Když Financial Times píše, že »venezuelský model v Íránu selhal«, a Wall Street Journal odhaluje, že »Trump je pod tlakem, aby našel rychlou strategii odchodu«, tak v Bílém domě je něco špatně.
Izraelští generálové a piloti prožívají opojné dny
Více než dvě desetiletí plánují a cvičí útoky na dlouhou vzdálenost proti »íránskému jadernému programu«. Až donedávna si však nedokázali představit, že by tak učinili ve společné letecké »armádě« se světovou velmocí.
Zdá se, že i Benjamin Netanjahu je na vrcholu: uniká zatím izraelské justici a poté, co objevil v Donaldu Trumpovi amerického prezidenta ochotného jít s ním až na doraz, zahájil novou etapu velké války, která mj. ohrožuje ekonomiky celého světa. I izraelskou! Kooperace mezi Izraelem a USA, to byl alespoň první dojem z náhledu do politické kuchyně. Válka se však nevyvíjí úspěšně. Pekáče se, obrazně řečeno, připálily. Válka trvá druhý týden a izraelští generálové, jak informuje Economist, si stále více uvědomují, že cíle obou zemí se možná začínají rozcházet.
Různé priority
Na začátku války byli Trump a Netanjahu jednotní ve svém deklarovaném cíli zničit »íránský jaderný program« a program balistických raket. Nyní se ale zdá, že priority jsou jiné.
Donald Trump rozhodně nepatří – alespoň zatím – mezi vítěze této války. Ať už americký prezident každý den mění deklarované cíle války a jakkoli posouvá hranice zničující války, je v pasti vlastního minového pole a docházejí mu možnosti:
Trhy vyslaly svůj signál a vyslaly ho tvrdě, šéf MMF varoval, že je čas připravit se na »nemyslitelné« a saúdskoarabský ropný gigant Aramco bije na poplach ohledně »katastrofálních důsledků«, pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřený.
Pokud Trumpovým skutečným cílem není způsobit holocaust v globální ekonomice (včetně té americké a izraelské), má jen málo alternativ jak najít narativ, který mu umožní nazvat ústup »vítězstvím« a plody blízkovýchodní války ponechat skutečným vítězům – Vladimiru Putinovi a Si Ťin-pchingovi.
Írán neusiluje o příměří ve válce se Spojenými státy a Izraelem
To prohlásil v úterý vlivný předseda íránského parlamentu a dodal, že »agresor« musí být potrestán.
»Rozhodně neusilujeme o příměří,« napsal v anglickém příspěvku na X Mohammad Bayer Ghalibaf, bývalý vrchní velitel Islámských revolučních gard a klíčová postava íránského režimu po atentátu na bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
»Domníváme se, že útočník by měl být potrestán a poučit se z něj, aby v dalším útoku na Írán nepřistoupil,« dodal.
Putin, jak píše Politico, je nečekaným a přímým příjemcem z prudkého konfliktu na Blízkém východě. Prudký nárůst cen ropy dramaticky zvyšuje příjmy Kremlu a usnadňuje financování války na Ukrajině. A to zejména v kritickém okamžiku, kdy náklady na čtyřletou válku začaly vyvíjet silný tlak na ruskou ekonomiku: je příznačné, že v lednu klesly příjmy Moskvy z energetiky na nejnižší úroveň od roku 2020.
Si Ťin-pching a Čína by mohli být příjemci benefitů příštího dne
Pokud alespoň nepadne režim v Íránu, jeho partnerem po skončení války nemůže být nikdo jiný než Peking. Vzhledem k tomu, že si Čína udržuje privilegovaný přístup k levné ropě a levným minerálům z Íránu, západní sankce hrají v její prospěch a 90 miliard dolarů, které Čína investovala na Blízkém východě za posledních pět let, jí dává vedoucí postavení v obnově země…
Ioannis Sideropulos