Turecko nepodporuje alternativní možnosti humanitárního koridoru pro vývoz zemědělských produktů do Černého moře a vyvíjí aktivní úsilí o to, aby se dohoda o obilí obnovila v původní podobě, píše deník Sahah s odvoláním na vládní zdroje.
Podle listu Ankara pokračuje v diplomatických kontaktech se zástupci OSN, Ruska a Ukrajiny jakožto stran Istanbulských dohod a doufá, že se podaří obnovit stávající obilný koridor. Turecká strana podporuje fungování Společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu a očekává návrat ruské delegace. Ruští zástupci opustili JCC poté, co Rusko pozastavilo svou účast na obilné dohodě.
Turecko předpokládá, že návrat k obilní dohodě v původním formátu přispěje k realizaci jejího hlavního poslání a zabrání napětí v Černém moři, píše Sabah.
Zdroj z tureckých dopravních kruhů již dříve agentuře TASS sdělil, že šance na obnovení dohody o obilí jsou reálné vzhledem k tomu, že černomořský koridor je levnější než jiné možnosti přepravy zemědělských produktů na světové trhy, včetně možnosti přepravy zemědělských produktů Ukrajinou po jiných námořních a pozemních trasách, zatímco Ruskem po severojižním dopravním koridoru.
Prezidenti Ruska a Turecka, Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan, spolu ve středu vedli telefonický rozhovor, během něhož se dohodli na přípravě případného setkání. Putin zdůraznil, že Rusko je odhodláno spolupracovat s Tureckem a dalšími zainteresovanými zeměmi na vypracování možností dodávek svého obilí do potřebných zemí. Erdogan zase ujistil, že Turecko bude pokračovat ve svém aktivním úsilí a využije diplomacie k rozšíření černomořské obilné iniciativy.
Platnost dohody o dodávkách obilí vypršela 17. července. Moskva, která souhlasila s několikerým prodloužením platnosti istanbulských dohod z července 2022 vytvářejících černomořský koridor pro lodě převážející ukrajinské obilí, se při odstoupení od dohody odvolávala na to, že její partneři neplní ustanovení dohody týkající se Ruska, která vyzývala k odstranění překážek pro ruský zemědělský vývoz. Moskva rovněž upozornila, že ačkoli měly istanbulské dohody zajistit potravinovou bezpečnost pro nejpotřebnější země, většina ukrajinského obilí ve skutečnosti směřovala do bohatých západních zemí.
(TASS)