Tomáš Král připustil, že ne všechno se za 14 let, kdy byl prezidentem Českého svazu ledního hokeje, podařilo podle jeho představ. Přesto věří, že jeho nástupci mohou stavět na dobrých základech. Osmapadesátiletého právníka těší, jak se podařilo hokej stabilizovat po ekonomické stránce. Nový šéf Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) bude znám v sobotu. Kandidáta, jenž by se mu nejvíce zamlouval, Král jmenovat nechtěl.
»Těch čtrnáct let je dlouhá doba, kterou nejde shrnout a zhodnotit v několika větách. V roce 2008 jsem ambici vést ČSLH neměl, přesvědčili mě však lidé z vedení s tím, že je třeba odvrátit hrozící krach a svaz zachránit i právně. Situace byla kritická – v polovině roku chybělo ČSLH 60 milionů korun a svaz vedl několik pro budoucnost zcela zásadních právních sporů souvisejících s pořadatelstvím šampionátu v roce 2004. Oba problémy jsme vyřešili a počítal jsem s tím, že v ČSLH skončím. Osud a hokejové hnutí však byly proti,« uvedl Král.
»Pokud jde o ekonomiku, další období bylo veskrze úspěšné. Sportovní výsledky podobně hodnotit nemůžeme, mimo jiné proto, že je to složitá oblast s řadou vnitřních i vnějších souvislostí,« řekl Král.
Podobně jako pětice kandidátů na šéfa svazu by rád viděl větší podporu hokeje od státu. »Ve srovnání s cizinou je u nás sport finančně podhodnocen, jeho podpora ze státního rozpočtu je zcela nedostatečná. V rámci Evropské unie se pohybujeme na chvostu. Jen ve Finsku dostává hokej ze státní pokladny tolik, co u nás všechna sportovní odvětví dohromady. Chybí nám zimní stadiony, i v tomto ohledu výrazně zaostáváme. Sportující mládeže ubývá obecně, navíc jsme se museli vyrovnat s obměnou generace, která byla v historii našeho hokeje vůbec nejúspěšnější,« uvedl Král.
Dobrý pocit má z toho, že se podařilo zvednout český hokej v ekonomické oblasti. „Svaz jsme zachránili před krachem, stabilizovali ho a posunuli na úplně jinou úroveň. Když jsem začínal, vytvářel výnosy zhruba 200 milionů korun, v současnosti je to přes půl miliardy. Zlikvidovali jsme dluhy, které dosahovaly až 70 milionů. V současnosti představuje čistý finanční majetek téměř 160 milionů a na účtech máme téměř 300 milionů. Jen z vlastní marketingové činnosti, bez dotací, jsme vytvořili příjmy přes dvě miliardy. Vyřešili jsme vleklé soudní spory s případnými fatálními dopady a v roce 2015 jsme uspořádali divácky i finančně nejúspěšnější mistrovství světa v historii,“ prohlásil Král.
Stejně tak ho těší, jak se podařilo hokeji překlenout kritické období boje s pandemií koronaviru. „Za zázrak považuji, že se mi při pandemii podařilo domluvit vládní podporu pro profesionální kluby, která v zásadě vrcholový hokej zachránila,“ podotkl Král.
Připomněl i situaci, jak fungoval svaz v roce 2008, kdy do funkce nastoupil, a současnost. „V roce 2008 sídlil svaz v zatopených karlínských kancelářích, chybělo mu 40 milionů na provoz a dalších 20 milionů dlužil klubům. Mládežnické reprezentace jezdily na turnaje v cizině autobusem, kvůli úsporám jsme hráli proti starším výběrům z Polska a před srazy se přešívaly znaky na starých reprezentačních soupravách,“ uvedl Král.
Jeden z nejlepších programů
»Když jsme začínali, pracoval ve sportovním oddělení svazu jediný člověk. Dnes máme jeden z nejlepších reprezentačních programů, platíme stovky mládežnických trenérů a realizujeme řadu rozvojových projektů, jako jsou akademie nebo Pojď hrát hokej. Ne všechny fungují tak, jak jsme si představovali, moji nástupci však mají na čem stavět. A můj nástupce se – přes všechny problémy, kterého čekají v souvislosti s rostoucími cenami energií – bude moci věnovat především sportu, nikoli prázdné pokladně a dluhům,« řekl Král.
Lituje, že se nepodařilo zrušit tabulky v dospělém hokeji. »Usiloval jsem o to hned od nástupu do funkce a opakovaně to navrhoval. U hráčů mladších deseti let odstupné zrušeno bylo, moje záměry a návrhy reformy přestupních řádů však byly mnohem ambicióznější. Teď je na stole nový návrh, musím však přiznat, že pokud se týče šancí na jeho prosazení, jsem spíše skeptický. V žádném případě pochopitelně nemohu být spokojen se sportovními výsledky. Desetileté čekání (na medaili) je příliš dlouhé, třebaže jsme v tomto období pětkrát hráli přímo o medaile. V hokeji se však na kdyby nehraje.«
Některé věci by s odstupem času udělal jinak. »Především bych byl důraznější při přesvědčování ostatních, aby přijali změny, které jsou nevyhnutelné. Mám tím na mysli organizaci soutěží, jejich zúžení nebo náročnost v tréninkovém procesu,« uvedl Král.
»Když jsem začínal, bylo v juniorské extralize 24 týmů a postupně jsme jejich počet snižovali. Potom jsme podlehli slibům, že pokud budou soutěže nesestupové, budou mít v klubech větší prostor pro kvalitní přípravu, tréninky i zařazování mladých hokejistů. Nestalo se a počty účastníků začaly znovu růst. Rozhodnutí o zúžení soutěží jsme nakonec přijali v roce 2019, mělo však padnout dříve. Pokud by šel vrátit čas, byl bych v tomto směru – i když mi někteří občas razanci vytýkali – tvrdší, důslednější a méně naivní vůči slibům,« prohlásil Král.
Nelehké situace a nesnadná rozhodnutí
Nový prezident svazu podle něj bude potřebovat odolnost, protože ho čeká řada nelehkých situací a nesnadných rozhodnutí. »Měl by to být člověk, který dokáže – bude-li třeba – zavelet. V žádném případě to nesmí být alibista, který ve snaze se zalíbit všem bude ustupovat a rozdávat nesplnitelné sliby. Věřím také, že delegáti vyberou člověka, který bude schopen se v zájmu hokeje obětovat a na prvním místě u něj bude sport, nikoliv funkce nebo osobní prestiž,« uvedl Král.
Odchod z funkce oznámil loni v září po zveřejnění informací, že za minulého režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB. Následně prý dostal řadu nabídek jak z hokeje, tak mimo něj. »K žádnému rozhodnutí jsem nicméně zatím nedospěl, nejdříve si chci vyřídit a užít věci, na které jsem neměl čas. Navíc mám právní kancelář, které se budu věnovat. Hokej však v každém případě budu sledovat i nadále a pochopitelně budu fandit všem našim výběrům,« řekl Král.
(koz, čtk)