»Habari, Habari!« Čínský prezident Si Ťin-pching pozdravil publikum ve svahilštině. Přítomní v zaplněném konferenčním sále v Mezinárodním kongresovém centru Julia Nyerereho v tanzanském Dar es Salaamu během Siova půlhodinového projevu o čínsko-afrických vztazích tleskali asi třicetkrát.
Byl to jeden z nezapomenutelných momentů během jeho první zahraniční cesty, kterou podnikl jen několik dní po svém zvolení hlavou čínského státu v březnu 2013. Během své zastávky ve východoafrické zemi Si nastínil zásady upřímnosti, reálných výsledků, spřízněnosti a dobré vůle, jimiž se řídí čínská politika vůči Africe.
V uplynulém desetiletí Čína pod Siovým vedením posílila svou solidaritu a spolupráci s africkým kontinentem založenou na těchto zásadách a neustále dosahuje nových vrcholů.
Koncem tohoto týdne má tato nadějná cesta dosáhnout dalšího milníku v Pekingu na summitu Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) v roce 2024.
Nejcennější jsou opravdoví přátelé
Během cesty zesnulého zimbabwského prezidenta Roberta Gabriela Mugabeho do Číny v roce 2014 ho Si přijal podle nejvyššího čínského diplomatického protokolu.
Při uvítacím ceremoniálu, který se konal před Velkou síní lidu v Pekingu, Si podal ruku, aby podpíral již v jeho devadesátých letech Mugabeho při sestupu z vyhlídkové tribuny k přehlídce čestné stráže.
Při jednání s Afrikou čínský vůdce zdůrazňuje význam upřímnosti. Jeho slova následují činy.
Při posledním summitu FOCAC, který se konal v Pekingu v roce 2018, se Si, navzdory nabitému programu v roli hostitele, dokázal setkat s každým z příchozích afrických lídrů osobně. Od roku 2013 uskutečnil Si pět návštěv Afriky, při nichž navštívil Tanzanii, Jihoafrickou republiku, Konžskou republiku, Zimbabwe, Egypt, Senegal, Rwandu a Mauricius. Od roku 2023 přijal v Číně nejméně 20 afrických lídrů.
»Čína přikládá význam rozvíjení přátelských vztahů se všemi africkými zeměmi bez ohledu na jejich velikost, sílu nebo bohatství. Čína přistupuje ke všem africkým zemím jako k sobě rovným a aktivně s nimi rozvíjí oboustranně výhodnou praktickou spolupráci bez ohledu na jejich vybavenost zdroji,« řekl Si.
Je přesvědčen, že Afrika patří africkému lidu a že o afrických záležitostech by měl rozhodovat africký lid.
Proto Si navrhl ve vztazích Číny s Afrikou přístup »pěti ne«: nezasahovat do toho, aby africké země hledaly cesty rozvoje, které odpovídají jejich národním podmínkám; nezasahovat do vnitřních záležitostí afrických zemí; nevnucovat africkým zemím čínskou vůli; nepřipojovat k pomoci Africe politické závazky; a nesnažit se o sobecké politické zisky při investicích a financování spolupráce s Afrikou.
Zesnulý čadský prezident Idriss Deby Itno jednou řekl, že vztahy mezi Čínou a Afrikou jsou založeny na rovnosti. »Čína se nikdy nechová jako všeználek, nikdy nám nedává kázání. To je pro Afriku velmi důležité.«
Vstupenka ke štěstí
Jamlik Mwangi Kariuki a více než 40 keňských studentů a absolventů Pekingské univerzity Jiaotong loni napsali dopis prezidentu Siovi.
V dopise se podělili o své zkušenosti se studiem železničního provozu a managementu v Číně a vyjádřili přání sloužit jako most přátelství. Spolu s dopisem zaslali čínskému vůdci zvláštní dárek: jízdenku na železniční trať Mombasa-Nairobi.
Stoletý sen Keni o vybudování nové železnice se díky spolupráci s Čínou stal skutečností. Železnice, jejíž provoz byl zahájen v květnu 2017 a která měří přibližně 480 km, spojuje velké město Mombasa u Indického oceánu s Nairobi, hlavním a největším městem země. Jedná se o první moderní železnici v Keni od získání nezávislosti a je označována za stěžejní projekt v rámci spolupráce mezi Čínou a Keňou v oblasti Pásma a stezky.
