Čínský vůdce Si Ťin-pching zavádí soubor nových reforem, které určí trajektorii růstu druhé největší ekonomiky světa, neboť vedení Komunistické strany Číny (KS Číny) v pondělí ráno zahájilo čtyřdenní politické zasedání v Pekingu.
Na úvod třetího plenárního zasedání 20. ústředního výboru KS Číny Si jako generální tajemník výboru přednesl jménem politického byra zprávu o práci a vyložil návrh rozhodnutí o dalším komplexním prohloubení reforem a pokroku v modernizaci Číny.
Probíhající zasedání je považováno za rovnocenné s ostatními »třetími plenárními zasedáními« s reformní tematikou, včetně toho z roku 1978, kdy Teng Siao-pching odstartoval čínskou snahu o reformu a otevření.
V období před současným plenárním zasedáním se Si věnoval propagaci reforem a naléhal na úsilí o »emancipaci mysli, uvolnění a rozvoj společenských výrobních sil a uvolnění a posílení společenské vitality«, aby »poskytl silný impuls a institucionální záruky pro čínskou modernizaci«.
To vyvolalo očekávání nového kola hlubokých reforem a rozptýlilo obavy, zda čínské reformy »stagnují« nebo zda čínská ekonomika »ztrácí dech«.
Od nástupu Si do nejvyššího úřadu před více než deseti lety vstoupila Čína do »nové éry«. Hospodářská síla země vzrostla a její mezinárodní prestiž nadále stoupá. Charakteristickým znakem této éry jsou reformy.
Nicméně Čína čelí nesčetným starým i novým výzvám a nyní se nachází v kritickém období, kdy je třeba zrychlit tempo reforem.
Reformy se nezastaví, otevírání se nezastaví
Si je považován za dalšího vynikajícího reformátora v zemi po Teng Siao-pchingovi.
Oba vůdci stáli před stejným úkolem – modernizovat Čínu, ale v nápadně odlišných kulisách.
Když Teng koncem 70. let 20. století zahájil reformy a otevírání, činil HDP Číny na obyvatele méně než 200 amerických dolarů. Jeho reforma a otevření začínaly téměř od nuly.
V roce 2012, kdy byl Si zvolen generálním tajemníkem Ústředního výboru KS Číny, se Čína stala druhou největší ekonomikou světa s HDP na obyvatele přes 6000 dolarů. Růst však přeřadil na vyšší rychlostní stupeň a mnohé výhody, včetně nízkých nákladů na pracovní sílu, se začaly zmenšovat.
Místo aby usnul na vavřínech svých předchůdců, byl Si odhodlán pokračovat v reformách, i když věděl, jak těžké to bude.
»Lehká část práce byla vykonána ke spokojenosti všech. To, co zbývá, jsou tvrdé kosti, které se těžko přežvykují,« řekl.
Za posledních deset let bylo zavedeno více než 2000 reformních opatření, která zemi umožnila odstranit extrémní chudobu, podpořit integrovaný rozvoj měst a venkova, bojovat proti korupci, podpořit podnikání, podpořit inovace a prosadit »zelenou revoluci«.
Díky těmto reformním opatřením si čínská ekonomika nejen udržela silný růst, ale od roku 2012 se také více než zdvojnásobila, což upevnilo postavení země jako významného přispěvatele k celosvětovému růstu.
Přesto je třeba vynaložit další úsilí, protože Čína nyní čelí stále rostoucím potřebám lidí po lepším životě a čelí velkým výzvám, jako je tlak na pokles ekonomiky v důsledku pandemie covid-19 a rizika spojená se sektorem nemovitostí, dluhy místních vlád a některých malých a středních finančních institucí.
Ve snaze o lepší budoucnost země a jejího lidu Si vyzdvihl reformu a otevření jako »důležitý prostředek« k uskutečnění čínské modernizace a rozšíření rozvojového zázraku země.
Význam reforem zopakoval na lednovém studijním zasedání skupiny Politického byra Ústředního výboru KS Číny. O několik týdnů později na výročních zasedáních nejvyššího zákonodárného a politického poradního orgánu země zdůraznil potřebu prohloubit reformy v různých odvětvích.
