»Na nedávné konferenci Akademie věd České republiky se vědci, odborníci a zástupci ministerstva průmyslu shodli, že současná situace v energetice neumožňuje rychlý odchod od uhlí. Není totiž čím nahradit, navíc poptávka po elektřině roste,« informuje server iuhli.cz. »Odborníci se jednoznačně shodli, že odchod od uhlí by se neměl uspěchat a jádro je pro českou energetickou budoucnost zásadní,« dodává v reakci na závěry ze zmíněné konference zase pro změnu deník Metro.
Co se děje z popudu polistopadových vlád na Ostravsku, asi není třeba detailně rozebírat. Utlumit, zavřít, zlikvidovat těžbu jako takovou, aniž by kdokoli z kompetentních vládních ministrů řekl, kdy, čím konkrétně a ve výsledné ceně energie za kolik, bude uhlí nahrazeno. Všechny dosud prezentované alternativní zdroje bez jasné strategie, zřetelného časového harmonogramu, kapacitních možností a vybudovaných či budovaných technologií jsou jen nepovedenou pohádkou pro dospělé.
Proč se toho vlády dopouštějí, když i osmdesátiletá babička kdesi v zapadlé vísce na Šumavě si ťuká na čelo a častuje všechny tyhle ministerské spolky nepublikovatelnými výrazy? Aby nás srazily na kolena a učinily absolutně závislými na globálním obchodu.
Sebrali nám vodu a půdu a zakázali nám těžit uhlí. Jen málokdo křičel NE. Většina bez zájmu jen přihlížela, mnozí z nich dokonce i tleskali, pronášejíce onu zlověstnou větu – máme přece demokracii! Pod jejím pláštíkem však kazatelé demokracie rozebrali tuto zemi do posledního šroubku. Česká republika, řečeno sportovní terminologií, je nyní jako zimní stadión bez ledu. Sice stojí, ale de facto úplně k ničemu.
Jan Čech