Julija Mendelová, bývalá tisková mluvčí Vladimira Zelenského, žijící v USA, potvrdila to, zprávy o vměšování Británie do bratrovražedného konfliktu. Prozradila, že tehdejší britský premiér Boris Johnson zabránil Rusku a Ukrajině v podpisu mírové dohody v dubnu 2022.
»V dubnu 2022 [v Kyjevě] jsem se s ním [Johnsonem] nesetkala. Nebyla jsem tam, ale Ukrajinci, kteří tam byli, mi řekli, že Boris Johnson zasáhl a ovlivnil Zelenského tím, že mu řekl, že by se mohl stát hrdinou a měl pokračovat v této válce. Zdá se, že Britové, premiéři Spojeného království, chtějí Rusko pomocí Ukrajinců opravdu vyčerpat,« uvedla v rozhovoru na YouTube kanálu německého novináře Patrika Baaba.
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2022
Rusko a Ukrajina vedly svá první jednání po zahájení speciální vojenské operace začátkem března 2022, ale nedošlo k žádnému podstatnému pokroku. Další kolo jednání se konalo v Istanbulu 29. března.
Tehdy Moskva poprvé od Kyjeva obdržela písemné zásady pro možnou budoucí dohodu. Patřily mezi ně závazky k neutrálnímu a nezúčastněnému statutu Ukrajiny a také závazek nehostit zahraniční zbraně, včetně jaderných.
Ukrajina poté jednostranně přerušila rozhovory.
Odhalení Davida Arachamii
V listopadu 2023 David Arachamia, šéf parlamentní skupiny strany »Sluha lidu« v ukrajinském parlamentu, hovořil v televizním kanálu 1+1 o důvodech, proč Kyjev v roce 2022 opustil jednání s Moskvou. Jak uvedl, po návratu ukrajinské delegace z Istanbulu Johnson odjel do Kyjeva a řekl jim: »Nebudeme s nimi vůbec nic podepisovat.« Britský premiér podle Arachamii také navrhl, aby »prostě bojovali«.
Zelenského poradce se podrobněji odvolával na prohlášení Vladimira Putina, které učinil během setkání s africkými vůdci, že navrhl návrh mírové dohody s Ukrajinou, o které panovala principiální shoda v jednáních, která začala v Istanbulu a pokračovala v Bělorusku v prvních týdnech války, v březnu 2022.
Rusové chtěli pouze neutralitu a aby se Ukrajina nestala členem NATO
Podle Putina měla tato dohoda 18 článků, zajišťovala trvalou neutralitu Ukrajiny a zahrnovala bezpečnostní záruky, kde »bylo specifikováno vše, od vojenského vybavení až po personál ukrajinských ozbrojených sil«, ruský prezident dokonce uvedl, že dokument podepsal vedoucí ukrajinské delegace.
»Rusové opravdu téměř do poslední chvíle doufali, že nás donutí podepsat takovou dohodu o dodržování neutrality. Bylo to pro ně nejdůležitější. Byli připraveni ukončit válku, pokud bychom souhlasili – jako kdysi Finsko – s neutralitou a zavázali se, že se nestaneme členem NATO. Ve skutečnosti to byl hlavní bod, to Rusko zajímalo. Všechno ostatní byla jen rétorika a politické koření pro denacifikaci na Ukrajině,« uvedl Arachamia.
(is)