Psaní českých žurnalistů o summitu zemí BRICS v ruské Kazani mi připomíná pověstné psaní francouzských novin v situaci, kdy se objevil ve Francii z Elby uniklý císař Napoleon. Když se vylodil v Antibes, zněly nadpisy článků zhruba takto: »Obluda se vylodila v Antibes«. Když se císař dostal do Lyonu, konstatovaly pařížské noviny, že »Bonaparte je v Lyonu«. A když se objevil Bonaparte v Paříži v Tuileriích, psaly již noviny slavnostním tónem: »Císař je na Elysejských polích«.
První den summitu se česká média snažila summit zemí BRICS zatlouct, jako kdyby nebyl. Pak postupně přicházely argumenty znevěrohodňující možnosti úzké spolupráce zemí tohoto společenství. S tím, že třeba Čína a Indie, jejichž obyvatelstvo čítá souhrnně cca 2,8 miliardy lidí, mají pohraniční spory. Jistě, mají pohraniční spory, ale snaží se je úspěšně řešit v poslední době politickým jednáním. Mají rozdílné zájmy, ale to má třeba EU a Spojené státy také, jen si toho lídři EU moc nevšímají a řeší často různé problémy, bez ohledu na převažující evropské zájmy. A že by v EU nebyly žádné rozpory, to se také říci nedá.
Jak je možné, že prezident Putin, v očích Západu vyvrhel a psanec, mohl přivítat v Kazani hlavy států nebo vysoce postavené představitele z 32 zemí světa? Jeho vyjádření, že o členství v organizaci BRICS má zájem zhruba dalších 40 zemí, je třeba brát vážně. Sdružení BRICS již není jen Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, ale také čtyři nové členské země: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. A z těch dalších silných států světa má zájem o připojení také Turecko (členský stát NATO), Saúdská Arábie a Indonésie. Saúdská Arábie a Sjednocené arabské emiráty, ale také Írán a Rusko, jsou velkými exportéry ropy a zemního plynu. Vlastně rozhodujícími hráči ve světovém měřítku v této oblasti. Členové Sdružení BRICS tvoří dnes téměř dvě pětiny světového HDP a reprezentují mírnou většinu světové populace.
Pokud porovnáme souhrnný HDP zemí BRICS se souhrnem HDP zemí G7, musíme konstatovat převahu zemí BRICS i v tomto ukazateli. A není bez významu ani to, že ekonomicky nejvýznamnější země BRICS zaznamenají letos růst hospodářství meziročně o 4 % ve srovnání s 2 % růstu západních ekonomik. Ve sdružení BRICS se sešly země, anebo se k němu přibližují, které hledají nový mezinárodní pořádek a především hledají možnosti finanční nezávislosti na Západu a jeho institucích. Z tohoto hlediska má ruský nový strategický cíl »depolarizace« velkou přitažlivost. Většině zemí jde o to, vypořádávat mezinárodní obchod spíše v národních měnách, než v dolarech. Podle důvěryhodných informací již dnes objem obchodu prováděný v měnách členských zemí BRICS překonal objem obchodu založeného na dolarech. Vedle toho funguje již Nová rozvojová banka (NDB), která působí jako alternativa k západním finančním institucím, jako je MMF a Světová banka.
Rusko dokázalo čelit mnoha kolům sankcí převážně ekonomického charakteru, které na něj v průběhu války na Ukrajině byly uvaleny. Zdá se, že tyto sankce spíše uškodily zemím střední a východní Evropy, nežli Rusku (Česko v souhrnu let 2022 a 2023 zaznamenalo inflaci 30 %). To, že Rusko překonalo tyto sankce, bylo dáno především neochotou velkých zemí BRICS (Indie, Čína, Brazílie) se k těmto sankcím jakkoliv připojit. A jejich příkladu následovaly desítky zemí Globálního jihu. Je zřejmé, že Čína a Rusko chtějí využít organizaci BRICS jako prostředek ke zpochybnění globální dominance Spojených států. Některé další dominantní státy sdružení BRICS tuto ambici možná nemají tak silnou, ale jde jim rovněž o nové rozdání karet u stolu.
Západ by měl skvělý diplomatický úspěch Ruska, ke kterému přispěli svou vstřícností i zahraniční lídři přítomní na summitu, dobře vnímat. Ne s hysterií, ale také ne se zlehčováním. Prostě svět se mění a desítky zemí světa se emancipují a hledají něco jiného, nežli je neokolonialismus ze strany bývalých koloniálních velmocí. Nebo hospodářské sankce vůči neposlušným státům, školení v oblasti lidských práv apod. Taková školení, jak by mělo vládnutí v tom kterém státě vypadat, např. Čína nebo Rusko nikdy nedělají. Západ ano a to je možná jeden z důvodů, proč ztrácí postupně vliv v rozvojovém světě.
Argument západních médií, že v Kazani se nic konkrétního nedojednalo, není relevantní. Do Kazaně přijeli světoví lídři, nejvýznamnější lídři globálního Jihu nebo chcete-li rozvojového světa. A přijel tam také generální tajemník OSN Guterres, k velké nevoli ukrajinského vedení. To zřejmě vůbec nepochopilo anebo nechce chápat realitu tohoto světa. Generální tajemník OSN z této reality naopak vychází. Chce mluvit se všemi a tak je to správné.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.