AKTUALIZOVÁNO
Podruhé během jednoho měsíce dnes znovu vyšli Francouzi do ulic, aby demonstrovali proti důchodové reformě, která má do roku 2030 zvýšit věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Jen v Paříži se zúčastnilo 87 000 lidí, informoval v úterý list Parisien s odvoláním na policejní prefekturu francouzského hlavního města. Podle Všeobecná konfederace práce (CGT), která demonstraci organizovala se dnešních protestů po celé Francii zúčastnilo 2,8 milionu lidí a 19. ledna 2 miliony. Oficiální výsledky celkového počtu demonstrantů úřady zatím neoznámily. Velká shromáždění se konala v Lyonu, Rennes, Rouenu, Marseille, Nantes a Montpellier.
Demonstrace, o níž z místa informovala agentura TASS, začala na náměstí Place d’Italie, odkud se účastníci vydali k Domu invalidů v historickém centru Paříže. Odbory tentokrát vyšly do ulic pod heslem »Nesouhlasíme s tím, abychom na své důchody čekali další dva roky«. 100 000 lidí v Paříži a více než jeden milion v celé Francii. Podle Confédération démocratique du travail (CFDT) se demonstrací účastní více lidí než 19. ledna. »Francouzi jsou dnes aktivnější, v kolonách je více demonstrantů než minule. Vláda dostane jasný vzkaz, že její reformy jsou nepřijatelné,« řekl Laurent Berger, šéf odborové centrály, který se zúčastnil pětikilometrového pochodu v Paříži.
Jeho názor sdílel i Philippe Martinez, předseda Všeobecné konfederace práce (CGT). Pokud bychom podle něj posuzovali počet shromáždění podle počtu autobusů, které účastníky na místo konání dopraví, »výsledek by měl být vyšší než 19. ledna«.
»Černé úterý« v dopravě
Stávky, které začaly v ranních hodinách, vážně narušily všechny druhy dopravy. Jak se přesvědčil korespondent agentury TASS, obzvláště těžce bylo zasaženo pařížské metro, jehož denní provoz obvykle dosahuje více než čtyř milionů cestujících.
Vlaky jezdí se zásadním zpožděním, řada stanic je uzavřena pro nástup a výstup cestujících, na řadě tratí je zajištěn pohyb pouze ve špičkách. Zároveň nejsou nástupiště, která zůstala otevřená, přeplněná lidmi – obyvatelé hlavního města byli na takový vývoj obecně připraveni a včas změnili své trasy. Den předtím zaznělo varování před úterními dopravními poruchami téměř ve všech stanicích pařížského metra. Obyvatelé města, včetně stávkujících, byli proto nuceni dát v tento den přednost jízdním kolům, přičemž provoz na cyklostezkách byl silnější než kdykoli předtím.
Kvůli stávkám byla v hlavním městě uzavřena řada vzdělávacích institucí. Mnohá lycea byla zablokována, stávkuje na nich více než polovina učitelů.
Solidarita starostky
Na znamení solidarity s demonstranty byl v úterý uzavřen úřad pařížského starosty. »Nikdy se nesmíříme se systematickým ničením našich sociálních výdobytků. Ze solidarity se sociálním hnutím je dnes radnice pro veřejnost uzavřena,« napsala na svém Twitteru starostka města Anne Hidalgová z opoziční Francouzské socialistické strany.
Protesty v regionech
Výzva organizátorů stávky byla podpořena ve francouzských regionech. V Toulonu se dokonce k protestu připojila policie. Podle zástupců policejních odborů nejsou policisté připraveni hlídkovat v ulicích další dva roky a čekat na výplatu důchodu.
V Marseille se stávkující vydali na pochod z oblasti Starého přístavu. Jean-Luc Mélenchon, zakladatel levicové strany Nepoddajná Francie, ve svém projevu k účastníkům poznamenal, že aktivita stávkujících nemá ve svém rozsahu obdoby. Francouzské dějiny se podle něj od nynějška budou dělit na období »před 31. lednem a po něm«.
V Lyonu pak studenti zablokovali budovu Institutu politických věd. V Rennes došlo k prvním střetům stávkujících s policií. Masové demonstrace se konaly také v Bordeaux, Brestu, Le Havru, Nice, Orleansu a Toulouse.
Premiérčin plán
Návrh reformy, který 10. ledna představila francouzská premiérka Elisabeth Borneová, počítá s postupným zvyšováním minimálního věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let do roku 2030 a se zvýšením minimálního plného důchodu na 1200 eur pro osoby, které odpracovaly alespoň 43 let za minimální mzdu. Bude zrušena řada zvláštních důchodových režimů v zemi, což se dotkne zejména pracovníků v dopravě a energetice. Dokument byl v pondělí předložen Národnímu shromáždění (dolní komoře parlamentu).
Bourneová již varovala, že rámec navrhovaný jejím kabinetem pro zvýšení věku odchodu do důchodu je konečný a »nelze o něm vyjednávat«. Clément Bon, pověřený ministr dopravy, rovněž uvedl, že podstata návrhu se nezmění.
(cik, TASS)
„pro osoby, které odpracovaly alespoň 43 let za minimální mzdu.“
Aby pracující mohli jít do důchodu v 64 letech, museli by začít pracovat na vykořisťovatele v 17 letech a pracovat na ně nepřetržitě do 64 let, tedy 47 let.. Přitom jr může vykořisťovatel kdykoliv vyhodit z práce, třebas proto že jsou již opotřebovalí , takže vykořisťovaní důchod nedostanou-dřív zemřou podvýživo, zimou. Vykořisťovatelé nedovolí mladým lidem ani vyučit se, vystudovat střední školu, změnit zaměstnání, ani zajistit si vlastní bydlení pro sebe, pro své rodiče a pro své potomky.
—Tohle je NEVOLNICTVÍ a je neuvěřitelné, že si ho většina Francouzů ,ve volbách, přála
„otroctví/nevolnictví“ a bičijucí bezvýchodný systém….