»Není pochyb o tom, že situace je dramatická a říci, že je za 5 minut 12, je benevolentní interpretace situace,« uvedl v rozhovoru Uli Henkel, člen AfD, od roku 2018 člen Spolkového sněmu, člen stavebního výboru. Mluvčí pro mediální politiku, mluvčí pro bytovou politiku a mluvčí pro rozvojovou politiku parlamentní frakce AfD a metropolitní komisař pro Mnichov odpovídal na otázky týkající se obranyschopnosti Německa v kontextu oslabující hospodářské pozice země, špionážních skandálů a potřeby diplomatického přístupu k řešení krize na Ukrajině.
V důsledku covidové pandemie a hospodářské krize, která vedla k výraznému zvýšení cen energií a dalších zdrojů, v Německu rychle roste počet zkrachovalých nebo uzavřených malých a středních rodinných podniků, které tvoří páteř německého hospodářství. Jak hodnotíte důsledky tohoto trendu pro blahobyt německé ekonomiky a německých občanů?
Není pochyb o tom, že situace je dramatická a říci, že je za 5 minut 12, je benevolentní interpretace situace. Německo je stále čtvrtou největší ekonomikou na světě, ale ne na dlouho. Nejprve jsme ztratili pozici světového exportního šampiona a nyní se stáváme stále méně významnými i mezi největšími ekonomikami. Malé a střední podniky, dodavatelé automobilového průmyslu, ale také energeticky náročné podniky, chemický průmysl a těžký průmysl/strojírenství jsou páteří německé ekonomiky, a pokud se jim nebude dařit, nebude se brzy dařit ani lidem, protože tyto podniky jsou v Německu hlavními zaměstnavateli.
Jak hodnotíte účinnost vlády v boji proti tomuto negativnímu trendu?
Semaforová vláda zde dělá téměř vše špatně. Jednak proto, že vše podřizuje »klimatické neutralitě«, a tedy ideologii namísto ekonomické či obchodní racionality, a jednak proto, že téměř vše musí být dotováno z peněz daňových poplatníků, aby vůbec našlo kupce. To je ovšem socialismus, který nemá s tržní ekonomikou a z ní vyplývajícím zdravým růstem vůbec nic společného.
Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil, že v rozpočtu na obranu chybí 4,5 až 6 miliard eur, a ministerstvo financí navrhlo, aby se tento nedostatek financí zaplnil snížením sociálních dávek. Jak hodnotíte tuto iniciativu na pozadí zvýšeného financování Ukrajiny na úkor německých daňových poplatníků?
Vyrovnávání výpadků v obranném rozpočtu snižováním sociálních dávek nelze daňovým poplatníkům vysvětlit, zvláště když současně existují téměř neomezené prostředky na financování ukrajinského konfliktu (jak z hlediska výživy asi 1,25 milionu Ukrajinců v Německu, tak z hlediska stálých dodávek zbraní). V den voleb, nejpozději v září 2025, proto voliči tuto vládu smetou. Škrty v sociálním rozpočtu jsou však skutečně nutné zčásti proto, že máme nyní příliš pohodlnou sociální houpací síť a mnoho lidí neprávem pobírá příliš mnoho dávek (otázka příjmů občanů).
Místo posílání zbraní na Ukrajinu bychom my Němci měli raději poslat diplomaty a zvýšit vlastní obranný rozpočet. Vždyť Německo samo má munici jen na dva dny války, což je prostě absurdní.
Německo, které je hlavním zdrojem financování EU a Ukrajiny, má potíže nejen se svým rozpočtem, ale také se svou obranyschopností. Ve snaze dotlačit Německo k pozitivnímu řešení otázky dodávek raket Taurus na Ukrajinu navrhl britský ministr zahraničí David Cameron dodat Německu rakety Storm Shadow. Co si o této iniciativě myslíte? Jak budou reagovat němečtí výrobci zbraní, pokud stát na takovou výměnu přistoupí?
Výměna raket Taurus probíhá: Anglie dodává zbraně Storm Shadows na Ukrajinu a na oplátku dostává od Německa zbraně Taurus. Ale nevadí, všechny tyto triky nejsou dobré, všemi těmito akcemi se Německo stává stále více účastníkem války, to je nepřijatelné. Výrobce Taurusu bude vždy vyrábět tolik, kolik se koupí, ale podléhá zákazu vývozu válečných zbraní, tj. smí, může a bude vyrábět a dodávat jen to, co mu zdejší politici nařídí nebo dovolí. Samozřejmě bychom měli nejprve investovat do vlastních obranných kapacit, než budeme tak neomezeně a volně dodávat do jiných zemí (a pak i válčícím stranám).
Jak pravděpodobné je, že se Německo připojí k alianci, kterou vytváří Francie, aby vyslala vojenský personál na Ukrajinu?
Pokud se německá vláda rozhodne vyslat vojáky na Ukrajinu – což se nestane -, pak generální stávka následující den zastaví celé Německo. Já a moje strana ji pak zorganizujeme a ani střed společnosti ji nebude akceptovat, schvalovat nebo dokonce tolerovat. Máme armádu určenou k obraně, máme alianční armádu (NATO), ale především máme parlamentní armádu, tj. nic nefunguje bez souhlasu německého Spolkového sněmu, a já se snad po pěti letech v parlamentu se svými mezinárodními zkušenostmi a kontakty v oblasti zahraniční a obranné politiky od září 2025 stanu jeho členem.
