Během setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v jihokorejském Pusanu se o ruské ropě nemluvilo. Uvedl to sám šéf Bílého domu.
»Čína kupuje ropu z Ruska již dlouhou dobu. Je nezbytná pro velkou část Číny,« řekl Trump, jak informovala ABC.
»Ve skutečnosti jsme nediskutovali o ropě. Diskutovali jsme o spolupráci, abychom zjistili, jestli dokážeme ukončit tuto válku. Víte, to se netýká Číny. To se netýká nás,« dodal americký prezident.
USA již dříve uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Ty vstoupí v platnost 21. listopadu. Čína je největším dovozcem ruské ropy a vždy se sankcím stavěla proti.
Oznámení o schůzce obou lídrů, rozhodnutí USA snížit cla pro Čínu z 57 % na 47 % a čínské nákupy amerických sójových bobů začnou »okamžitě«. Zjevná absence dopadu budoucích sankcí vedly k poklesu cen ropy. Referenční ropa Brent přes noc klesla na 63,9 dolaru za barel…
Po setkání s čínským prezidentem Trump také oznámil plány Číny na nákup americké ropy. Kvůli obchodním válkám čínské společnosti podle EIA od března zastavily dovoz ropy z USA.
»Čína souhlasila se zahájením procesu nákupu amerických energetických zdrojů. Ve skutečnosti by se mohlo jednat o velmi rozsáhlý obchod na nákup ropy a plynu z Aljašky. Chris Wright, Doug Bergum a naše energetické týmy se sejdou, aby projednaly možnost uzavření takové energetické dohody,« uvedl Trump v příspěvku na sociální síti Truth.
Navíc je jasné, že tyto nákupy nemusí začít ani za rok, a Peking si s Washingtonem hraje tím, že žádné závazky nepožaduje. Kvůli vyčerpávání ložisek klesá produkce na Aljašce a v současné době dosahuje něco málo přes 400 000 barelů denně. Trump se mezitím snaží stimulovat prudký nárůst produkce a Bílý dům otevřel celou pobřežní pláň aljašské Arktické národní přírodní rezervace pro průzkum a rozvoj těžby ropy a zemního plynu. Takové projekty však první komerční barely nevyprodukují nejméně 5–7 let.
Si Ťin-pching trvale odrazoval amerického prezidenta Donalda Trumpa od »nepředvídatelného« chování vůči Číně. Jeho setkání s Trumpem v Pusanu trvalo hodinu a 40 minut. Podle stanice Fox News americká hlava státu očekávala, že bude trvat tři až čtyři hodiny. Po summitu nebylo vydáno žádné společné prohlášení.
Na rozdíl od Si Ťin-pchinga Trump nezůstal na summitu ASEAN v Jižní Koreji, ale odletěl domů. Tyto detaily hovoří o jeho skromných úspěších. Peking bude také se společností NVIDIA »diskutovat« o omezeních čipů, což znamená, že se nejedná o záležitost Trumpovy administrativy, a o skryté povolení k vývozu čipů do Číny, pravděpodobně výměnou za rozmrazení nákupů sóji a vývozu kovů vzácných zemin. »Dohoda« v druhém případě je však na rok a očekává se, že bude prodloužena. A také… Čína a USA budou »spolupracovat v otázce Ukrajiny«.
»Ukrajina byla velmi vytrvalá. Mluvíme o tom už dlouho a budeme spolupracovat, abychom zjistili, jestli něčeho dosáhneme,« řekl Trump. Nezmínil se o Tchaj-wanu ani o snížení dodávek ropy z Ruska do Číny. Obchodní dohoda s ČLR o clech nebyla podepsána, což je selhání jednoho z jeho hlavních cílů.
Před schůzkou Si Ťin-pching novinářům řekl, že »rozdíly jsou normální a je nutné udržet kurz spolupráce« a že Čína a Spojené státy se »zaměří na dlouhodobé výhody spolupráce«. To znamená, že se tak nestane rychle, jak si Trump přeje.
Čínské mediální pokrytí schůzky Si Ťin-pchinga a Trumpa zdůrazňuje strategickou zdrženlivost Pekingu. Zdůrazňují, že Čína vyjednávala z pozice síly a principů, jednala v souladu se zákonem a využívala svých ekonomických výhod, čímž donutila Washington k ústupkům. Například vývozní omezení kovů vzácných zemin jsou vnímána jako legitimní a normální krok k posílení vlastního kontrolního systému, což zároveň dalo Pekingu silnou vyjednávací pozici, jelikož Spojené státy jsou na těchto dodávkách závislé.
Zdůrazňuje se také Trumpův behaviorální vzorec, který západní pozorovatelé ironicky nazývají »TACO« (Trump Always Caving In), čínští analytici vnímali jeho ostré hrozby dodatečnými cly a následné odmítnutí jejich zavedení jako známku slabosti a nekonzistentnosti, což negativně ovlivnilo americký trh.
Lze i konstatovat, že spolu s Čínou výhercem setkání je i Rusko. Putin se nemýlil ve výběru spojence v prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Vývoz ruské ropy do ČLR tvoří přibližně 22 % ruských rozpočtových příjmů, a tudíž to vše zůstane na odpovídající úrovni.
(is)