Švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom nemohl po setkání se svým tureckým protějškem Mevlütem Cavusogluem potvrdit, že jeho země dokončí svou žádost o vstup do NATO v roce 2023, podle agentury TASS však uvedl, že v tomto ohledu došlo k pokroku.
»Včera jsme měli velmi dobré bilaterální setkání mezi Švédskem, Finskem a Tureckem a po tomto setkání jsem měl pocit, že došlo k pokroku. Jdeme kupředu,« řekl nejvyšší diplomat před druhým dnem zasedání ministrů zahraničí NATO, které hostí Bukurešť, a zdůraznil, že nechce stanovit konkrétní datum vstupu.
Billstrom připomněl, že aby se Švédsko mohlo stát členem NATO, musí splnit své závazky vyplývající z trojstranného memoranda s Finskem a Tureckem a turecký parlament musí ratifikovat přístupový protokol.
Švédský nejvyšší diplomat rovněž uvedl, že plánuje cestu do Ankary, aby se setkal se svým tureckým protějškem Mevlütem Cavusogluem.
Již dříve generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že protokol o přistoupení Švédska a Finska neratifikovaly pouze dvě z 30 členských zemí NATO, a to Maďarsko a Turecko.
Ankara výměnou za ratifikaci švédsko-finské nabídky na vstup do bloku požadovala, aby severské země vydaly kurdské aktivisty napojené na teroristické aktivity proti Turecku, jakož i osoby zapojené do pokusu o vojenský převrat v Turecku v roce 2016, včetně bývalých tureckých vojenských důstojníků, kteří dříve pracovali v mezinárodních strukturách NATO a poté získali politický azyl ve Finsku a Švédsku.
Jak dříve uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, Stockholm slíbil vydat »více než 70 osob zapojených do teroristických aktivit«. Ankara rovněž požadovala zákaz organizací napojených na Stranu kurdských pracujících, kterou považuje za teroristickou strukturu. Turecko rovněž požadovalo zrušení všech vývozních omezení na vojenské vybavení zavedených v roce 2019.
Dne 18. května Finsko a Švédsko podaly žádost o členství v NATO, avšak jejich nabídka na vstup byla okamžitě zablokována Ankarou, která požadovala, aby severské země prohlásily kurdské organizace za teroristické, vydaly Turecku osoby, které jsou obviněny z teroristické činnosti nebo napomáhání pokusu o státní převrat v roce 2016, spolu se zrušením zákazů dodávek zbraní do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jednal 28. června před summitem NATO, který pořádá Madrid, s finským prezidentem Saulim Niinistem a švédskou premiérkou Magdalenou Andressonovou a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Výsledkem rozhovorů bylo memorandum o přistoupení Švédska a Finska k NATO, které mají ratifikovat všechny členské státy bloku.
(cik)