Minulý týden web Politico přišel se zprávou, že se americký nejvyšší soud chystá po téměř 50 letech zrušit ústavní právo na potrat. Především od odpůrců interrupcí začalo zaznívat, že bude zároveň potřeba posílit podporu matek před porodem i po něm. Jak od té doby upozornilo několik médií, Spojené státy v tomto směru mají co zlepšovat. V zemi v posledních letech roste již dříve vysoký podíl těhotenství, která končí smrtí matky, a panují obavy, že razantní omezení přístupu k potratům by situaci jen zhoršilo.
Komentář deníku Financial Times (FT) označuje údaje o mateřské úmrtnosti za jednu z nejostudnějších statistik týkajících se života v USA, vedle těch o úmrtích způsobených střelnými zbraněmi a opioidy. Jeden z reportérů časopisu The Atlantic zase na twitteru psal o »národní tragédii«.
V roce 2020 v USA během těhotenství nebo těsně po jeho konci zemřelo 861 žen, což znamenalo 23,8 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí. Mateřská mortalita se tak podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dostala na nejvyšší úroveň za posledních 50 let a USA výrazně zaostávaly za evropskými zeměmi včetně ČR, kde se mateřská úmrtnost dlouhodobě pohybuje kolem tří případů na 100 000 porodů.
Zdraví žen na okraji zájmu
»Spojené státy mohou tvrdit, že jsou vyspělou zemí, ovšem co se týče zdraví žen, nemohlo by to být dál od pravdy,« napsal analytik FT John Burn-Murdoch. Údaj za předloňský rok podle něj řadil USA na 36. místo ve srovnání 38 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle investigativního média ProPublica mají USA nejvyšší mateřskou mortalitu mezi »bohatými« zeměmi.
Souhrnné údaje navíc zakrývají propastný rozdíl mezi rizikem u žen tmavé pleti a ostatními Američankami, jak ukazuje graf publikovaný magazínem Forbes. Na každých 100 000 černošek, které předloni porodily živého potomka, jich 55,3 v souvislosti s těhotenstvím umřelo. U bělošek dosahovala úmrtnost 19,1 případů na 100 000, u hispánských žen pak 18,2 na 100 000, ovšem v případě matek latinskoamerického původu údaj meziročně nejvýrazněji vzrostl.
Desetitisíce nechtěných dětí?
Mnozí činitelé a odborníci ve sféře veřejného zdraví mají za to, že v případě zrušení přelomového verdiktu nejvyššího soudu garantujícího Američankám právo na potrat by rizika spojená se zdravím matek ještě zesílila. Očekává se, že pokud by soud nyní otázku legálnosti potratů vrátil do kompetencí jednotlivých států USA, alespoň ve 20 z nich by procedury byly záhy buď zcela zakázané, anebo povolené jen ve výjimečných případech. To by podle informací ProPublica mohlo znamenat, že se budou ročně rodit desetitisíce nechtěných dětí, komentář FT hovoří o omezení reprodukčních práv desítek milionů žen zhruba na úroveň, jaká panuje jen v asi 25 zemích světa.
Dopady by při tom opět nebyly rovnoměrné napříč socioekonomickými a etnickými skupinami. »Jak tomu bývá téměř bez výjimek, když se ve Spojených státech děje něco špatného, děje se to nepoměrně černochům a nízkopříjmovým obyvatelům,« píše Murdoch.
Nejchudší nejzranitelnější
Černošky totiž podle statistik za rok 2019 vyhledávají interrupce asi dvakrát častěji než ženy hispánského původu a skoro čtyřikrát častěji než bělošky. Zároveň platí, že mezi pacientkami, které uměle ukončují těhotenství, jsou nepoměrně zastoupené ženy žijící pod federální hranicí chudoby. Ty mohou mít problém s přístupem k adekvátní zdravotní péči spojené s těhotenstvím a porodem a nemusí mít možnost vycestovat kvůli potratu do jiného státu.
»Z naprosté většiny jsou to ty nejchudší a nejvíce zranitelné ženy, kdo je nejvíce zasažený,« řekla profesorka ekonomiky z vysoké školy Middlebury College Caitlin Knowlesová Myersová, která se zabývá dopady omezování přístupu k interrupcím.
Zda v USA po 49 letech přestane existovat ústavní právo na potrat, by mělo být jasné nejpozději v červenci. Řada států kontrolovaných Republikánskou stranou nicméně už před očekávaným verdiktem přijímá nebo přijala přísné restrikce, včetně zákazů potratů bez výjimek pro těhotenství vzešlá ze znásilnění a incestu.
(jb, čtk)