»Reforma je hnací silou rozvoje,« řekl Si v květnu při inspekci východočínské provincie Šan-tung. Během této cesty také svolal sympozium, na kterém se snažil získat názory podnikatelů a vědců na to, jak dále prohloubit reformy.
»Je zcela zřejmé, že reformy mají v Siově mysli značnou váhu, a myslím, že dobře rozumí všem otázkám souvisejícím s reformami,« řekl Chuang Chan-čchüan, vedoucí Čínské akademie makroekonomického výzkumu, který se sympozia zúčastnil jako řečník.
Již dříve Si sdělil členům americké podnikatelské, strategické a akademické obce, kteří letos na jaře navštívili Peking, že Čína plánuje a realizuje »řadu zásadních kroků ke komplexnímu prohloubení reforem«. Čína bude soustavně podporovat tržně orientované, na zákonech založené a internacionalizované podnikatelské prostředí, řekl Si a dodal, že to vytvoří širší prostor pro rozvoj amerických a dalších zahraničních podniků.
Siův závazek k reformám byl po celou dobu konzistentní.
V roce 1969, když mu ještě nebylo ani 16 let, byl Si poslán do vesnice Liang-ťia-che v severozápadní čínské provincii Ša-an-si na zemědělské práce. Tam zažil hlad. Touhou mladého muže tehdy bylo zajistit, aby všichni spoluobčané z vesnice měli dostatek jídla.
Z touhy lidí po lepším životě vychází i Siovo silné prosazování reforem. Reformní opatření, která zavedl jako stranický šéf Liang-ťia-che a která zahrnovala využívání bioplynu a otevření kovárny a obchodu s potravinami, měla za cíl zlepšit život vesničanů.
Siovo odhodlání k reformám ovlivnil jeho otec Si Čung-sün, starý revolucionář a také zastánce reforem a otevírání se. V roce 1978 byl starší Si jmenován významným úředníkem jihočínské provincie Kuang-tung. Pomáhal budovat první zvláštní ekonomické zóny v zemi, včetně Šen-čenu, Ču-chaj a Šantou.
V roce 1978 také Si Čung-sün pověřil mladšího Si, který tehdy studoval na prestižní univerzitě Tsinghua, aby provedl terénní studii o systému odpovědnosti za smlouvy s domácnostmi, který byl iniciován ve východočínské provincii An-chuej. Mladý Xi si udělal spoustu poznámek, které zaplnily celý zápisník, a ten si uchovává dodnes.
Siova pověst reformátora se s postupem jeho politické kariéry ještě posílila.
Na počátku 80. let zahájil reformní experimenty v chudém okrese Čeng-ting v provincii Che-pej, počínaje zkušebním systémem venkovských pozemkových smluv – prvním svého druhu v celé severní provincii.
Článek zveřejněný v časopise China Youth v roce 1985 podrobně popisuje transformaci okresu. Citoval okresního stranického tajemníka ze sousední provincie, který navštívil Čeng-ting: »Tady neslyšíte lidi skandovat ‚reforma‘, ale reforma se děje všude.«
»Když se ohlédneme za těmi lety, jednou z věcí, které jsme dosáhli, bylo osvobození našeho myšlení,« řekl Si, když se zamýšlel nad reformami, které v Čeng-tingu vedl.
Po Čeng-tingu byl Si pověřen prací v Sia-menu, zvláštní ekonomické zóně v provincii Fu-ťien, kde stál v čele založení první čínské banky se společným podnikem – Mezinárodní banky v Sia-menu. Po nástupu do funkce guvernéra provincie Fu-ťien vedl Si reformy kolektivní držby lesů, které byly později zavedeny i v dalších částech země. Tato iniciativa byla označována za další revoluční krok v čínských reformách na venkově po systému smluvní odpovědnosti domácností.
