Evropské řeky vysychají, což znamená problémy nejen pro průmyslová odvětví, která jsou na nich závislá při přepravě nákladů, ale také pro klimatické ambice EU. V rámci snahy snížit do poloviny století emise z dopravy o 90 % chce Unie přesunout více nákladu ze silnic na svou 37 000 km dlouhou síť vnitrozemských vodních cest, uvedl server Politico.
To bude stále obtížnější, pokud bude hladina vody v hlavních řekách a kanálech bloku nadále klesat – nebo se stane nepředvídatelnější – v důsledku dopadů změny klimatu, jako je sucho.
Na začátku letošního roku omezil nízký stav vody lodní dopravu na Rýnu, jedné z nejdůležitějších evropských vodních cest, což způsobilo zpomalení hospodářského oživení Německa, před kterým varovali ekonomové. Podobné problémy trápily odvětví lodní dopravy v roce 2018 a znovu v loňském roce, kdy velké poklesy vodních hladin donutily společnosti přesunout náklad mimo řeky – logisticky složitý a nákladný krok, který zasáhl ekonomiku.
Odborníci varují, že toto narušení je předzvěstí toho, co přijde, a že nedávné deště přinesly pouze dočasnou úlevu. Podle Roberta Egelinga, ředitele výzkumného a vzdělávacího střediska ochranářské skupiny NABU v německém Bingenu nad Rýnem, se Rýn a jeho přítoky v posledních pěti nebo šesti letech potýkají s »trvale nízkou hladinou vody« v létě v důsledku »extrémních změn, zejména pokud jde o srážky«.
Očekává, že v budoucnu se bude opakovat to samé, a vysvětluje, že nízké srážky a tání alpských ledovců znamenají, že Rýn pravděpodobně čeká »delší období s nízkou hladinou vody«. To pravděpodobně způsobí problémy v celé řadě oblastí, od zemědělců, kteří se spoléhají na řeky při zavlažování svých polí, až po jaderné elektrárny, které využívají říční vodu k chlazení. Hrozí také, že to bude znamenat velký problém pro plány Bruselu »využít nevyužitý potenciál« vodních cest bloku ke snížení emisí CO2 z dopravy.
»Pokud se hladina vody v hlavních evropských řekách nevrátí na dostatečnou úroveň v rozumném časovém horizontu … pak musíme tyto vodní cesty opustit,« varoval Sandor Nemethy, výzkumný pracovník z katedry ochrany přírody na univerzitě v Göteborgu.
Cíle lodní dopravy v ohrožení
V EU se vnitrozemská plavba soustřeďuje v zemích poblíž Rýna nebo Dunaje – Rumunsko, Bulharsko a Nizozemsko – kde lodě v roce 2021 představovaly téměř 42 % nizozemské vnitrozemské nákladní dopravy. Cílem Bruselu je do roku 2030 zvýšit vnitrozemskou vodní dopravu o čtvrtinu a do roku 2050 o 50 procent. Podle Eurostatu však skutečným výsledkem byl v roce 2022 desetiprocentní pokles oproti úrovni z roku 2021.
Prezentace připravená pro hlavní orgán, který řídí plavbu na Rýně, varovala před »delšími obdobími extrémního sucha a extrémnějšími událostmi«. To vrhá stín na vnitrozemské vodní cesty, které umožňují relativně ekologickou a efektivní dopravu, která je sice pomalejší, ale bývá předvídatelná, uvedl Godfried Smit, generální tajemník Evropské rady přepravců.
Nízká hladina vody znamená, že lodě mohou přepravovat méně nákladu, což podle Smita způsobuje, že společnosti mají problém se skladováním a nespokojenými klienty, a zároveň zhoršuje problémy s přetížením přístavů. Společnosti, které mají rezervovanou přepravní kapacitu, se podle něj nemohou snadno v krátké době přesunout na železnici.
Narušení provozu na vnitrozemských vodních cestách bloku »výrazně brání« snahám »přilákat více nákladu ze silniční dopravy«, uvedl mluvčí Komise Adalbert Jahnz.
Podle Smita neexistuje snadné řešení. Poukázal na zásahy k vytváření vodních rezerv, rozšiřování řek, zlepšování infrastruktury a probíhající práce na snižování ponoru lodí, ale varoval, že malí rejdaři mohou mít problémy s financováním nových plavidel.
Vzhledem k tomu, že očekávání od tohoto odvětví jsou »poměrně vysoká«, musí EU »umožnit … jejich splnění«, řekl Smit.
(Ne)zdravé řeky
S klesající hladinou vody hrozí, že snaha bloku přesunout více nákladu na řeky bude v rozporu s jeho environmentálními cíli.
Podle vodního zákona bloku by měly mít všechny řeky do roku 2027 dobrý chemický a ekologický stav – avšak z 21 povodí analyzovaných WWF je nepravděpodobné, že by 90 % z nich bylo do té doby zdravých.
Klesající hladina vody a prudce rostoucí teploty již nyní ztěžují dosažení tohoto cíle. »Dlouhotrvající období nízkého stavu vody způsobují, že Rýn je stále více odříznut od sousedních záplavových oblastí – což znamená, že stanoviště stále více vysychají a živočišné a rostlinné druhy a společenstva již nemají šanci přežít«, uvedl Egeling.
Kampaně a vědci však varují, že prohlubování a rozšiřování řek kvůli jejich splavnosti může poškodit již tak křehké ekosystémy. Napětí ohledně toho, kterému cíli dát přednost, vyvrcholilo na Odře, jedné z posledních téměř přírodních řek v bloku, která protéká podél německo-polské hranice.
Varšava a Berlín uzavřely v roce 2015 dohodu o přeměně Odry na přísně regulovanou řeku přístupnou pro lodě a turistický provoz, ale obě hlavní města se nyní přou o to, jak postupovat po masivním úhynu ryb loni v létě. Podle odborníků bylo toto neštěstí pravděpodobně způsobeno vypouštěním průmyslových látek do vody na polské straně.
Německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová na červnové konferenci znovu vyzvala k přehodnocení dohody s tím, že řeka se musí vzpamatovat ze znečištění, které ještě zhoršily vysoké teploty a nízká hladina vody. Zdůraznila, že se změnily podmínky související s klimatem, včetně rizika sucha.
Mluvčí EK Jahnz uvedl, že pokud projekty na vodních cestách zhoršují ekologický stav řeky, pak mohou být povoleny pouze za určitých podmínek. Zdůraznil, že přesun většího množství nákladu na vnitrozemskou vodní dopravu musí být proveden udržitelným způsobem, který je v souladu s vodními zákony EU, a dodal, že zvýšená vodní doprava bude rovněž vyžadovat opatření k omezení znečištění vody a respektování ekosystémů.
Organizátoři kampaně varují, že politici nevěnují dostatečnou pozornost dopadům této rovnice na životní prostředí. »Existuje povědomí o tom, že změna klimatu bude představovat obrovskou výzvu pro dostupnou vodu,« uvedl Sascha Maier, úředník pro vodní politiku německé nevládní organizace BUND. »Ale zatím nevidím, že by se to promítlo do opatření.«
(jb)