Řecko se postavilo proti novému balíčku sankcí EU proti embargu na distribuci ruského zkapalněného zemnímu plynu s tvrzením, že omezení zničí řeckou přepravní společnost Dynagas, uvedl deník Financial Times s odvoláním na dva zdroje.
Podle publikace stálý zástupce Řecka při EU řekl kolegům, že nadcházející zákaz přepravy ruského LNG do třetích zemí »zničí« společnost Dynagas, která se specializuje na přepravu ze závodu Jamal LNG a má tankery postavené speciálně pro tento projekt – nemohou být použity v jiných regionech a každý stojí přibližně 300 milionů dolarů.
Kvůli námitkám Athén bylo přijetí 21. sankčního balíčku EU odloženo o týden. Někteří evropští diplomaté uznali, že již zavedená omezení vedla ke ztrátám pro společnosti ve všech členských státech.
Odhalující článek Financial Times
V odhalujícím článku americké noviny Financial Times odhalují pozadí řeckého postoje v Bruselu během jednání o novém balíčku evropských sankcí.
Navrhované sankce Evropské unie měly za cíl zakázat překládku ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí.
Podle zprávy Řecko »blokovalo« nová opatření Evropské unie.
Řecký velvyslanec při Evropské unii dal svým protějškům jasně najevo, že Řecko nemůže nový balíček sankcí podpořit. Důvodem je, že navrhovaná omezení – která stanoví zákaz přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí – by zničila ekonomickou činnost přepravní společnosti Dynagas majitele lodi George Prokopiu. Jinými slovy, řecká diplomacie byla mobilizována výhradně k ochraně přepravní společnosti Dynagas.
»Zlatý« ruský LNG a přepravní lobby Dynagas má silnou a nejmodernější flotilu ledoborců třídy Arc7, které mají za úkol přepravovat ruský plyn ze závodu Jamal LNG v Arktidě. Dynagas provozuje 27 těchto tankerů na plyn, uvádí portál Equasis, který se zabývá údaji o přepravě. To zahrnuje třetinu flotily tankerů Arc7, které jsou postaveny tak robustně, že odolávají ledovým arktickým vodám poblíž závodu Jamal LNG.
Flotila lodí společnosti Arc7 byla speciálně postavena pro službu Jamalu, který se nachází na severním pobřeží Ruska v polárním kruhu. Zbytek flotily Arc7 provozuje společnost Seapeak, kterou vlastní newyorská investiční firma Stonepeak, a japonská společnost Mitsui OSK Lines, přičemž jednu vlastní ruský Sovcomflot.
Tyto vysoce specializované lodě patří k nejsložitějším na stavbu a každá stojí přibližně 300 milionů dolarů.
Řecko argumentovalo, že Dynagas by lodě nebyl schopen používat jinde a byl by nucen je prodat nezápadním kupcům, uvádějí lidé informovaní o jednáních.
Lodě společnosti Dynagas uskutečnily stovky plaveb a přepravily miliony tun ruského paliva, zatímco druhá společnost skupiny, Dynacom, zaznamenala příjmy v řádu stovek milionů dolarů z přepravy ruské ropy.
Financial Times s využitím dat z datové a analytické platformy Kpler také prezentuje konkrétní údaje o činnosti společností majitele lodi Prokopiu.
Prokopiu vlastní společnosti Dynagas i Dynacom, divizi ropných tankerů, která za poslední tři roky vydělala na obchodu s ruskou ropou nejméně 915 milionů dolarů – více než kterákoli jiná řecká přepravní společnost. Dynacom byl mezi prvními, kdo riskoval vyslání tankerů přes Hormuzský průliv v prvních týdnech americko-izraelského konfliktu s Íránem. Dynagas přepravil od začátku roku 2025 více než 10 milionů tun ruského LNG a uskutečnil 144 plaveb s 11 loděmi, uvádějí výpočty FT.
Co se děje v Evropě
Další diplomaté Evropské unie tvrdí, že všechny členské státy zaznamenaly v důsledku sankcí ztrátu pracovních míst ve svých společnostech, aby Moskvě zasadily ekonomickou ránu. Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky Evropské unie, v pondělí uvedla, že lituje, že Evropská unie nedosáhla dohody o 21. balíčku. »Členské státy samozřejmě mají různé důvody [pro odpor],« řekla. »Naším cílem je dosáhnout dohody. Pokud dohodu mít nebudeme, začneme pracovat na plánu B.«
Odložení 21. sankčního balíčku
Řecký postoj zablokoval přijetí 21. balíčku sankcí EU proti Rusku, který vyžaduje jednomyslné schválení členských států. Toto zpoždění – které nyní vstupuje do sedmého dne – nechalo další opatření v nejistotě, včetně sankcí namířených proti dalším ruským bankám, kryptoměnovým sítím a firmám obranného průmyslu.
Balíček zahrnuje také mechanismus pro úpravu cenového stropu ruské ropy – současný strop je 44,10 dolarů za barel. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě, velvyslanci EU se ve středu večer dohodli na prodloužení stávajícího stropu o další týden. Bez tohoto prodloužení by strop zanikl uprostřed rostoucích světových cen ropy vyvolaných napětím v Íránu, což by potenciálně mohlo Moskvě přinést další miliardy příjmů.
Cílem prodloužení je umožnit další posouzení ekonomických a technických důsledků navrhovaného zákazu přepravy LNG, uvedl úředník EU informovaný o rozhodnutí.
Ioannis Sideropulos