Během svého působení ve funkci stranického šéfa východočínské provincie Če-ťiang navrhl Si iniciativu na podporu rozvoje prostřednictvím modernizace průmyslu. Aktivně podporoval soukromé podniky a vybízel podnikatele, aby »přišli přímo« do jeho kanceláře a požádali o pomoc. Reformy v Če-ťiangu také přenesl daleko za hranice ekonomické a politické sféry, aby se týkaly i kulturních, sociálních a ekologických aspektů.
Siovo jméno jako reformátora oslovilo některé významné mezinárodní osobnosti. V září 2006 navštívil Čínu Henry Paulson, tehdejší americký ministr financí, a jako první zastávku si vybral Chang-čou, hlavní město Če-ťiangu. Siho považoval za »ideální volbu« pro své první setkání v Číně a popsal ho jako »člověka, který ví, jak dostat věci za cílovou čáru«.
Paulson později vyprávěl, že během dalšího setkání se Si v roce 2014 čínský vůdce prohlásil: »Jde mi hlavně o reformy a s nimi spojené otázky«.
V roce 2007 Si jako šéf strany v Šanghaji předvídal potřebu reforem, které by převedly ekonomiku města na rozvoj založený na inovacích, zvýšily jeho konkurenceschopnost jako mezinárodního finančního centra a posílily jeho vedoucí úlohu v rámci reforem a otevírání země.
Po nástupu do nejvyšší stranické funkce v roce 2012 vedla Siova první místní inspekce do Šen-čenu, kam se vydal po stopách svého otce. Tam položil květinový koš k bronzové soše Teng Siao-pchinga v parku Lien-chua-šan a prohlásil, že se pevně zavázal k reformám: »Reforma se nezastaví a otevírání se nezastaví!«
Třetí plenární zasedání 18. ústředního výboru KS Číny, svolané v roce 2013 pod Siovým vedením, je označováno za milník, podobně jako třetí plenární zasedání 11. ústředního výboru KS Číny v roce 1978, které zahájilo éru reforem. Událost z roku 2013 znamenala počátek nové éry reforem.
Během tohoto zasedání Si vyjmenoval řadu výzev pro další rozvoj Číny, včetně korupce, neudržitelného rozvoje a environmentálních problémů. Zdůraznil, že »klíč k řešení těchto problémů spočívá v prohloubení reforem«.
Na zasedání bylo schváleno rozhodnutí o »některých hlavních otázkách týkajících se komplexního prohloubení reformy«. Španělské noviny to komentovaly slovy, že Si zahájil nejhlubší ekonomické, sociální a správní reformy v Číně za posledních 30 let.
O více než měsíc později Čína oznámila rozhodnutí o zřízení Ústřední vedoucí skupiny pro komplexní prohloubení reforem, kterou Si osobně vede. Poprvé v historii strany tak byl na centrální úrovni zřízen vedoucí orgán, který se věnuje výhradně reformám. Později se tato skupina vyvinula v Ústřední komisi pro komplexní prohloubení reforem, jejímž ředitelem je stále Si.
»O obtížných a důležitých reformách rozhodoval s konečnou platností Si,« uvedla osoba blízká rozhodovacímu procesu. Tento úředník rovněž prozradil, že Si pečlivě přezkoumával každý návrh plánů velkých reforem a slovo po slově prováděl úpravy.
Vydal se do hor, přestože věděl, že tam jsou tygři
Reformy vedené Si byly založeny na promyšlených úvahách vycházejících z jeho dlouholeté praxe, s celým souborem návrhů na nejvyšší úrovni.
Při výzvách k akci se odvolával na starobylý čínský idiom »zavrhnout zastaralé ve prospěch nového«, neboť věří, že reformy a inovace jsou neodmyslitelnými kulturními geny čínského národa.
Si má ohledně směřování reforem jasnou představu. Varoval před kopírováním politických systémů jiných zemí a jednou prohlásil, že reforma popírající socialistickou orientaci by vedla pouze do »slepé uličky«.
»To, co nelze změnit, je třeba rozhodně zachovat beze změny,« prohlásil a zdůraznil, že při prosazování reforem je nutné zachovat celkové vedení strany.
