Bosna a Hercegovina míří k volbám 4. října bez Milorada Dodika, ale jeho politický vliv zůstává silný. Jeho přesvědčení a odvolání z funkce prezidenta Republiky srbské neukončily jeho politickou dominanci, jelikož nadále vede SNSD a ovlivňuje klíčová rozhodnutí strany.
Volby se konají v prostředí obzvláště kritickém pro Daytonskou dohodu, jelikož podle analýzy Modern Diplomacy se mezinárodní tlak, který po desetiletí sloužil jako mechanismus pro vynucování pravidel, dnes zdá být oslaben.
Dodik sice není na volebním lístku, ale všude usiluje Željka Cvijanovič ze SNSD o srbské křeslo v tříčlenném bosenském prezidentství, zatímco na prezidenta Republiky srbské SNSD staví Sava Miniče proti opozičnímu Brankovi Blanušovi.
Dodik nemůže kandidovat po svém odsouzení a zákazu zastávat veřejné funkce. Jeho jméno však zůstává na volební kartě SNSD, protože strana kandiduje pod názvem »SNSD – Milorad Dodik«.
V roce 2025 byl Dodik soudem Bosny a Hercegoviny odsouzen k jednomu roku vězení a šestiletému zákazu výkonu veřejné funkce za odmítnutí dodržovat rozhodnutí vysokého představitele pro Daytonskou dohodu. Trest byl v srpnu potvrzen a Dodik nahradil trest odnětí svobody pokutou, přičemž o svůj úřad přišel.
Zůstal však šéfem SNSD a nadále hrál ústřední roli při určování politiky Republiky srbské.
Mezinárodní dohled slábne
Klíčovým prvkem současné situace je ústup mezinárodní přítomnosti, která fungovala jako garant provádění Daytonu.
USA v roce 2025 zrušily sankce proti Dodikovi a úředníkům v jeho okolí, zatímco postoj Washingtonu k poválečné politické architektuře Bosny se změnil. Zároveň Christian Schmidt v červenci opustil funkci vysokého představitele, aniž by dosud byla uzavřena dohoda o jmenování stálého nástupce.
Dočasně tuto funkci zastupuje Američan Louis Crishock, který formálně disponuje tzv. »bonnskými pravomocemi«, které vysokému představiteli umožňují zavádět zákony a odvolávat úředníky. Otázkou je, zda a do jaké míry budou tyto pravomoci využity v případě nové politické krize.
Obtížná křížovka Evropy
Evropská unie má ekonomické páky, ale její účinnost je omezena politickou složitostí Bosny. Brusel zmrazil 108,5 milionu eur z plánu růstu kvůli zpoždění reforem, zatímco sankce na úrovni EU vyžadují jednomyslnost, přičemž Maďarsko Dodika opakovaně podporovalo.
Další otevřená fronta se týká volby chorvatského zástupce do tříčlenného předsednictva. HDZ Bosny a Hercegoviny (HDZ Bosny a Hercegoviny) již léta volá po změnách volebního zákona a argumentuje tím, že chorvatského zástupce by měli volit chorvatští voliči. Tento spor opakovaně způsoboval politické patové situace.
Skutečná otázka po volbách
Čtvrtý říjen se netýká jen toho, kdo obsadí konkrétní pozice. Jde také o to, zda má bosenský poválečný systém brzd a protivah stále externí mechanismus vymáhání. Dodik sice pozici ztratil, ale udržel si vedení strany a významnou část svého politického vlivu. Zároveň byla role USA omezena, pozice vysokého představitele zůstává přechodná a EU se snaží prosadit jednotnou linii.
Den po volbách se tedy může ukázat jako stejně důležitý jako samotný výsledek voleb: kdo bude mít politickou a institucionální moc vymáhat daytonská pravidla, pokud se hlavní političtí hráči rozhodnou je zpochybnit?
(is)