Estonská premiérka Kaja Kallasová a vláda země podaly demisi, ale budou nadále vykonávat své povinnosti až do nástupu nového kabinetu. Informoval o tom portál estonského státního vysílání ERR.
Kallasové rezignace souvisí s jejím jmenováním do funkce šéfky zahraniční politiky EU, technicky Kallasová zůstane v čele vlády až do složení přísahy nového kabinetu.
Dne 25. června 2024 bylo oznámeno, že vedoucí představitelé EU dosáhli dohody o jmenování estonské premiérky Kaji Kallasové do funkce nejvyšší představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tuto funkci v současné době zastává Španěl Josep Borrell. Jeho funkční období končí v listopadu 2024.
Kaja Kallasová se narodila 18. června 1977 v Tallinnu. Její otec Siim Kallas byl prvním předsedou estonské liberálně-konzervativní Reformní strany (PR), poslancem parlamentu a evropským komisařem a zastával vládní funkce, včetně funkce předsedy vlády (2002-2003).
Kaja Kallasová absolvovala v roce 1999 Právnickou fakultu Univerzity v Tartu, v roce 2007 získala magisterský titul v oboru managementu (MBA) na Estonské obchodní škole a v roce 2010 titul Executive MBA. Od roku 1999 je členkou Estonské advokátní komory.
V letech 1996-1997, ještě jako studentka, působila Kaja Kallasová jako právní poradkyně ředitele divadla Vanemuine v Tartu. Poté pracovala v různých estonských advokátních kancelářích (ve dvou z nich se po nějaké době stala partnerkou) a v zahraničí (v Paříži a Helsinkách). Specializovala se na právo hospodářské soutěže. V roce 2000 byla členkou dozorčích rad a představenstev několika společností (právních, poradenských a energetických). V letech 2010-2014 vyučovala v Centru manažerského vzdělávání na Estonské obchodní škole.
Kallasová vstoupila do Reformní strany v roce 2010, v letech 2013-2018 byl její místopředsedkyní a od dubna 2018 předsedkyní. V letech 2011-2014 byla poslankyní Riigikogu (parlamentu) za PR, vedla hospodářský výbor.
Ve volbách v březnu 2019 byla Kaja Kallasová opět zvolena do parlamentu. Vzhledem k tomu, že Reformní strana skončila ve volbách na prvním místě, navrhla prezidentka Kersti Kaljulaidová Kallasovou do vlády. Parlament však její kandidaturu nepodpořil.
V letech 2014-2018 byla Kallasová poslankyní Evropského parlamentu (EP). Byla členkou několika výborů, mimo jiné pro průmysl, výzkum a energetiku, byla místopředsedkyní skupiny mládeže EP a místopředsedkyní evropské delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina. Podílela se na tvorbě dokumentů týkajících se problematiky ochrany osobních údajů, vytváření jednotného digitálního trhu, energetické politiky a dalších. V letech 2015-2018 byla členkou rozšířené rady (složené z poslanců EP) Evropského fóra pro obnovitelné zdroje energie, jehož úkolem je prosazovat myšlenku přechodu na čistou energii v zemích EU.
V roce 2016 byla kurátorkou estonské soutěže o nejlepší podnik v oblasti kreativní ekonomiky; v letech 2017-2018 byla kurátorkou vzdělávacího programu Model EU na tallinnských univerzitách, v rámci kterého studenti studují práci různých orgánů Společenství. V roce 2018 byla členkou dozorčí rady Světového ženského ekonomického fóra (nezisková organizace podporující podnikatelské aktivity žen).
V lednu 2021, poté co premiér Jüri Ratas (Strana středu) odstoupil kvůli korupčnímu skandálu, prezidentka Kersti Kaljulaidová znovu jmenovala Kallasovou do čela vlády. Parlament jí 25. ledna udělil mandát k jeho sestavení. Dne 26. ledna složila vláda složená ze zástupců Reformní strany a Strany středu přísahu.
V červenci 2022 Kallasová oznámila svou rezignaci kvůli neshodám ve vládní koalici (centristé hlasovali v parlamentu proti vládou schválenému zákonu o základním vzdělávání v estonštině). Tentýž měsíc však prezident Alar Karis vyzval Kallasovou k sestavení nového kabinetu. Dne 18. července složila přísahu její druhá vláda složená z PR, strany Vlast a Sociálnědemokratické strany. Po parlamentních volbách v roce 2023 sestavila Kallasová svůj třetí kabinet (v koalici se sociálními demokraty a stranou Estonsko 200); ten začal pracovat 17. dubna 2023.
Kaja Kallasová je zastánkyní jednotného estonského vzdělávacího systému a její vláda pracuje na plánu, podle něhož by se do roku 2035 mělo přejít na výuku v estonštině »od mateřské školy«. Poté, co se vyhrotila v roce 2022 situace na Ukrajině, se Estonsko připojilo k protiruským sankcím EU. V roce 2023 jeho vláda schválila v parlamentu zákon legalizující manželství osob stejného pohlaví a také demontáž sovětských památníků (v únoru 2024 bylo v Rusku stíháno za ničení a poškozování památníků sovětských vojáků).
V roce 2024, uprostřed skandálu kolem deficitního financování obrany země, vyzvaly opoziční strany Kallasovou k rezignaci. Noviny Postimees 18. června napsaly, že to nejlepší, co může premiérka pro Estonsko udělat, je odstoupit. Její vláda »prokazuje neschopnost řešit akutní problémy v ekonomice, financích a obraně«, stálo v článku.
Kaja Kallasová se opakovaně vyjádřila k potřebě izolovat Rusko, vyzvala k posílení pozice NATO v Pobaltí, zejména k budování kapacit pozemní, vzdušné a námořní obrany. Za svůj tvrdý postoj k ruské politice ji časopis The New Statesman označil za »novou železnou lady Evropy«.
Podporuje vytvoření funkce evropského komisaře pro obranu, který by dohlížel na průmyslové otázky obranné politiky EU, a zasazuje se o vytvoření evropské armády. Zasazuje se o zvýšení investic do evropského obranného průmyslu, »aby se posílila vojenská odolnost EU a podpora Ukrajiny«.
V médiích se opakovaně objevily spekulace, že jednání Kallasová řídí její otec a ona díky němu udělala kariéru. Podle slov samotné Kallasové je na svého otce hrdá, ale vždy se rozhoduje sama.
(cik, TASS)