U toho, co je třeba změnit, Si požadoval rozhodné kroky a naléhal na vytvoření podmínek pro reformy, i když ještě neexistují. Mezi úkoly, které je nutné splnit, patřilo odstranění všech nedostatků, které omezují životaschopnost podnikatelských subjektů a brání plnému uplatnění trhu.
S nebývalým rozsahem, měřítkem a intenzitou se Siovy reformy týkaly mimo jiné oblasti hospodářství, politiky, kultury, společnosti, ekologie, budování strany, národní obrany a armády.
Vypracoval metodiku reforem v nové éře, která klade důraz na správné zvládnutí vztahů mezi emancipací mysli a hledáním pravdy na základě faktů, mezi pokrokem jako celku a průlomem v klíčových oblastech, mezi návrhem na nejvyšší úrovni a »přechodem řeky po hmatu«, mezi odvahou a udržením stálého tempa, jakož i na vyváženost reforem, rozvoje a stability.
Zdůraznil provádění reforem systematickým, uceleným a koordinovaným způsobem a respektování průkopnického ducha lidu. Úředníkům také řekl, aby »zavedli nové před zrušením starého« a zajistili správné načasování a intenzitu reforem s dobrým účinkem.
»Napravil mentalitu měření úspěšnosti rozvoje pouze podle růstu HDP a umožnil, aby se reforma skutečně dotkla partikulárních zájmů některých lidí,« uvedl úředník ze Šen-si.
Připomněl, že Si požadoval opakované vyšetřování s cílem zastavit nelegální výstavbu vil developerů ve spolčení s místními úředníky v přírodních rezervacích pohoří Čchin-ling. To také odráželo odpor místních obyvatel, na který reforma v ekologické oblasti tehdy narážela.
Si prosazoval reformu v nepříznivých podmínkách a musel prolomit blokády partikulárních zájmů. »Potřebujeme odvahu ‚vydat se do hor, přestože dobře víme, že tam jsou tygři‘, a neustále posouvat reformu kupředu,« řekl.
Necelých 20 dní po nástupu do nejvyššího úřadu Si dohlížel na formulaci »osmibodového rozhodnutí« o zlepšení pracovního chování stranických a vládních úředníků, které má řešit chronické problémy v byrokracii, jako jsou úřední privilegia, extravagantní bankety a další formy plýtvání penězi daňových poplatníků. Tento krok byl později označen za »převratný krok« v čínském vládnutí.
Na jeho základě Si zahájil bezprecedentní protikorupční »bouři«. Boj proti korupci je prospěšný pro očistu »politického ekosystému« i »ekonomického ekosystému« a napomáhá narovnání tržního řádu a obnovení trhu takového, jaký by měl být, uvedl.
Protikorupční kampaň s »nulovou tolerancí« pokračuje. V uplynulém roce vyvolala vlny napříč odvětvími, včetně finančnictví, zásobování obilím, zdravotnictví, vývoje a výroby polovodičů a sportu.
Vyšetřovány nebo obviněny byly stovky vysoce postavených vládních úředníků, ředitelů bank a nemocnic, dokonce i osobnosti jako prezident Čínského fotbalového svazu a bývalý hlavní trenér národního mužského fotbalového týmu.
Si obhajoval nutnost reformy strany a vyzýval k »co nejdůkladnější seberevoluci«.
Pod jeho vedením byl vybudován plnohodnotný a přísný systém stranické samosprávy a zformoval se solidní systém stranických předpisů. Zdokonalil systém inspekce a vytvořil systém celostátního dohledu, aby »omezil moc v institucionální kleci«.
Zahájil také bezprecedentní reformu stranických a státních institucí.
Tato reforma byla nejpoutavější částí celkového reformního procesu v zemi, komentoval Li Ťün-žu, bývalý místopředseda stranické školy Ústředního výboru KS Číny. »Si využívá reformy k řešení jedinečných výzev, kterým strana čelí, a k vybudování silnější a mocnější marxistické politické strany,« dodal Li.