Železnice zkrátila dobu cesty mezi oběma městy z více než 10 hodin na přibližně pět hodin, zmírnila přetížení přístavu Mombasa, snížila provozní náklady výrobců a zlepšila efektivitu dodavatelského řetězce. Podle keňských železničních úřadů projekt přispěl k HDP země více než dvěma procenty.
Ve své odpovědi na dopis studentů ze začátku tohoto roku Si uvedl, že je rád, že je tato cesta ke štěstí spojila s Čínou a že mají prospěch z čínsko-keňského a čínsko-afrického přátelství a spolupráce.
Železnice Mombasa-Nairobi je jen střípkem širší spolupráce mezi Čínou a africkým kontinentem, která by podle Siho měla poukázat na skutečné výsledky. Od založení FOCAC v roce 2000 pomohla Čína zemím v Africe vybudovat nebo modernizovat více než 10 000 km železnic. Prostřednictvím takových akcí, jako je 10 plánů spolupráce, 8 hlavních iniciativ a 9 programů, bylo vybudováno nebo modernizováno téměř 100 000 km dálnic, zhruba 1000 mostů, téměř 100 přístavů a služby telekomunikační sítě pokrývající téměř 700 milionů uživatelských terminálů.
»Industrializace Afriky začala pozdě a má slabé základy. Pouze zlepšením infrastruktury, podporou konektivity a dosažením ekonomické integrace může Afrika provádět rozsáhlou průmyslovou výrobu a účinně integrovat odbytový trh průmyslových výrobků,« uvedl Costantinos Berhutesfa Costantinos, profesor veřejné politiky na univerzitě v Addis Abebě v Etiopii.
V zájmu zajištění udržitelného rozvoje a industrializace v Africe, kde se nachází největší počet rozvojových zemí, věnuje Si velkou pozornost budování kapacit kontinentu. »Je důležitější ukázat lidem, jak rybařit, než jim jen dávat ryby,« řekl.
Na summitu FOCAC v roce 2018 Si oznámil, že v Africe bude zřízeno 10 Luban Workshopů, které budou poskytovat odbornou přípravu mladým Afričanům, a že Čína podpoří školení 1000 lidí na vysoce kvalifikovaných pozicích. Luban Workshop je čínská iniciativa zaměřená na poskytování odborného vzdělávání.
Desítky mladých Afričanů, kteří absolvovali Luban Workshop v Džibuti – první otevřený v Africe – pracují buď jako odborníci v oblasti řízení, nebo jako technici v projektu železnice Addis Abeba-Džibuti.
»Význam talentů v inovačním rozvoji nelze docenit,« řekl Gerishon Ikiara, ekonom a bývalý stálý tajemník keňského ministerstva dopravy, a dodal, že Čína pomáhá africkým zemím proměnit jejich populační dividendu v rozvojovou výhodu.
Blízcí jako rodina
Pro posílení trvalého přátelství se Čína podle Siho řídí zásadou »spřízněnosti«.
Čínsko-africké pouto nevzniklo přes noc. Číňané si stále jasně pamatují, jak před více než 50 lety africké národy a další rozvojové země »dostaly« Čínu do OSN.
»Čína a Afrika jsou si blízké jako jedna rodina. Lidé mého věku v Číně vyrůstali ve vřelé atmosféře čínsko-afrického přátelství. Všichni máme silný zájem o Afriku … všichni známe památné příběhy čínsko-afrického přátelství, jako je například výstavba železnice TAZARA,« řekl jednou Si.
Během své cesty do Tanzanie v roce 2013 navštívil Si hřbitov, kde je pohřbeno 70 čínských odborníků. Ti přišli o život během čtyř desetiletí, kdy v Tanzanii pomáhali.
Sedmdesátá léta minulého století byla pro hospodářský rozvoj Tanzanie a Zambie klíčová. Čínská vláda postupně vyslala více než 50 000 inženýrů a technických pracovníků, aby se podíleli na výstavbě tanzansko-zambijské železnice, která je dodnes symbolem pevného pouta mezi Čínou a Afrikou.
Podobné příběhy, kdy si Číňané a Afričané vzájemně pomáhají v dobách nepřízně osudu, pokračují dodnes.
V roce 2014 zasáhla Libérii spolu se Sierrou Leone a dalšími západoafrickými zeměmi smrtící epidemie eboly. Když se tyto země potýkaly s epidemií, která byla považována za největší nákazu od objevení viru v roce 1976, Čína byla mezi prvními, kdo nabídl pomoc.
