Summit budoucnosti v pondělí v sídle OSN v New Yorku vstoupil do svého druhého a závěrečného dne a vedoucí představitelé členských zemí světové organizace pokračovali v oslavě přijetí Paktu pro budoucnost, jehož přílohami jsou Globální digitální pakt a Deklarace o budoucích generacích.
Pakt a jeho přílohy zahrnují širokou škálu témat, včetně míru a bezpečnosti, udržitelného rozvoje, klimatických změn, digitální spolupráce, lidských práv, rovnosti žen a mužů, mládeže a budoucích generací a transformace globální správy.
»Summit budoucnosti je událostí na vysoké úrovni, na níž se setkávají světoví lídři, aby vytvořili nový mezinárodní konsensus o tom, jak zajistit lepší současnost a ochránit budoucnost,« uvedla světová organizace ve svém sdělení. »Tato příležitost, která se naskytne jednou za generaci, je příležitostí k napravení narušené důvěry a k prokázání toho, že mezinárodní spolupráce může účinně řešit současné výzvy i výzvy, které se objevily v posledních letech nebo mohou být teprve na obzoru.«
Prezident Angoly João Lourenço uvedl, že přijetí Paktu pro budoucnost představuje »skutečný bod obratu« pro dynamičtější, angažovanější a asertivnější přístup k otázkám, které znepokojují lidstvo. Zdůraznil význam zapojení mládeže a žen jako »zásadních hybatelů« transformace a modernizace a vyzval k závazku »zintenzivnit boj proti chudobě ve všech jejích formách a rozměrech«.
Prezident České republiky Petr Pavel uvedl, že Pakt pro budoucnost vytváří pevný základ pro lepší a efektivnější multilaterální systém. Zejména zdůraznil, že je zásadní »přispět k našemu společnému porozumění tomu, jak bezpečně zacházet s technologiemi v každodenním životě a chránit se před jejich zneužitím zlovolnými aktéry«.
Prezident Ekvádoru Daniel Noboa uvedl, že všechna globální rozhodnutí a závazky musí být určovány za »účasti a přispění těch, kteří dnes mohou budovat zítřek«. K řešení »alarmující a rostoucí míry nezaměstnanosti mladých lidí« prostřednictvím cílených investic uvedl, že je to jediný způsob, jak »vytrhnout mládež ze spárů zločinu, drog a nadnárodních organizovaných zločineckých aktivit«.
Prezident Tádžikistánu Emomali Rahmon uvedl, že zahrnutí otázek klimatu a vody do závěrečného dokumentu »podtrhuje nutnost trvalých a naléhavých opatření« k zajištění mírové a udržitelné budoucnosti. Navzdory určitému pokroku je »přístup k filtrované vodě a hygienickým zařízením stále nedostatečný«, uvedl a vyjádřil odhodlání své země posílit spolupráci s ostatními státy s cílem pokročit v hospodaření s vodními zdroji a v opatřeních v oblasti změny klimatu.
Albert II., monacký kníže, uvedl, že Pakt pro budoucnost vytváří základ pro prosperující svět a umožňuje mladým lidem rozvíjet se v prostředí chráněném před bezpečnostními hrozbami, jako je nadnárodní zločin. »Mír je naším nejcennějším bohatstvím,« dodal s tím, že bez přístupu k lidským právům je svět prospěšný všem lidem nemožný.
Nepálský premiér KP Sharma Oli ve svém projevu jménem skupiny nejméně rozvinutých zemí uvedl, že miliony jejich dětí denně hladoví, a poukázal tak na zjevnou nerovnost, která je patrná na celém světě. »Není nic nespravedlivějšího a etničtějšího než ignorovat skutečnost, že miliony lidí v nejméně rozvinutých zemích žijí v extrémní chudobě, zatímco malá menšina v některých koutech světa hromadí miliardové bohatství,« řekl a poznamenal, že toto není budoucnost, o kterou by lidstvo mělo usilovat. »Mezinárodní společenství musí jednat hned, aby zajistilo, že každé dítě a mladý člověk bude mít šanci prosperovat.«
Nangolo Mbumba, prezident Namibie, poznamenal, že svět se nachází na křižovatce. Jedna cesta vede k ekologické katastrofě, prohlubující se nerovnosti, globálním konfliktům, destrukci a vzestupu nebezpečných technologií, které ohrožují bezpečnost lidí a občanské svobody; druhá cesta vede k míru, vymýcení chudoby a hladu a odpovědnému využití digitálních technologií ve prospěch lidstva.
Olaf Scholz, německý kancléř, vyzval přítomné, aby podnikli kroky k mírumilovnějšímu a spravedlivějšímu světu, a prohlásil, že »cesta, která je před námi, je sice kamenitá«, ale historie bude hodnotit členské státy za jejich odhodlání plnit daný plán. Dodal, že pakt může sloužit jako kompas směrem ke spolupráci namísto konfliktu, ukázat odhodlání obnovit mezinárodní spravedlnost a vyloučit všechny řeči o polarizaci.
»Nemáme času nazbyt,« zdůraznil Sadyr Žaparov, prezident Kyrgyzstánu, a vyzval k ‚rozhodným‘ krokům k posílení vazeb mezi národy a vytvoření globálních partnerství k řešení problémů, jako je nucená migrace, klimatické hrozby a nespravedlivé rozdělování zdrojů.
Chandrikapersad Santokhi, prezident Surinamu, zdůraznil, že »nečinnost nepřipadá v úvahu«, a poukázal na nedostatek finančních prostředků karibských zemí na investice do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury v důsledku vnějšího zadlužení.
Neschopnost sdílet globální zdroje bude lidstvo i nadále vést k válkám, sociálnímu rozkladu a migraci a »odsoudí nás k životu ve dvou oddělených světech«, uvedla Mia Amor Mottleyová, premiérka Barbadosu.
»Budoucnost není vzdálená,« zdůraznil Nana Addo Dankwa Akufo-Addo, prezident Ghany. »Je tady a rozhodnutí, která zde učiníme, rozhodnou o osudu příštích generací.« Žádný národ, bez ohledu na svou moc, nemůže vyřešit dnešní výzvy sám, prohlásil.
Lula da Silva, prezident Brazílie, vyzdvihl »velkou odpovědnost vůči těm, kteří přijdou po nás«, a vyzval je, aby neustupovali od prosazování rovnosti mužů a žen a boje proti rasismu a všem formám diskriminace. Zdůraznil také, že »nemůžeme znovu žít s jadernými hrozbami, ani podněcovat nové závody ve zbrojení na Zemi nebo ve vesmíru«, a poznamenal, že je nepřijatelné, aby se svět vrátil k rozdělení na ideologické hranice nebo zóny vlivu.
(Xinhua)