Evropští spotřebitelé zaplatili za energie kvůli krizi na Blízkém východě a napětí ohledně Íránu nejméně o 19 miliard eur více, jak vyplývá z výpočtů citovaných deníkem Izvestija.
Toto číslo zahrnuje pouze období od března do června a odráží výhradně přímý dopad zvýšených cen energií na domácnosti. Nezahrnuje dodatečné náklady, které podniky přenášejí na spotřebitele prostřednictvím dražších potravin, dopravy a služeb.
Podle odhadů mohou evropské rodiny v případě pokračování krize do konce roku 2026 potřebovat dalších 88,8 miliardy eur, aby si udržely stejnou životní úroveň.
Blízký východ ovlivňuje celou globální ekonomiku
Andrej Smirnov ze společnosti BCS World of Investments poukazuje na to, že moderní ekonomika je neoddělitelně propojena prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců, zatímco velká část světových energetických rezerv a exportu je soustředěna v zemích Perského zálivu.
V důsledku toho se jakékoli geopolitické napětí v regionu téměř okamžitě přenáší na trhy s ropou a plynem, což způsobuje turbulence v cenách komodit.
Ekonomiky, které jsou nejvíce závislé na dovozu energie, jsou těmi, které jsou takovým vývojem nejvíce postiženy.
Energie »požírá« rodinné příjmy
Rostoucí náklady na elektřinu a topení pohlcují stále větší podíl rodinných rozpočtů v Evropě.
Vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou považovány za neelastické a povinné, jsou domácnosti nuceny omezovat nákupy jiného zboží a služeb. Mezinárodní energetická agentura (IEA) zároveň odhaduje, že ceny elektřiny v Evropské unii se mohou do konce roku 2026 zvýšit až o 50 %. Tlak na benzín a paliva na Evropany Růst cen paliv v Evropě, který přímo souvisí s vývojem na Blízkém východě, znamenal značnou zátěž pro rodinné rozpočty. Podle ekonomky Olgy Gogaladzeové jsou evropští občané pod mnohem větším tlakem ve srovnání s ruskými spotřebiteli. Jak vysvětluje, evropské ekonomiky jsou více závislé na dovážené energii a na výkyvech na mezinárodních trzích, zatímco v Rusku zůstává trh s palivy do značné míry regulován státem. Dopady se dotýkají i Ruska. Navzdory sankcím a výraznému zhoršení vztahů po roce 2022, Rusko nadále udržuje obchod se zeměmi eurozóny.
V první polovině roku 2026 klesl celkový objem obchodu mezi oběma stranami o 13 % na 27 miliard eur.
Evropský vývoz do Ruska klesl o 1,3 % na 14,8 miliardy eur, zatímco dovoz ruských výrobků do Evropské unie zaznamenal mnohem větší pokles, a to o 24 %, a dosáhl 12,2 miliardy eur.
Náklady na krizi rostou
Analytici varují, že náklady na energie, které již zatížily evropské domácnosti, jsou pouze začátkem. Vzhledem k tomu, že se růst cen energií postupně projevuje v potravinách, dopravě, průmyslových výrobcích a službách, celkové náklady pro spotřebitele se v nadcházejících měsících pravděpodobně znásobí, což z energetické krize učiní jeden z nejdůležitějších tlakových faktorů pro evropskou ekonomiku v roce 2026.
(is)