Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci srpna na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 286 320 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) zůstal na červencových 3,8 procenta. Počet nabízených pracovních příležitostí byl ale přitom o téměř 18 tisíc nižší než ve stejném měsíci před rokem.
»Stabilní úroveň míry nezaměstnanosti je pro období prázdnin typická, zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle neprovádí významnější personální změny. Již na konci měsíce srpna se projevil očekávaný návrat do zaměstnání zaměstnanců ze školství. Do vzdělávacích institucí jako svého nového zaměstnavatele v srpnu nastoupilo 3232 nezaměstnaných. Vzdělávání tak bylo v měsíci srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali vůbec nejvíce, následované s velkým odstupem velkoobchodem a dále pak stravováním a pohostinstvím,« uvádí k tomu ve své zprávě ÚP ČR.
Proti loňsku stoupl počet lidí bez práce o 25,5 tisíce
Meziročně byl počet registrovaných nezaměstnaných v srpnu vyšší o 25 517 osob. Oproti konci předchozího měsíce pak vzrostl o 3309 osob. Navíc bylo bez nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence 4346 uchazečů z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a dalších 4160 z ní odešlo na vlastní žádost. Nemalá část těchto vyřazených uchazečů stejně jako každý měsíc posílila prací »na černo« takzvanou šedou ekonomiku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 88 591 uchazečů o zaměstnání, tj. 30,9 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2024 – 30,9 %, srpen 2023 – 29,8 %).
Podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci už déle než rok, dál roste
ÚP ČR ve své zprávě také opět uvádí, jak se za posledních 12 měsíců změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v jeho evidenci. Meziročně klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,2 procentního bodu na 30,3 % (86 711 osob). Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o jeden bod na 31 %, (88 892 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zvýšila o dva dny na 497 dnů.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti je aktuálně na Mostecku
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 264 675) k obyvatelstvu stejného věku zůstal v srpnu na 3,8 % (červenec 2024 – 3,8 %, srpen 2023 – 3,6 %).
Nejvyšší byl tento podíl v okresech Most (8,5 %), Karviná (8,3 %), Chomutov (7,1 %), Bruntál (6,9 %), Ústí nad Labem (6,1 %), Ostrava-město, Louny a Děčín (shodně 5,9 %).
Nejnižší naopak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Plzeň-jih (2,1 %), Benešov, Rychnov nad Kněžnou a Pelhřimov (shodně 2,2 %), Jičín (2,4 %) a Zlín (2,5 %).
Zdaleka nejvíce uchazečů o jedno pracovní místo je dál na Karvinsku
Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci srpna 263 247. Bylo to o 1221 více než v předchozím měsíci a o 17 960 méně než v srpnu minulého roku.
V té souvislosti je navíc potřeba stále připomínat zjištění, k nimž před časem došel Český statistický úřad, že totiž počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je poněkud nadsazený. Řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 1,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,5), Bruntál (6), Hodonín (5,8), Děčín (5,7), Most (4,4), Blansko (4), Opava (3,8) a Jablonec nad Nisou (3,7).
»Na 73,5 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 69,2 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče,« uvádí ÚP ČR s tím, že největší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (79 622 míst) a ve Středočeském kraji (51 511 míst).
Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců
Podle ÚP ČR bylo ke konci srpna na území ČR 136 373 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy (zhruba 62 %; 84 410), což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.
Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (24 046), v Praze (19 982) a v Plzeňském kraji (18 508).
Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
V evidenci ÚP ČR bylo ke konci srpna celkem 15 430 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (červenec 15 376 osob), kteří si podali žádost o zaevidování jako zájemci (1911 osob; červenec 1771 osob) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 519 osob; červenec 13 596 osob). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny v srpnu tvořili 4,7 % (v červenci 4,8 %).
Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce srpna zaevidovalo na ÚP ČR celkem 58 555 cizinců s dočasnou ochranou.
Ivan Cinka