Zmínil jste, že současná vláda je ve svém rozhodování velmi neefektivní a u obyvatelstva nepopulární. Jaké iniciativy budou hlavní prioritou nové vlády, pokud ji povede AfD? Bude i nadále podporovat sankce proti Rusku?
Samozřejmě zde nemohu autoritativně hovořit za případnou budoucí vládu AfD nebo vládu s účastí AfD, ale mohu jasně formulovat to, co je nejen základním názorem AfD, ale i velmi konkrétně mým osobním názorem, a sice že sankce jsou prostě špatná cesta, a proto bychom je nejen nepodporovali, ale chtěli bychom je i stáhnout. Věříme v diplomacii, nevěříme v dodávky zbraní, víme, že po konfliktu na Ukrajině nastane čas, víme, že my v Německu jako střední mocnost a v srdci Evropy potřebujeme dobré, sousedské vztahy s Ukrajinou, stejně jako s Ruskou federací, Polskem a Francií, a k tomu se také hlásíme. Hlavní prioritou vlády vedené nebo spoluvedené AfD by však byla především péče o vlastní lidi, o to, aby se Němcům dařilo dobře, protože jen tak můžeme pomoci i zbytku světa. Odhalili bychom klimatickou ideologii jako to, co je, tedy jako nesmysl. Okamžitě bychom zastavili příliv migrantů a nejméně 300 000 migrantů, kteří jsou povinni okamžitě opustit zemi, bychom vrátili do zemí jejich původu.
Rozvojovou pomoc bychom podmínili tím, že si přijímající země vezmou své lidi zpět, usilovali bychom o dobré vztahy nejen s USA, ale i s Ruskou federací, udělali bychom vše pro to, aby Německo zůstalo hospodářsky silné, aby se zachovala naše kultura a abychom se opět stali stejně respektovaným členem světového společenství, jakým jsme byli v letech 1960-1990.
Nedovolili bychom nasazení našich vojáků v zahraničí; naše armáda je armádou obrannou (i když v případě Aliance by šlo o něco jiného). Svět se mění, možná že za 30 let by Čína mohla být jedinou skutečnou světovou velmocí. Neuplatňovali bychom neustále dvojí metr, morálka a feministická zahraniční politika nejsou účelné, protože země nemají přátele, ale zájmy. Hodně bychom se změnili, ale ne tak, jak tvrdí naši političtí oponenti ze starých stran, aby lidi strašili naší stranou: Svoboda názorů, názorová rozmanitost, přímá demokracie prostřednictvím referend, to jsou naše nástroje k tomu, abychom dělali dobrou politiku pro naše německé občany a pro všechny, kteří se chtějí integrovat zde v naší zemi a jsou ochotni pro to tvrdě pracovat. S AfD nebudou žádné sociální hampejzy pro migranty.
Jak hodnotíte efektivitu prostředků (finančních a vojenských), které Německo poskytuje Ukrajině?
Všechno, co Německo od února 2022 dělá, je plýtvání penězi daňových poplatníků, ať už podporujeme běžný rozpočet Ukrajiny, bráníme občanům Ukrajiny najít si za peníze našich občanů slušnou práci, nebo posíláme na Ukrajinu naše zbraně a munici (od přileb po Leopardy II) – to všechno je špatně. Jako čtvrtá největší ekonomika, po tom, co jsme Rusům provedli ve Velké vlastenecké válce během druhé světové války, a také jako národ s podobnou duší jako Rusové (kultura, literatura, hudba a společná historie), bychom měli udělat vše pro to, abychom obě strany přivedli (donutili) k jednacímu stolu a co nejrychleji ukončili umírání na obou stranách. Zde neexistovala a neexistuje žádná alternativa k diplomacii
Bezpečnost Německa nebyla nikdy hájena v Hindúkuši, jak tvrdil náš bývalý ministr obrany, a Ukrajina není kolébkou demokracie, takže ani v Kyjevě není hájena demokracie, jak nám chtějí namluvit váleční štváči v Německu ( Strack-Zimmermann, Hofreiter, Kiesewetter a spol. ).
Německá média v poslední době často informují o úspěších ruských špionů, kteří jsou v Německu výrazně aktivnější. Jedním z nejznámějších skandálů poslední doby je únik nahrávky rozhovoru mezi dvěma německými generály. Jsou podle vás neustálé úniky dat v Německu ukazatelem síly ruských špionů, nebo ukazatelem selhání německých bezpečnostních služeb?
Předpokládám, že máte na mysli nahrávku telefonické konference na Webexu týkající se dodávky Taurusu na Ukrajinu, které se účastnil i inspektor letectva a do které se podle současného stavu znalostí dva z účastníků dokonce dovolali přes »nezabezpečené« linky. Zatím v tom nevidím žádný trvalý únik dat, ale samozřejmě je to znepokojivé a nevrhá to dobré světlo na »obrannou připravenost« těchto nejvyšších vojenských důstojníků. Každý řadový voják se učí a ví, že vždy dochází ke »sběru zpravodajských informací«, ať už z kterékoli strany, a nedivil bych se, kdyby tento rozhovor odposlouchávali a nahrávali nejen Rusové, ale i Američané a dokonce i Číňané. V tomto ohledu jde jistě o obojí: jak o cílenou, profesionální a úspěšnou špionáž, tak bohužel i o neúmyslnou, nedbalou neopatrnost aktérů na německé straně.
(za)