Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA.
Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Podle agentury ARGE získal Van der Bellen 55,9 procenta hlasů, zatímco Rosenkranz obdržel pouze 17,9 procenta hlasů. Na třetím místě se s méně než devíti procenty hlasů podle prognóz umístil 35letý šéf Strany piva Dominik Wlazny následovaný 48letým advokátem Tassilem Wallentinem.
Podle agentury APA mohlo až 852 000 oprávněných voličů, tedy zhruba 15 procent, hlasovat korespondenčně. Tyto hlasy se budou sčítat až v pondělí, a v předběžném výsledku, jehož zveřejnění se očekává kolem 20.00 SELČ, tak nebudou tyto hlasy ještě započítány. V prognózách zveřejněných po uzavření volebních místností ale zohledněny jsou.
Van der Bellen, který stojí v čele Rakouska od ledna 2017, je dlouhodobě velmi populární. Za necelých šest let v čele státu jmenoval pět různých vlád. Na rakouské politické scéně představuje Van der Bellen proimigrační a proevropský hlas. Je silným stoupencem Evropské unie a evropského federalismu. Během evropské migrační krize zastával názor, že by Evropa měla přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí
Kritikové mu vyčítají, že se příliš drží stranou v každodenní politice a že při posuzování různých událostí používá dvojí metr. Během afér, v nichž jsou zapletení lidovci, se prezident chová zdrženlivěji než při skandálech politiků FPÖ. Van der Bellena s výjimkou FPÖ podporují všechny rakouské parlamentní strany.
Pokud by se prognózy nepotvrdily a Van der Bellen nezvítězil již v prvním kole voleb, muselo by se konat kolo druhé, které by se uskutečnilo 6. listopadu.
Van der Bellen stojí v čele Rakouska od ledna 2017:
- Profesor ekonomie Alexander Van der Bellen, který stojí v čele Rakouska od ledna 2017, je dlouhodobě velmi populární. Zemi v minulých letech »provedl« nejenom úskalími covidu-19, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Dokládá to i skutečnost, že za necelých šest let v čele státu jmenoval pět různých vlád, což se nepovedlo žádnému z jeho předchůdců. V nynější předvolební kampani byl favoritem.
- Na rakouské politické scéně představuje Van der Bellen proimigrační a proevropský hlas. Je silným stoupencem Evropské unie a evropského federalismu. Ještě před zvolením prezidentem prosazoval vytvoření armády EU za předpokladu zachování rakouské neutrality. Byl proti vystoupení Británie z unie s tím, že to poškodí ekonomiku této země i zemí EU.
- Během evropské migrační krize Van der Bellen zastával názor, že by Evropa měla přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí; v rozhovorech často zmiňoval svůj vlastní osud syna uprchlíků. V květnu 2016 vyzval k většímu humanismu v uprchlické politice a současně odmítl tehdejší vládou stanovenou horní hranici pro počet uprchlíků v zemi.
- Velkou hrozbu pro společnost vidí Van der Bellen například v islamofobii. »Pokud to takhle půjde dál a islamofobie bude dál narůstat, pak jednou přijde den, kdy budeme muset vyzvat všechny ženy, všechny, aby začaly na hlavě nosit šátek ze solidarity k těm, které tak činí z náboženských důvodů,« uvedl v dubnu 2017 v projevu ke sto dnům v úřadu prezidenta. Tato slova vyvolala v Rakousku vlnu pobouření.
- Van der Bellen je znám liberálními názory. Nepřímo se vyslovil pro legalizaci marihuany, s přihlédnutím k ochraně nezletilých, a prohlásil, že konopí není droga. Vyslovil se pro rovnost homosexuálních a heterosexuálních partnerství, podporuje pochody na podporu sexuálních menšin. Je proti referendům o základních a lidských právech, například znovuzavedení trestu smrti. Také podporuje ochranu životního prostředí.
- Coby někdejší lídr Zelených kandidoval na jaře 2016 v prezidentských volbách za tuto stranu, byť jako nezávislý. Ve druhém kole těsně zvítězil nad Norbertem Hoferem, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat.
- Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července 2016 na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady (předsedkyní byla Doris Buresová a jedním z místopředsedů Norbert Hofer), a to až do opakování voleb. V kampani před opakováním mu na sociálních sítích údajní pravicoví extremisté vyhrožovali smrtí, proto jej na předvolebních akcích doprovázeli členové speciálního komanda Cobra.
- Od roku 2012 Van der Bellen zasedal ve vídeňské obecní radě. V letech 1994 až 2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě.
- Van den Bellen je podruhé ženatý, v prosinci 2015 si vzal Doris Schmidauerovou. S bývalou manželkou Brigitte má dva syny.
(cik, čtk)