Necelé tři týdny před vypršením ultimáta liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka nenašly čtyři strany původní koalice shodu na řešení vládní krize. SaS v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání ve vládě podmínila tím, že šéf nejsilnějšího vládního hnutí (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti- OLaNO) a ministr financí Igor Matovič už nebude členem kabinetu.
»Vypadá to tak, že nedojde k tomu, že Matovič odstoupí. Tím pádem my 31. srpna podáme demisi,« řekl Sulík novinářům. SaS zastupují ve vládě ministři zahraničí, hospodářství, školství a spravedlnosti. Bez SaS by zbylé tři vládní strany neměly ve sněmovně většinu.
»Nenabyli jsme pocit, že by se mělo něco změnit, akorát ještě bude druhé setkání příští týden. Řekli jsme našim kolegům, že Igor Matovič je osobně odpovědný za množství nesprávných kroků, které jsme udělali jako vláda. Odmítáme být déle spoluodpovědní za takovéto počínání,« uvedl Sulík.
Matovič v reakci na výtky SaS před novináři řekl, že se omlouvá za skutečné hříchy, kterých se dopustil.
»Bez SaS bude má vláda nefunkční. Je důležité, abychom našli jednotu a spolupráci. Slovensko, Evropa i svět zažívá bezprecedentní časy. Není čas na destabilizaci,« řekl premiér a člen vedení OLaNO Eduard Heger.
OLaNO požadavek SaS odmítá
OLaNO se za Matoviče postavilo i před dnešní schůzkou. Vedení OLaNO i poslanecký klub hnutí uvedly, že Matovič zůstane ministrem financí i po uplynutí ultimáta od SaS a že toto rozhodnutí je neměnné.
Sulík a Matovič jsou dlouhodobě ve sporu ohledně řešení různých témat. Loni si SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly demisi Matoviče z funkce premiéra, ve které ho nahradil jeho stranický kolega Heger.
Matovičovo hnutí OLaNO v roce 2020 se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby. Preference strany pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Některá média či politici označují Matoviče například mužem konfliktu, který své nápady prosazuje i bez dohody s odborníky nebo partnery.
Opozice chce referendum o demisi
SaS, Za lidi, OLaNO a další vládní hnutí Jsme rodina by podle sondáží už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně. Opozice mezitím podle expremiéra a šéfa Směru-SD Roberta Fica shromáždila potřebných 350 000 podpisů pod petici za vypsání referenda o demisi nynější vlády a o zavedení možnosti zkrátit volební období prostřednictvím lidového hlasování nebo rozhodnutím sněmovny. V řádném termínu by se příští parlamentní volby v zemi měly konat v únoru 2024.
(jb, čtk)