Sedmnáctý summit BRICS napověděl, že toto společenství je na správné cestě. Dává totiž možnost státům, které chrání svoji národní a státní suverenitu, aby se zapojily do celého procesu. Není to souboj nadnárodních korporací vůči slabším.
Zmínil to koneckonců i čínský premiér Li Qiang, který uvedl, že »vzhledem k rostoucím konfliktům a rozdílům je nutné posílit rozsáhlé konzultace založené na rovnosti a vzájemném respektu« a že »vzhledem k hluboce propojeným společným zájmům je nutné usilovat o společný přínos prostřednictvím solidarity«.
A to vnímám jako klíčové. Z obecného hlediska znamená rozšíření BRICS širší globální dialog. BRICS nelze hodnotit jen jako spojení ekonomik a států – dříve pěti, nyní deseti plus dalších takzvaně přidružených – nýbrž jako civilizační dialog několika kontinentů a také kultur i různě rozvinutých ekonomik. Spojenectví umožňuje formulovat mnohem lepší, aktuálnější a realitou podložené projekty pro sdílený osud lidstva. To už není otázka jenom ekonomická, nýbrž také politická a celospolečenská, která se tady nastoluje a odpovídá na možnosti, jakým způsobem zajistit diplomatickými prostředky řešení sporů, jimiž je v současné době celý svět přetížen. Co vnímám jako podstatné, je, že to přestala být záležitost pouze těch tří již vytvořených center vícepolárního světa, ale že dochází k plnohodnotnému zapojení také dalších států a jejich společenských systémů do řešení krize. Vnímáme to zejména na změnách v hlasování uvnitř OSN i při rozhodování o ekonomických procesech, které jsou každý den na stole pro zajištění ekonomiky jednotlivých států. Podstata vícepolárního světa se naplňuje právě v tom, že umožňuje rovnoprávnou diskusi a postavení států, které přistoupily právě na onu myšlenku multipolárního světa a nesnaží se vrátit k přežitým formám bipolárního a jednopolárního uspořádání ani ke koncepci ekonomicky silných států, které vydírají, lépe řečeno vykrádají, ekonomický Jih.
Tím, že svůj prostor nachází čím dál více států, dochází k omezení možnosti nadnárodních bank a korporací, aby ničily místní ekonomiku svojí vyděračskou politikou. Vnímám to jako hlavní i z pohledu neschopnosti šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové odpovědět pozitivně na výzvy ministra zahraničí Čínské lidové republiky Wang-I ke spolupráci s Evropou.
Evropa svojí politikou nezachytila trend vícepolárního světa a stále zůstává neschopná vnímat realitu, která se odehrává na hlavním poli vztahů – Rusko, USA a Čína – a dále ve vnímání pozice Indie, natož aby vnímala pozici Jižní Ameriky a Afriky. Až se divím, že s paní Kallasovou ministr Wang-I tak dlouho diskutoval, když musel znát od velvyslance ČLR její omezený rozhled.
A ještě bych zmínil diskutovanou reformu finančního systému, který s tím souvisí, což samozřejmě vyvolává velká nepřátelství těch, kteří jsou závislí na fungování starých systémů. Síla BRICS tkví v tom, že je schopen je překonat.
Vojtěch Filip, předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory
Konečně tu někdo řekl pravdu o BRICS a o sdíleném osudu lidstva.
Nejlepší důkaz jak BRICS roste by byl pohled do garáže a na konto soudruha Filipa, ale dost pochybuji, že jezdí Ladou, nebo autem z Číny a konto má vedené v rublech, ruoiích ču juanech ? Stačí, že tenti plivaec píše na PC západní provenience, využívající SW západní provenienc a inetrnet jakbysmet.
Čínská auta jdou dobře na odbyt, většina počítačových komponentů a výrobků obecně je Made in P.R.C. 🙂
A proto jej FILIP nemá? A o tom že výroba v PRC, ale vývoj v EU Japan nebo USA kvůli nákladům jste neslyšel?
Vzrůstající vliv BRICSu dosvědčuje i fakt, že ani čínský prezident a generální tajemník čínských komunistů Si Ťin-pching ani Putin na summit do Brazílie nejedou. Ten první, protože Brazílie se brání čínským neokolonialistickým choutkám, ten druhý se podělal z toho, že by ho tam mohli zatknout. 😂😂😂
Karel Brázda je krycí jméno pro Otakara Foltýna…