Taková reforma dále odbourala partikulární zájmy. Si vyzval k odhodlání »urazit pár tisíc lidí místo toho, abychom zklamali 1,4 miliardy Číňanů«.
Podpořil samorevoluci strany, aby řídila společenské změny. Strana převzala iniciativu k odstranění institucionálních nedostatků ve společenském rozvoji, aby uvolnila produktivní síly, jak vysvětlil Liou Ping-siang, profesor stranické školy Ústředního výboru KS Číny.
V této souvislosti se Si vyslovil pro plný rozvoj správy založené na zákonech a snažil se vyřešit dlouhodobé problémy, kdy moc převažuje nad zákonem a osobní vztahy nad právními principy.
Jednou se ohradil proti jevu, kdy si »za peníze lze koupit osvobození od trestu, a dokonce i život«. Při jiné příležitosti řekl: »Socialistické tržní hospodářství je hospodářství založené na úvěru a právním státě.«
Dal pokyn k formulaci a revizi řady zákonů, včetně antimonopolního zákona, který je právním základem systému kontroly spravedlivé hospodářské soutěže.
Zlepšil se také právní systém práv duševního vlastnictví. V typickém případě vyhrála americká basketbalová legenda Michael Jordan v roce 2020 v Šanghaji soudní spor s čínskou společností, které bylo nařízeno, aby přestala používat ve svém názvu a ochranných známkách výrobků »Qiao Dan«, což je čínský překlad slova »Jordan«.
Siovy reformy nevedly pouze k ekonomické transformaci. Tvrdil, že podstata modernizace spočívá v modernizaci lidí. Klíčovým cílem reforem se stala podpora »kulturního sebevědomí a národní hrdosti« čínského lidu.
V roce 2012 Si začlenil »kulturní sebevědomí« do hlavní zprávy 18. celostátního sjezdu KS Číny. Později tento koncept začlenil do »čtyř důvěr« socialismu s čínskými rysy a kulturní důvěru označil za »zásadnější, hlubší a trvalejší sílu«.
Siovy reformy rovněž znamenají přepracování marxismu tak, aby se přizpůsobil nové době, a integrují jeho základní principy se specifickou čínskou realitou a jemnou tradiční kulturou. V důsledku toho nabyly čínské reformy nového filozofického významu.
Ve svém novoročním poselství 2017 Si prohlásil, že »hlavní rámec reformy, připomínající ‚čtyři trámy a osm pilířů‘ domu, byl v podstatě vytvořen v různých oblastech«. Pro ty, kdo znají tradiční čínskou architekturu, to znamená, že dům získal tvar a může být dále zdokonalován.
Si nasměroval reformy k zastřešujícímu cíli: udržení a zdokonalení systému socialismu s čínskými rysy a modernizaci systému a schopnosti řízení Číny.
K jeho naplnění je nepochybně zapotřebí dlouhý a náročný proces.
Jen reformátoři mohou pokročit, jen inovátoři mohou prosperovat
V roce, kdy Si nastoupil do nejvyššího úřadu, klesla roční míra hospodářského růstu Číny poprvé od roku 1999 pod 8 %.
Dluhová krize v Evropě vážně poškodila čínský zahraniční obchod a regulace v oblasti nemovitostí stáhla dolů domácí poptávku. Analytik zahraniční banky prohlásil, že »čínská ekonomika stojí před nejkritičtějším okamžikem za posledních téměř 30 let«.
Si se nenechal odradit a určil, kam by měly reformy směřovat. Byl přesvědčen, že klíčem k vyřešení všech problémů je stále rozvoj, a učinil z posílení rozvoje hlavní prioritu svého reformního programu.
Si poukázal na to, že čínská ekonomika vstoupila do nové fáze rozvoje, a navrhl novou filozofii rozvoje, která se vyznačuje inovativním, koordinovaným, ekologickým, otevřeným a sdíleným růstem. Zahájil strukturální reformu na straně nabídky, posunul ekonomiku směrem ke kvalitnímu rozvoji a přešel k budování nového modelu rozvoje.