V rámci mnoha kol dodávek pomoci Čína na Siův pokyn poskytla velmi potřebné materiály pro prevenci epidemie a mobilní laboratoře, poprvé v zahraničí vybudovala a provozovala centrum pro léčbu infekčních onemocnění a vyslala zdravotnické odborníky.
Díky čínské podpoře se podařilo mnoho Libeřanů nakažených touto nemocí dostat z pokraje smrti. V květnu 2015 vyhlásila Světová zdravotnická organizace konec epidemie eboly v Libérii. O několik měsíců později navštívila Čínu tehdejší liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová. Během jejich rozhovorů Si přislíbil další pomoc při obnově země po epidemii.
Takové sympatie jsou vždy vzájemné. V dubnu 2010, po ničivém zemětřesení, které postihlo okres Jü-šu v severozápadní čínské provincii Čching-chaj, přislíbila Konžská republika finanční prostředky na výstavbu školy v postižené oblasti.
Vzhledem k vysokým nákladům na výstavbu navrhla čínská strana, aby země místo toho darovala jednu školní budovu nebo knihovnu. Prezident Denis Sassou Nguesso však trval na rozhodnutí své země a školu pojmenoval »Základní škola čínsko-konžského přátelství«. O dva roky později škola vznikla.
Při projevu v parlamentu Konžské republiky v roce 2013 Si jménem žáků obnovené školy srdečně poděkoval konžské vládě a lidu.
»Nyní mají děti v postižené oblasti nové prostorné školní budovy, kde si mohou v klidu číst a učit se a běhat a smát se na sportovním hřišti,« řekl Si.
Prorážet cesty a stavět mosty
V uplynulých desetiletích se obě strany v každém kritickém okamžiku čínsko-afrických vztahů dívaly na věc z dlouhodobého hlediska, identifikovaly nové společné zájmy a možnosti spolupráce a pozvedly dvoustranné vztahy na novou úroveň.
Si popsal takového podnikavého čínsko-afrického ducha jako »prorážet cesty skrze hory a stavět mosty přes řeky«. Při řešení problémů je podle něj třeba ctít »dobrou vůli«.
Vezměme si například dvoustranný obchod. Si s vedoucími představiteli kontinentu často diskutuje o rozšíření afrického zemědělského vývozu do Číny.
Během loňské zářijové návštěvy beninského prezidenta Patrice Talona v Číně byli společně se Siem svědky podpisu dohody o vývozu čerstvých beninských ananasů do Číny, která oficiálně povoluje karanténní přístup pro beninské ananasy.
Od června 2023 se do Číny prostřednictvím zeleného kanálu dostalo 16 zemědělských produktů z 11 afrických zemí, přičemž na čínský trh se dostávají další africké speciální komodity. Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl dovoz z Afriky do Číny hodnoty 426,65 miliardy jüanů (asi 60 miliard amerických dolarů).
Do konce června letošního roku Čína udělila nulová cla na 98 % položek celního sazebníku z 27 nejméně rozvinutých afrických zemí a podepsala dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic s 34 africkými zeměmi a dohody o zamezení dvojího zdanění s 21 africkými zeměmi.
Čínská opatření na podporu obchodu výrazně zvýšila africký vývoz do Číny, což odráží čínskou zásadu sledování vyššího dobra a společného zájmu. »Čína se přitom řídí zásadou dávat více a brát méně, dávat dříve, než brát, a dávat, aniž by žádala protislužbu,« uvedl Si na summitu FOCAC v Pekingu v roce 2018.
Bývalá zástupkyně ředitele Rozvojového programu OSN a keňská ekonomka Hannah Ryderová řekla agentuře Xinhua, že charakteristickým rysem spolupráce s Čínou je to, že se řídí potřebami Afriky.
Západní kritici přesto tvrdí, že vztahy Číny s Afrikou jsou vedeny »neokolonialismem«. Angolský prezident Joao Lourenco v reakci na tato obvinění v nedávném rozhovoru pro čínská média uvedl: »Dobře chápeme, co je to kolonizace. Čína tu není proto, aby nás kolonizovala, ale aby s námi spolupracovala.«
V nadcházejících dnech se sejdou vedoucí představitelé Číny a Afriky, aby vypracovali nové plány společného rozvoje a budování čínsko-afrického společenství na vysoké úrovni se sdílenou budoucností.
Ve světě plném výzev a změn by Čína a Afrika měly kráčet kupředu společně, rameno vedle ramene a ruku v ruce, řekl Si. »Bratři stejného smýšlení dokáží prorazit i kov.«
(Xinhua)