Tři pilíře, na nichž byla postavena ekonomická prosperita Evropy, slábnou a hroutí se, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, citovaná CNBC. Jde o expanzi globálního obchodu, růst výroby podpořený přístupem k cenově dostupným energiím a formování stabilního globálního řádu založeného na pravidlech a podporovaného americkým bezpečnostním deštníkem.
Tento poválečný model ekonomického růstu na kterém byla postavena prosperita evropského kontinentu, je však na ústupu a podle Lagardeové se pravděpodobně nevrátí do podoby, kterou Evropané znali v předchozích desetiletích. Navzdory značným výzvám se prezidentka ECB domnívá, že Evropa má stále silné výhody, o které se může opřít. Patří mezi ně největší světová síť obchodních dohod, výrobní kapacity světové úrovně a její obrovský jednotný trh. Evropa nesmí opakovat své chyby. Zároveň se však musí Evropa vyhnout opakování chyb éry internetových společností, zejména v době, kdy čelí nové revoluci umělé inteligence.
»Evropa z velké části promeškala první digitální revoluci, protože ekonomické výhody z šíření informačních a komunikačních technologií byly neúměrně směřovány do jiných zemí. Nemůžeme si dovolit opakovat tuto zkušenost s umělou inteligencí, druhou digitální revolucí,« uvedla prezidentka ECB. Varování Lagardeové přichází v době, kdy se tlak na evropskou ekonomiku stupňuje. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 se počet bankrotů v Evropské unii zvýšil o 5,7 %, zatímco selhání podniků se zvýšilo v pěti ze sedmi hlavních hospodářských odvětví. Tato čísla posilují obraz evropské ekonomiky zkoušené zpomalujícím růstem, vysokými náklady na energie, geopolitickými otřesy a potřebou přizpůsobit se novému globálnímu ekonomickému prostředí.
Finanční závazky USA dosáhly rekordní výše a překročily 40 trilionů dolarů a federální vláda se blíží zákonnému stropu pro zadlužení.
»Údaje ‚Dluh na cent‘ poskytují informace o celkové výši nesplaceného vládního dluhu a jsou zveřejňovány denně. ‚Dluh na cent‘ zahrnuje vnitrovládní aktiva a dluh držený veřejností, včetně cenných papírů vydaných americkým ministerstvem financí,« uvádí dokument amerického ministerstva financí s podrobnostmi o výši dluhu.
K 18. srpnu 2026 činil státní dluh USA 40 bilionů 47 miliard dolarů. Převážná část závazků je ve formě cenných papírů držených jednotlivci a různými organizacemi. Toto číslo se odhaduje na více než 32 bilionů 265 miliard dolarů. Vnitrostátní dluh mezitím přesahuje 7 bilionů 781 miliard dolarů.
Současná úroveň státního dluhu USA se přiblížila legislativně stanovenému limitu. Maximální limit pro vládní zadlužení je stanoven na 41 bilionů 103 miliard dolarů.
V lednu 2025 zveřejnil Rozpočtový úřad Kongresu USA prognózu, že státní dluh země do roku 2035 vzroste na více než 52 bilionů dolarů. V červenci americký Kongres předpověděl, že státní dluh do roku 2036 vzroste na 56,2 trilionů dolarů. V srpnu bylo oznámeno, že státní dluh USA vzrostl za měsíc a půl o 500 miliard dolarů.
Exploze dluhu odráží rostoucí fiskální potřeby USA, přičemž výdaje na obranu, programy sociální ochrany, jako je sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a stále vyšší úrokové platby pohlcují značnou část vládních zdrojů.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai uvedl, že »Trumpova administrativa se zaměřuje na snižování plýtvání, podvodů a zneužívání federálních výdajů a zároveň usiluje o posílení hospodářského růstu a zlepšení poměru dluhu k HDP«.
Ekonomové varují, že rychlý nárůst dluhu není jen fiskálním problémem, ale mohl by mít přímé důsledky pro ekonomický život Američanů.
Zvýšené náklady na půjčky mohou ovlivnit hypotéky a financování automobilů, zatímco vyšší úrokové platby omezují zdroje dostupné pro investice a další veřejné výdaje.
Margaret Spellingsová, prezidentka a generální ředitelka Bipartisan Policy Center, varovala, že současný vývoj federálního dluhu je neudržitelný. Poznamenala, že rostoucí zátěž omezuje prostor pro investice a mohla by se prudce zhoršit v případě recese, velkého narušení v důsledku umělé inteligence, globálního konfliktu, nebo jiné vážné hospodářské krize.
Vedle celkové úrovně dluhu je dalším velkým fiskálním frontou pro Washington takzvaný dluhový strop, maximální úroveň zadlužení povolená zákonem.
Podle odhadů Bipartisan Policy Center se USA mohou mezi koncem zimy a polovinou léta 2027 přiblížit hranici 41,1 bilionu dolarů.
Kongres bude poté požádán, aby rozhodl, zda strop zvýší nebo pozastaví, aby federální vláda mohla i nadále financovat své závazky.
Fiskální situace v USA je znepokojivá i ve srovnání s jinými rozvinutými ekonomikami. Analýza údajů OECD ukazuje, že USA patří mezi země s nejhorší fiskální pozicí.
Očekává se tedy, že milník 40 bilionů dolarů posílí debatu ve Washingtonu o snižování deficitů a řešení dlouhodobé dynamiky dluhu, jelikož rostoucí náklady na jeho obsluhu stále více omezují prostor pro hospodářskou politiku.
Ioannis Sideropulos