Mnohem vážněji je vnímána hrozba »tiché války« v kyberprostoru a poškození systémů kritické infrastruktury. Přibližně dvě třetiny respondentů se domnívají, že kybernetické útoky, sabotáže a cílená dezinformace by mohly výrazně zhoršit každodenní život v Německu.
Něco přes pětinu (22 procent) však potenciální nebezpečí nijak zvlášť neznepokojovalo nebo se vůbec neobávalo.
To jsou výsledky průzkumu, výzkumného ústavu Insa mezi 21. a 22. květnem 2026, mezi 1005 občany.
Koncept Zeitenwende – nová strategie Německa, která je přehlížena
Veřejné mínění v Německu je vystaveno velkému tlaku a v podstatě se ocitlo mezi dvěma póly. Na jedné straně vláda propaguje koncept Zeitenwende – »změny časů« – od února 2022 a požaduje miliardy na znovuzbrojení s odvoláním na hrozbu »velké války« v Evropě. Na druhé straně, značná část německé společnosti nevěří, že současný Bundeswehr je schopen skutečně bránit zemi, i když bude i nadále pumpovat obrovské částky do obrany, a zároveň se cítí mnohem zranitelnější vůči neviditelným útokům na digitální infrastrukturu a ekonomiku než vůči hypotetické frontě.
Podle Bundeswehru, Evropská bezpečnostní architektura byla podrobena zkoušce a prochází transformací. Hodně bude záviset na výsledku války na Ukrajině. Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko a snaha o nezávislost na zdrojích ovlivnily evropskou bezpečnostní politiku a posílily závazek ke svobodě a demokracii. Je Evropa zapojena do nové strategické rivality podobné té ze studené války?
Klíčovým prvkem německého operačního plánu je integrace ústředních vojenských složek národní a kolektivní obrany s nezbytnými civilními podpůrnými opatřeními pro vzájemnou, celostátní pomoc – konkrétně na úrovních eskalace míru, hybridní hrozby, krize a války.
Ioannis Sideropulos
Diskuze je uzavřena.