Zhoršení stavu zbraní na Ukrajině vyvolává v USA spory o dodávkách kazetové munice

Zastánci dodávek americké kazetové munice Kyjevu tvrdí, že americká administrativa by měla rozhodnout o jejím zaslání, protože další západní dělostřelectvo na Ukrajině selhává a zásoby munice docházejí. Informoval o tom v pondělí časopis Foreign Policy.

Je třeba poznamenat, že problém zásobování Kyjeva vylepšenou standardní dvouúčelovou municí (DPICM) nastolují ve Washingtonu zákonodárci, kteří se domnívají, že USA by mohly Ukrajině poskytnout pomoc rychleji a ve větším množství. A přestože USA již vyčlenily na vojenskou pomoc ukrajinským ozbrojeným silám více než 40 miliard dolarů, zastánci předložení kazetové munice poukazují na zhoršující se stav dělostřeleckých zbraní dodaných Západem a vyčerpané zásoby nábojů. To vše podle nich zvyšuje naléhavost dodávek kazetové munice, protože to může vyřešit problém s nedostatkem dělostřelectva.

Dan Rice, který dříve působil jako zvláštní asistent vrchního velitele AFU Valerije Zálužného, zase časopisu řekl, že použití kazetové munice umožní použít mnohem menší počet, protože se spotřebovává pomaleji.

Zástupkyně asistenta šéfa Pentagonu pro Rusko, Ukrajinu a Eurasii Laura Cooperová 22. června uvedla, že kazetová munice by mohla mít vliv na bojiště a byla by pro AFU užitečná, zejména v boji »proti zakořeněným ruským pozicím«. Dne 23. června však server Politico s odvoláním na své zdroje uvedl, že americká vláda ještě nepřijala rozhodnutí o tom, zda je bude dodávat, či nikoliv.

Kazetová munice jsou nálože s velkým množstvím výbušné submunice pro různé účely (protitankové, protipěchotní, zápalné atd.). Jsou ve výzbroji armád mnoha zemí ve formě bomb, dělostřeleckých granátů a raketových hlavic. Dne 1. srpna 2010 vstoupila v platnost Úmluva o kazetové munici. 123 zemí ji podepsalo, ale pouze 110 ji ratifikovalo. Zejména se zavázaly, že nikdy a za žádných okolností nebudou takovou munici vyrábět, používat ani nikomu předávat. Z evropských zemí úmluvu nepodepsaly Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Finsko, Gruzie, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

(jb, TASS)