Objem výskytu sarančat se může v důsledku oteplování klimatu zvýšit až o 25 %, invaze tohoto hmyzu může vést k neúrodě a ohrozit potravinovou bezpečnost světa. Uvádí se to ve vědeckém článku zveřejněném v časopise Science Advances.
Singapurští a čínští vědci, kteří studii provedli, upozorňují, že zamoření pouští sarančaty »přispívá k hladu a ohrožuje potravinovou bezpečnost«. Aktivitou škůdců jsou obzvláště silně zasaženy Afrika, Blízký východ a jižní Asie. Roj sarančat – to je asi 80 milionů jedinců, může pokrýt plochu jeden kilometr čtvereční. Za jeden den mohou sežrat tolik potravinářských plodin, které by uživily 35 000 lidí.
V letech 2019-2020 vypukla v zemích východní Afriky »kobylková krize« – největší za posledních 25 let. Vědci upozorňují, že velká hejna sarančat migrují přes území několika států a »téměř současně napadají« Jemen, Somálsko, Etiopii a Indii. Takové rozsáhlé invaze sarančat »zintenzivňují krizi« a zatěžují organizace, které proti kobylkám bojují, upozorňují vědci. Kobylky také ohrožují produkci plodin a potravinovou bezpečnost v pouštních oblastech světa.
Výzkumníci identifikovali 10 »hotspotů«, které budou současně ohroženy invazí sarančat. Jedná se o země, které spolu nesousedí, například Maroko, Indie a Alžírsko nebo Pákistán a Saúdská Arábie.
»Vzhledem k tomu, že Afrika a jižní Asie jsou důležitými světovými obilnicemi, mohla by současná krize sarančat vést k vážné neúrodě, což by ohrozilo celosvětovou potravinovou bezpečnost. Identifikace kombinovaného rizika ve více lokalitách nebo regionech nám může pomoci pochopit jejich vzájemné působení a zkrátit dobu reakce na epidemie sarančat,« upozorňují vědci.
Podle nich lze záplavy a rychlost větru považovat za »jedny z nejdůležitějších proměnných« z hlediska rozmístění stanovišť hmyzu. Časové zesílení těchto faktorů může vést k »prostorové synchronizaci sarančat«. Synchronizaci aktivity sarančat navíc ovlivňují časové změny klimatu, jako je například klimatický jev El Niño.
Vědci upozorňují, že »ohniska výskytu sarančat« v severozápadní Africe, na Africkém rohu, na Blízkém východě a v Indii a Pákistánu zůstanou v »rizikové zóně i v letech 2065-2100«, a to i v případě, že se lidstvo rozhodne výrazně snížit emise uhlíku.
»Oteplování klimatu pravděpodobně povede k rozšíření stávajících stanovišť sarančat o 13-25 % podle scénáře rozvoje založeného na fosilních palivech,« napsali vědci.
Domnívají se, že nová »ohniska výskytu sarančat« se objeví v západní části střední Asie.
(cik, TASS)