Ursula von der Leyenová znovu zvolená předsedkyní Evropské komise už žádá vlády členských států EU, aby zaslaly jména osob, které chtějí mít v příštím týmu komisařů. Každá země dostane jednoho komisaře. Jaká jsou zatím známá jména?
Von der Leyenová počítá s volbou Německa a Kaja Kallasová, kterou lídři EU podpořili na post příštího šéfa zahraniční politiky, bude zástupkyní Estonska (šéfa zahraniční politiky jmenuje Evropská rada, ale je místopředsedou Komise). Von der Leyenová žádá každou zemi, aby nominovala muže a ženu, s výjimkou případů, kdy stávající komisař zůstává na svém místě.
Kdo zůstává?
Několik vlád se podle serveru POLITICO rozhodlo vyhnout nepříjemnému domácímu boji tím, že do Komise poslalo zpět svou dosavadní osobu. Koneckonců jejich zkušenosti a osobní vztah s von der Leyenovou by mohly pomoci vybojovat lepší portfolio. Například Maroš Šefčovič (Slovensko) a Valdis Dombrovskis (Lotyšsko), by si měli v Evropské komisi připsat dalších v pět let. Totéž pravděpodobně platí i pro Dubravku Šuicovou (Chorvatsko), ačkoli její vláda ji ještě oficiálně nejmenovala. Nizozemský komisař Wopke Hoekstra nastoupil do Evropské komise v říjnu jako náhrada za Franse Timmermanse a vrací se na dalších pět let, i když jeho strana není v nizozemské vládě. Zatím není jasné, zda se vedoucí představitelé Francie a Řecka rozhodnou poslat zpět své stávající komisaře Thierryho Bretona a Margaritise Schinase.
Nová jména
Stále více zemí začalo navrhovat jména ještě předtím, než von der Leyenová odeslala oficiální žádost. Španělsko doufá, že pro ministryni pro ekologickou transformaci Teresu Riberovou získá rozsáhlé portfolio v oblasti energetiky a klimatu, zejména proto, že bude pravděpodobně nejvýše postavenou socialistkou v příští Komisi. Švédsko vysílá svou ministryni pro EU Jessiku Roswallovou, Finsko europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Slovinsko bývalého předsedu Účetního dvora Tomaža Vesela, Irsko navrhlo ministra financí Michaela McGratha a Česká republika nominovala ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Stále ale zbývá více než tucet zemí, které budou navrhovat nová jména. Zatím nikdo veřejně nenavrhl dva kandidáty, jak bylo požadováno. Evropští lídři však dobře vědí, že von der Leyenová usiluje o další »genderově vyváženou« Komisi. V některých případech budou probíhat podle serveru zákulisní tahanice o jména a portfolia ještě předtím, než vyjde najevo cokoli oficiálního, aby se předešlo veřejnému poškození kandidáta, který by mohl být odmítnut.
V jiných případech bojují o nominaci národní politici mezi sebou. V Litvě o kandidáta otevřeně bojují premiér a prezident. V Polsku se boj odehrává za zavřenými dveřmi. Jiné země, jako například Bulharsko a Belgie, právě sestavují nové vlády, což ztěžuje rozhodování.
O co se bojuje?
Není podle serveru žádným tajemstvím, že Francie si představuje ekonomický superportfolio, který pomůže řídit průmyslovou agendu bloku tváří v tvář konkurenci ze strany USA a Číny – potenciálně s dohledem nad oblastmi, kde má Brusel tvrdou moc: obchod a hospodářská soutěž. O tuto roli se však uchází také Itálie.
Rozšíření bude portfoliem na nejvyšší úrovni, protože jednání o rozšíření EU o Ukrajinu budou jednou z politicky nejcitlivějších prací Komise.
Komisař pro zemědělství je také jedním z těch, které je třeba sledovat vzhledem k významné roli EU v zemědělském a potravinářském odvětví. Lucemburčan Christophe Hansen ze středopravicové Evropské lidové strany se v této oblasti jeví jako první horký tip, pro toto odvětí se ale také hovoří o Síkelovi.
Von der Leyenová také bude hledat komisaře, který se bude věnovat Středomoří, což zní krásně, ale pravděpodobně půjde o tvrdou práci zabývající se imigrací a neutěšenou bezpečnostní situací na Blízkém východě a v severní Africe. Kypr o něj projevil zájem již dříve, ve hře je ale také Itálie.
Je tu také vyhlídka na komisaře pro obranu, která vyvolala jisté počáteční nadšení, dokud si kandidáti neuvědomili, jak málo pravomocí má EU v této oblasti. Chvíli se spekulovalo o polském ministru zahraničí Radoslawu Sikorském. Polsko je také někdy zmiňováno jako pravděpodobný kandidát na post komisaře pro rozšíření vzhledem k podpoře Kyjeva ze strany Varšavy, ale tato role by mohla otevřít pichlavé problémy v domácí politice, neboť polští zemědělci nejsou příliš nadšeni integrací obrovského ukrajinského zemědělského sektoru do EU.
Kdo jaký post dostane, záleží na von der Leyenové. Ta chce vzít v úvahu genderovou vyváženost, vyváženost politických stran a geografickou vyváženost. Bude přitom náročné najít dostatečný počet žen, takže země, které navrhnou ženu, mají výhodu oproti těm, které vyšlou muže.
Evropská hlavní města mají na zaslání svých kandidátů čas do konce srpna. Von der Leyenová začne s pohovory s novými kandidáty od poloviny srpna. Von der Leyenová byla první, kdo v roce 2019 sestavil genderově vyváženou Evropskou komisi, a chce to zopakovat i tentokrát, proto žádá lídry, aby poslali po jednom kandidátovi od každého pohlaví.
Jakmile von der Leyenová dokončí svou práci, bude na Evropském parlamentu, aby nové komisaře proklepnul při slyšeních, která se mají konat na konci září a v říjnu. Parlament může kandidáty odmítnout. Pokud se tak stane, bude muset daná země navrhnout nového kandidáta.
Představitelé EU doufají, že nová Evropská komise bude ustavena do 1. listopadu.
(cik)