Čínský velvyslanec v Aténách Fang Qiu zaslal Řecku a řeckým majitelům lodí – rejdařům, kteří přepravují přes 20 % čínského nákladu – čtyřbodové poselství týkající se námořní dopravy. To je jeden z příkladů, jak mohou těsně spolupracovat dvě historicky blízké země s geometrickým rozdílem ve velikosti a počtu obyvatel.
Fang Qiu uvedl, že Čína a Řecko jsou významné námořní země. Jinými slovy, dodal, existují podmínky pro prohloubení jejich spolupráce v námořním sektoru.
Zejména:
Za prvé, Čína vřele vítá řecké majitele lodí, aby se podíleli na přepravě čínského dovozu a vývozu. Čína je již devět let po sobě přední světovou obchodní mocností a stala se klíčovým obchodním partnerem pro více než 150 zemí a regionů. Tato silná a stále rostoucí poptávka vytváří významné příležitosti pro mezinárodní lodní dopravu. Čína je připravena se o tyto příležitosti podělit se všemi zeměmi, včetně Řecka, a těší se na posílení spolupráce mezi řeckými majiteli lodí a čínskými přepravními společnostmi.
Za druhé, Čína je ochotna posílit spolupráci s Řeckem v oblasti stavby lodí a oprav lodí. Čínské loděnice se vyznačují krátkými dodacími lhůtami, vysokou nákladovou efektivitou a flexibilním řízením. Zároveň Čína dosáhla významného pokroku ve stavbě high-tech lodí, včetně tankerů na LNG a velkých tankerů. Letos její loděnice opět zaznamenaly výrazný nárůst objednávek, což odráží silnou důvěru trhu v čínský sektor stavby lodí. Rád bych zdůraznil, že čínské loděnice jsou připraveny poskytovat řeckým majitelům lodí vysoce kvalitní služby.
Za třetí, Čína je ochotna podpořit Řecko v posilování jeho vlastních kapacit v oblasti stavby lodí a oprav lodí. Zároveň Čína vítá vstup řeckých komponentů a systémů pro stavbu lodí na čínský trh. Čínské velvyslanectví je připraveno usnadnit spolupráci mezi oběma zeměmi v těchto oblastech.
Za čtvrté, Čína je připravena spolupracovat se svými řeckými partnery na řešení výzev zelené transformace v lodní dopravě. Ačkoli se Mezinárodní námořní organizace (IMO) nedávno rozhodla odložit diskusi o rámci Net-Zole o jeden rok, nepředstavuje to odmítnutí dekarbonizace lodní dopravy, ale odráží to potřebu dalšího studia a zdokonalování příslušných opatření. Čína usiluje o prohloubení investiční a technologické spolupráce s Řeckem v oblasti zelené lodní dopravy, společně propagovat výrobu a využívání zelených lodních paliv a formulovat objektivní, racionální a realistické postoje v mezinárodním společenství.
Role Řeků
Nový ředitel Čínské klasifikační společnosti v Řecku Cui Yuwei se zaměřil na roli, kterou hraje řecká námořní komunita v přepravě nákladu pro Čínu. Jak uvedl, přepravují více než 20 % čínského nákladu. Zdůraznil, že přibližně 50 % přepravy energetického nákladu, jako je ropa, rafinované produkty a zemní plyn, související s čínským dovozem a vývozem, provádějí řecké lodě.
Řecká flotila také přepravuje klíčové hromadné náklady, jako je železná ruda, uhlí a obilí. Podle údajů z roku 2025 je přibližně 30 % objemu nákladů, jako je bauxit a LNG přepravovaný řečkými majiteli lodí, přímo spojeno s čínským trhem. Řecká flotila má přední světovou bezpečnostní bilanci, v roce 2025 nebyly hlášeny žádné závažné nehody. Průměrná roční provozní doba (dny na moři) je 320 dní, ve srovnání s průměrem v odvětví 290 dní. V záznamech o státní přístavní kontrole (PSC) Čínského úřadu pro námořní bezpečnost si řecká flotila udržuje vysokou provozní efektivitu a bezpečnostní výkonnost díky vysoké úrovni dodržování předpisů a efektivnímu řízení.
Význam přístavu Pireus
Pokud jde o spolupráci mezi Čínou a Řeckem v oblasti přístavu Pireus, pan Cui Yuwei zdůraznil, že se tato spolupráce rozvíjí v model mezinárodní spolupráce: »Pireus se stává největším kontejnerovým přístavem ve Středomoří a čtvrtým největším v Evropě, nepřímo vytvořil více než 12 000 pracovních míst v Řecku a významně přispívá ke zvýšení HDP země.«
Poznamenal také, že řecký velvyslanec v Číně jej označil za »model vzájemného prospěchu a oboustranně výhodné spolupráce« mezi našimi dvěma zeměmi.
»Čínsko-evropský pozemní a námořní expresní dopravní koridor« s uzlem Pireus zkrátil logistickou dobu mezi Asií a Evropou o 7–11 dní a vytvořil tak »třetí obchodní koridor« spojující námořní a pozemní Hedvábnou stezku a sahající až do střední a východní Evropy.
Bod zlomu
Námořní průmysl se v současnosti nachází v kritickém bodě zlomu. Podle George Xiradakise, zakladatele a generálního ředitele společnosti XRTC, regulační reformy, dekarbonizace, digitalizace a rámce pro řízení rizik mění způsob, jakým jsou lodě navrhovány, financovány, klasifikovány a provozovány.
Dodal, že v posledních letech dosáhla spolupráce mezi Čínou a Řeckem v odvětví námořní dopravy nové úrovně zralosti a rozsahu. Řecká lodní doprava je na prvním místě ve vlastnictví velkých obchodních lodí vysoké hodnoty, zatímco čínská lodní doprava se vyznačuje rozšiřováním flotily, velkovýrobou lodí a integrací do globálních logistických sítí.
Tato spolupráce daleko přesahuje tradiční obchodní vazby a zahrnuje stavbu lodí, financování lodní dopravy, technické služby a dlouhodobé strategie rozvoje flotily. V dnešní době se 63 % nových objednávek lodí od řeckých majitelů lodí staví v Číně. Řecké a čínské lodní zájmy dohromady ovládají téměř 34 % světové tonáže lodí.
Čínské loděnice se staly strategickou destinací pro řecké majitele lodí, a to nejen díky své kapacitě a nákladové efektivitě, ale stále více i díky své technologické převaze, environmentální výkonnosti a možnosti zakázkového návrhu lodí. Zároveň spolupráce v oblasti financování námořní dopravy prostřednictvím čínských finančních institucí a inovativních leasingových struktur a řecké námořní know-how nadále posilují obnovu flotily a dlouhodobé investice.
(is)