Američan Tom Turcich je desátý člověk na světě, jemuž se podle doložených záznamů podařilo pěšky obejít svět. Na cestu se vydal před sedmi lety a přibral si hned na začátku z útulku fenku Savannah. Došli by dříve, kdyby nebylo koronaviru a bakteriální infekce, s níž se Turcich pocházející z New Jersey potýkal několik měsíců. Savannah je první pes, jemuž se něco podobného podařilo.
Doma je čekalo bouřlivé přivítání, uvedla stanice CNN. Mají za sebou 48 000 kilometrů a denně urazili v průměru 29 až 38 kilometrů. Prošli šesti kontinenty a 38 zeměmi, většinou spali venku. Guinnessova kniha rekordů pro uznání výkonu obejití světa požaduje, aby dotyční prošli nejméně čtyřmi kontinenty a urazili 30 000 kilometrů.
Ještě déle než samotná pouť trvala příprava na ni. Poprvé se Turcich začal myšlenkou zabývat v roce 2006, když přišel při nehodě na člunu o přítelkyni. »Byla mnohem lepší člověk než já. Uvědomil jsem si, že taky můžu umřít a že se to může stát kdykoli. Začal jsem všechno přehodnocovat,« řekl Turcich, přirovnávaný někdy k filmovému Forrest Gumpovi, kterého ztvárnil Tom Hanks.
Pak si Turcich přečetl o Stevenovi Newmanovi zapsaném v Guinnessově knize rekordů jako prvním člověku, který obešel svět. Prací o prázdninách si vydělal Turcich peníze na první dva roky, ale krátce předtím, než vyrazil do světa, mu nabídl sponzorství majitel filadelfského podniku, který znal Turcichovu přítelkyni a její rodinu.
Těsně před svými 26. narozeninami se Turcich 4. dubna 2015 vydal na cestu. Tlačil vozík s lezeckým vybavením, spacím pytlem, laptopem, kamerou a bednou na jídlo. Do té doby neměl s chozením až na pár výletů velké zkušenosti a stejně tak ani s cestováním. Byl pouze na výměnných pobytech v Británii, na dovolené v Kanadě a Dominikánské republice. V texaském Austinu se rozhodl přibrat parťáka a z tamního psího útulku si odnesl štěně Savannah. Díky ní se naučil pořádně si v noci odpočinout, protože se přestal budit s pocitem, že mu něco hrozí. Problém se Savannah byl pouze v tom, že měla po celou dobu mnohem víc energie než on.
Z Panamy se oba letecky přepravili přes zrádnou džungli mezi Panamou a Kolumbií a pak většinu roku strávili pochodem z Bogoty do uruguayského Montevidea, kde nastoupili na loď do Antarktidy. Odtud se Turcich nakrátko dopravil domů, aby vyřídil doklady pro převoz Savannah do Evropy. Začali v Irsku a Skotsku, ale Turcicha tam zastihla nemoc a nebyl schopen pokračovat. Po několikatýdenní hospitalizaci se vrátil doléčit domů. Na pouť mohl navázat v květnu 2018 v Kodani, ale trvalo nějakou dobu, než se dostal do původní fyzické a psychické kondice. Za pochodu v dešti v Německu si kladl otázku, co tam dělá, když může být doma s přáteli.
Plně se do pochodu znovu ponořil až při pouti do španělského Santiaga de Compostela, k němuž vedou cesty Francií, Španělskem a Portugalskem. V Africe dvojice prošla Marokem, Alžírskem a Tuniskem, přičemž v Alžírsku měla policejní eskortu. Následovala Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Černá Hora, Albánie a Řecko i Turecko, kde se Turcich stal první soukromou osobou, která mohla přejít pěšky Bosporský most.
Následovala cesta přes Gruzii a Ázerbájdžán, kde se oba ocitli v době začátku pandemie a v Ázerbájdžánu museli zůstat půl roku. Pak měl Turcich v plánu projít Střední Asií a z Mongolska odletět do Austrálie a z ní pak do USA. Stále ale tehdy platily přísné cestovní zákazy, takže se Turcich vstupu do Mongolska a do Austrálie vzdal. Z Kyrgyzstánu odletěl loni v srpnu do Seattlu a vydal se napříč Spojenými státy do New Jersey.
A čekalo ho překvapení. Wyoming je nejméně obydlený americký stát a byl i nejobtížnější ze všech tras, které Turcich na cestě zažil. »Je to úplně pusté,« řekl při vzpomínce na to, jak se svým psem putovali týden, aniž spatřili člověka nebo obchod. Až ke konci narazili na malou čerpací stanici. »Na to jsem nebyl připraven, říkal jsem si ‚jsi zpátky doma, v rozvinutém světě‘, ale mohl jsem být stejně tak někde v chilské poušti nebo v Peru,« vzpomněl Turcich na Wyoming.
A taky mu dala zabrat Savannah. Po celodenním pochodu nějakou vyprahlou krajinou, když Turcich večer spadl vyčerpáním na zem, k němu fenka přiběhla s klacíkem v tlamě odhodlaná hrát si.
»Sedm let je dlouhá doba. Když byl konec v dohledu, nemohl jsem se dočkat, až budu zase s rodinou a přáteli a nebudu muset každé ráno znovu balit stan,« dodal Turcich.
(mac, čtk)
FOTO – theworldwalk.com, Tom Turcich, ČTK/youtube/FOX5