Vláda v Peru vyhlásila kvůli protestům proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla na 30 dní výjimečný stav. Kabinet tak bude smět omezit svobodu shromažďování a další práva či případně povolat do ulic armádu, uvedla agentura EFE. Od neděle při protestech proti nové prezidentce Dině Boluarteové zemřelo sedm lidí.
»Usnesli jsme se na výjimečném stavu v celé zemi kvůli násilným a vandalským činům a blokádám silnic,« řekl ministr obrany Alberto Otarola. Dodal, že vyhlášení výjimečného stavu »znamená pozastavení svobody shromažďování, nedotknutelnosti soukromého obydlí a práva na svobodný pohyb«. Stav také umožňuje nasadit armádu společně s policií v ulicích. Vláda též zvažuje zavedení zákazu nočního vycházení.
Vláda už o víkendu zavedla výjimečný stav ve třech regionech, kde byly protesty nejsilnější. Nejnásilnější byly demonstrace v regionech Arequipa a Apurímac, kde od neděle zemřelo sedm účastníků protestů, uvedl úřad ombudsmanky. Demonstranti při protestech blokují na více místech silniční dopravu. V zemi se také staly případy rabování či útoků na sídla úřadů a policie. Kvůli protestům jsou ve známém turistickém městě Machu Picchu zablokováni turisté, uvedl starosta Darwin Baca.
Část Peruánců demonstruje od minulé středy, kdy parlament zbavil funkce prezidenta Castilla. Ten krátce před tím oznámil, že parlament rozpouští a že chce jmenovat vládu, která by vládla bez kontroly zákonodárců. Castillo byl následně zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, což ale odmítá. Jeho viceprezidentka Dina Boluarteová se stala novou hlavou státu. Demonstrující žádají také rozpuštění parlamentu a předčasné volby.
Boluarteová se snaží vyjít vstříc požadavkům demonstrantů zkrácením volebního období. Původně chtěla vládnout do řádného termínu voleb v roce 2026, v pondělí pak její vláda podala do parlamentu návrh zákona, který by svolal předčasné volby v dubnu roku 2024. Dnes prezidentka dala najevo, že by se volby mohly konat v prosinci příštího roku. Spoluobčany vyzvala ke klidu. Zkrácení volebního období musí schválit parlament změnou ústavy.
Ve čtvrtek má peruánský nejvyšší soud rozhodnout o žádosti státních zástupců, kteří by chtěli uvalit vazbu na Castilla na příštích 18 měsíců. Jeho obhájci usilují o propuštění bývalého prezidenta, kterému hrozí deset až 20 let vězení. Část latinskoamerických prezidentů vyzvala peruánské úřady, aby respektovaly Castillova práva na obhajobu. Mexiko mu nabídlo azyl.
(čtk)