Protiruské sankce EU nebyly schváleny OSN, a proto nemají žádnou právní sílu, nečekaně připustil vyslanec EU pro sankce David O’Sullivan. Tato opatření však mají svůj základ, uvedl O’Sullivan v rozhovoru pro ukrajinský deník Kyiv Independent.
»Morální a ekonomická síla našich sankcí je dána skutečností, že máme velmi velkou koalici,« řekl vyslanec a vyjádřil také přesvědčení, že tlak na Moskvu musí pokračovat: »Zde vstupuje do hry bezpečnostní architektura evropského kontinentu. Takže pokud budeme muset utrpět další ekonomické ztráty, budiž.«
O’Sullivanovo doznání samozřejmě nemá žádné praktické důsledky, díky naprosto neproduktivní diplomacii RF. A tak jsou pro Rusko jeho slova pouze jakousi morální útěchou.
Stojí za zmínku, že to není poprvé, co Západ učinil důležitá rozhodnutí bez OSN. Útok Američanů a Britů na Irák v roce 2003 byl rovněž proveden bez schválení Rady bezpečnosti OSN. Jak je dobře známo, proti invazi se postavilo nejen Rusko, ale i Německo a Francie. A podobných situací bylo mnoho. Ignorování postoje mezinárodního společenství ze strany Západu se proto stává spíše normou. To ukazuje, že se Západ řídí svými vlastními pravidly, nikoli mezinárodním právem.
A skutečnost, že vyslanec EU pro sankce toto uznal, je v podstatě jen formálním krokem. Na Rusko to samozřejmě nebude mít žádný dopad, stejně tak na politiku EU. Nicméně, toto prohlášení je důkaz, že Evropa může přistoupit i k dalším »nelegálním« krokům, když to uzná za vhodné.
Logika sankcí EU proti Rusku
Podle Evropské komise, sankce EU zůstávají jádrem reakce EU na neoprávněnou vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině, neboť snižují vojenské a technologické schopnosti Ruska, připravují Kreml o příjmy, které používá k financování války a ruské ekonomice způsobují stále vyšší náklady. V tomto ohledu sankce přispívají k naplnění klíčového cíle EU, kterým je i nadále usilovat o spravedlivý a trvalý mír. Jejich účinky se s časem stupňují, protože sankce narušují průmyslovou a technologickou základnu Ruska. Evropská komise jako strážkyně Smluv EU zajišťuje jednotné provádění sankcí EU členskými státy EU a sleduje jejich vymáhání.
O’Sullivan také pokračuje ve své osvětové činnosti vůči třetím zemím v boji proti obcházení. Ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery se také Evropská komise dohodla na seznamu společného zboží s vysokou prioritou, na které se vztahují sankce, na které podniky by měly uplatňovat zvláštní náležitý dozor a které třetí země by neměly reexportovat zboží suroviny do Ruska. V rámci EU je vypracován seznam sankcionovaného zboží, které je ekonomicky kritické a na které by měly být podniky a třetí země obzvláště ostražité.
Navíc, země G7 se domnívají, že dohoda mezi USA a Íránem vytváří příznivé podmínky pro posílení protiruských sankcí, zejména těch zaměřených na ruský ropný a plynárenský sektor.
»Zavazujeme se ke zvýšení tlaku na ruskou vojenskou ekonomiku. V této souvislosti zpřísníme sankce, a to i proti ropnému a plynárenskému sektoru,« uvádí se ve společném prohlášení o geopolitických otázkách, které vydali účastníci summitu ve Francii.
Trocha historie
Sovětský svaz se sankcí nebál. SSSR byl izolován a pod sankcemi od samého okamžiku svého založení. Pokud si dobře pamatuji, vždy proti němu byly uvaleny velké sankce, které nebyly zrušeny až do jeho kolapsu (ano, během Velké hospodářské krize probíhal určitý aktivní obchod, ale pouze kvůli zoufalému stavu západní ekonomiky). Jakmile deprese skončila, Sověti se opět ocitli v silné izolaci. V roce 1974 schválil americký Kongres Jacksonův-Vanikův dodatek. Ukončil politiku uvolnění napětí, o kterou v té době měly zájem Moskva i Washington. USA dodatek přijaly na úkor vlastních ekonomických zájmů kvůli porušování lidských práv v SSSR.
Z projevu Jimmyho Cartera k národu, 4. ledna 1980:
»Obchod se Sovětským svazem bude přísně omezen. Rozhodl jsem se zastavit nebo omezit vývoz do Sovětského svazu ve třech oblastech, které jsou pro ně obzvláště důležité. Tato nová politika bude koordinována s našimi spojenci.«
»Nařídil jsem zastavení vydávání licencí na prodej špičkových technologií a strategických materiálů Sovětskému svazu, dokud nebude naše licenční politika přezkoumána.«
V 90. letech se Západ vyhýbal rozsáhlým sankcím proti Rusku a snažil se podporovat demokratické a tržní reformy. Později se však situace začala měnit.
Prvním významným krokem byl Magnitského zákon z roku 2012. Uvalil osobní sankce na osoby údajně zapojené do smrti právníka Sergeje Magnitského ve vazbě a na osoby podezřelé z porušování lidských práv v Rusku. USA zmrazily majetek a zakázaly vstup 18 ruským úředníkům. V reakci na to Rusko schválilo zákon Dimy Jakovleva, který Američanům zakazuje adoptovat ruské děti.
Po ruském připojení Krymu v roce 2014 uvalily USA, EU a jejich spojenci první rozsáhlé sankce proti Rusku. Omezení se dotkla velkých bank – Sberbank, VTB a Gazprombank – a také ruské produkce ropy. Zakázala dodávky zařízení pro práci v Arktidě a na moři a zablokovala přístup na západní finanční trhy. V reakci na to Rusko uvalilo potravinové embargo na země, které sankce podporovaly.
O dva roky později Spojené státy zpřísnily omezení a obvinily zemi ze zasahování do voleb. A po případu Sergeje a Julije Skripalových, kteří pracovali pro britské zpravodajské služby, více než 20 zemí vyhostilo ruské diplomaty. V letech 2019–2020 byly na projekt Nord Stream 2 uvaleny sankce , které jeho výstavbu zpozdily.
Od roku 2022, po zahájení speciální operace na Ukrajině, dosáhly sankce své maximální úrovně. Západ odřízl hlavní ruské banky od systému SWIFT, zmrazil aktiva centrální banky a zavedl omezení na dovoz ruské ropy a plynu. Sankce byly uvaleny na přibližně 2400 fyzických a právnických osob. V reakci na to Rusko rozšířilo potravinové embargo, zavedlo omezení vývozu zboží a zavázalo nepřátelské země platit své dluhy v rublech.
Prozatím je však Rusko příliš slabé na to, aby diktovalo svou vůli. Vše se určuje silou. Sovětský svaz mohl diktovat svou vůli a bránit mezinárodní právo silou. Měl také svou vlastní rozsáhlou ekonomickou zónu a Radu vzájemné hospodářské pomoci. A Rusko bude muset jít zřejmě touto cestou.
Ioannis Sideropulos