Účastníci klinické studie dostali poprvé v historii transfuzi krve vypěstované v laboratoři. Podle zpravodajského serveru BBC News to dnes oznámili britští vědci. Testují malé množství krve, které zhruba odpovídá jedné čajové lžičce, aby zjistili, jak se chová v těle.
Většina krevních transfuzí bude vždy záviset na lidech, kteří darují krev. Cílem vědců je však vyrábět životně důležité, ale velmi vzácné krevní skupiny, které se těžko získávají. Jsou nezbytné pro některé lidi, kteří jsou závislí na pravidelných převodech krve kvůli onemocněním, jako je srpkovitá anémie. Pokud se krev dárce a příjemce přesně neshoduje, tělo ji začne odmítat a léčba selže.
Autor studie Ash Toye z Bristolské univerzity uvedl, že některé krevní skupiny jsou velmi vzácné a že »v zemi může být pouze deset lidí«, kteří jsou schopni takovou krev darovat. Jako příklad uvedl krevní skupinu známou jako Bombaj, která byla poprvé identifikována v Indii. Vědci ji v Británii zaznamenali pouze u tří lidí.
Vědci při experimentu z darované krve pomocí magnetických kuliček »vylovili« kmenové buňky, a pěstovali z nich červené krvinky, dokud nebyly připravené na krevní transfuzi. Celý proces trval zhruba tři týdny.
»V budoucnu chceme vyrábět co největší množství krve, takže moje vize je pokoj plný strojů, které ji budou nepřetržitě vyrábět z běžné darované krve,« řekl Toye.
Klinické studie, která chce krev otestovat nejméně na deseti zdravých dobrovolnících, se zatím zúčastnili dva lidé. Všichni účastníci výzkumu dostanou dvě dávky pěti až deseti mililitrů krve – jednu darovanou a jednu vyrobenou v laboratoři – s odstupem nejméně čtyř měsíců.
Vědci do krve přidali malé množství radioaktivní látky, která se běžně používá při jiných lékařských zákrocích, aby viděli, jak dlouho zůstane v těle. Doufají, že krev vypěstovaná v laboratoři bude účinnější než ta normální.
Červené krvinky obvykle vydrží přibližně 120 dní, než je potřeba je vyměnit. Typická darovaná krev obsahuje směs mladých a starých červených krvinek, zatímco krev vypěstovaná v laboratoři je všechna čerstvě vyrobená, takže by měla vydržet celých 120 dní. Výzkumníci předpokládají, že by to v budoucnu mohlo umožnit kratší a méně časté transfuze.
Výzkum ale čelí finančním i technologickým problémům. Podle vědců není jasné, kolik bude pěstování krve v laboratoři stát. Dalším problémem je skutečnost, že kmenové buňky používané k pěstování červených krvinek se časem vyčerpají, což omezuje množství krve, které lze vyrobit.
(čtk)