Podle deníku Washington Post Spojené státy souhlasily se stažením svých vojáků z Nigeru. Rozhodnutí bylo zpečetěno na schůzce náměstka ministra zahraničí USA Kurta Campbella a nigerského premiéra Aliho Lamine Zeineho, uvedly noviny.
»Premiér nás požádal, abychom stáhli americké vojáky, a my jsme s tím souhlasili,« řekl novinám pod podmínkou zachování anonymity vysoký úředník ministerstva zahraničí.
Již včera přišel kongresman Matt Gaetz (republikán ze státu Florida) s tvrzením, že američtí vojáci v Nigeru nedostávají od Spojených států žádnou pomoc, čímž zároveň zatajují skutečnou podstatu diplomatických vztahů s touto africkou zemí.
»Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a ministerstvo zahraničí se podílejí na masivním utajování informací. Zatajují skutečné podmínky diplomatických vztahů USA s Nigerem a fakticky ponechávají naše vojáky bez jakékoliv pomoci,« uvedl pro The Intercept.
Konkrétně americká armáda Gaetzovi řekla, že nedostávají zdravotnické zásoby. Podle zákonodárce jsou američtí vojáci v bezprostředním ohrožení, pokud nebude do konce měsíce dosaženo dohody mezi USA a Nigerem. Gaetz uvedl, že Bidenova administrativa musí »urychleně přivést vojáky domů«.
Dříve deník The Washington Post zveřejnil dopis, který Kongresu zaslal vysoce postavený důstojník amerického letectva (Air Force) umístěný v Nigeru. Vyjádřil v něm znepokojení nad činností amerického velvyslanectví v této africké zemi, kterou vyhodnotil jako komplikující proces stahování vojsk Spojených států. Podle vojáka americká mise »záměrně zatajovala zpravodajské informace«, aby zachovala zdání dobrých vztahů mezi oběma zeměmi, a také nepředala USA údaje o tom, že Niger nevydává Američanům vstupní víza. Americká armáda uvedla, že takové jednání velvyslanectví by mohlo mít »důsledky pro dvoustranné vztahy s dalšími partnerskými zeměmi« a mohlo by také ovlivnit »bezpečnost personálu v regionu«.
Minulý měsíc Niger vypověděl vojenskou dohodu s USA, na jejímž základě byla na severu této africké země zřízena americká základna bezpilotních letounů. Při vysvětlování svého rozhodnutí nigerské vojenské orgány uvedly, že dohoda byla zemi vnucena a nebyla v zájmu lidu. Americká administrativa uvedla, že je v kontaktu s nigerijským vedením a o situaci nadále jedná. Na konci roku 2023 bylo v Nigeru přibližně 1100 příslušníků amerického vojenského personálu.
Na konci července 2023 se v Nigeru vzbouřila skupina vojenských důstojníků z prezidentské gardy a oznámila odvolání hlavy státu Mohameda Bazouma z funkce. Byla vytvořena Národní rada pro záchranu vlasti v čele s velitelem gardy Abdurahmanem Tchianim, která měla zemi řídit.
(cik)