V projevu k úředníkům, v němž hovořil o významu reformy pro optimalizaci struktury nabídky, Si uvedl příklad čínských turistů, kteří si v zahraničí kupují chytrá záchodová prkénka a vařiče rýže, protože na domácím trhu nemohou takové inovativní a kvalitní výrobky najít. Někteří domácí výrobci se mezitím potýkali s problémy při hledání zákazníků.
Po letech strukturální reformy na straně nabídky pod Siovým dohledem se nová generace výrobků vyrobených v Číně těší rostoucí oblibě doma i v zahraničí. Patří mezi ně energeticky úsporné domácí spotřebiče, inteligentní elektronika, sportovní vybavení z nových materiálů a velká dopravní letadla.
Nadbytečné kapacity v některých odvětvích byly účinně řešeny. Například v ocelářském průmyslu se do konce roku 2022 podařilo odstranit zastaralé a nadbytečné kapacity v celkové výši přibližně 300 milionů tun, což dvakrát převyšuje objem celé výroby surové oceli v Indii v tomto roce.
V zájmu prosazení strukturální reformy na straně nabídky šel Si prozíravě příkladem. Před deseti lety byla většina automobilů na čínských silnicích na benzin. V roce 2014 během inspekční cesty po společnosti SAIC Motor, významné čínské automobilce, Si zdůraznil význam vývoje produktů, které uspokojují různé potřeby, a vyzdvihl význam vozidel na nové energie pro posílení pozice Číny v automobilovém průmyslu.
V následujícím desetiletí se Si stal velkým fanouškem elektromobilů, navštěvoval automobilové společnosti, objížděl laboratoře a projevoval velký zájem o vyzkoušení nových modelů domácího vývoje. Povzbuzoval výrobce automobilů, aby se zaměřili na kvalitu výrobků a pěstovali konkurenceschopnost na trhu.
Nový energetický průmysl je vlastně součástí Siovy vize »nové kvality výrobních sil«. Tato nová fráze, kterou Si poprvé zmínil během loňských lokálních inspekcí, se rychle stala módním slovem pro čínskou ekonomiku, ale Si začal příslušnou praxi již mnohem dříve.
Již v sedmdesátých letech minulého století ve vesnici Liang-ťia-che v provincii Ša-an-si Si jako první v celé provincii zavedl používání zařízení na výrobu bioplynu, které by se tehdy dalo zařadit do kategorie »nových kvalitních výrobních sil«, aby spoluobčanům z vesnice poskytl čistou náhradu palivového dřeva a petroleje používaného k vaření a svícení.
Si, který je pevným stoupencem marxismu, považuje pojem výrobních sil za »konečnou příčinu všech společenských a politických změn«.
Rozvoj nových kvalitních výrobních sil, které se vyznačují inovacemi a vysokou kvalitou, je výzvou čínským politikům, aby se prostřednictvím reforem svezli na nové vlně technologické revoluce rozvíjející se v oblastech, jako je umělá inteligence, syntetická biologie, nanotechnologie a kvantové informace. Je rovněž v souladu se strategií rozvoje založeného na inovacích, kterou navrhl Si.
Ten přirovnal nedostatek silných inovačních schopností Číny k Achillově patě ekonomického obra. »Pouze reformátoři mohou pokročit, pouze inovátoři mohou prosperovat a pouze ti, kteří reformují a inovují, zvítězí,« řekl.
Pod jeho vedením pokročila reforma v oblasti vědy a techniky s nebývalou intenzitou. Díky řadě proinovačních opatření byl využit nový systém mobilizace zdrojů na celostátní úrovni, který usnadnil klíčové technologické objevy, byla zřízena první skupina národních laboratoří v zemi a posílena hlavní úloha podniků v oblasti inovací.
Účinky jsou zřejmé: Čína se v celosvětovém inovačním indexu, který zveřejňuje Světová organizace duševního vlastnictví, dostala z 34. místa v roce 2012 na 12. místo v loňském roce.
Údaje vydané v roce 2023 ukázaly, že Čína v roce 2022 poprvé předstihla Spojené státy jako země na prvním místě v žebříčku příspěvků k výzkumným článkům publikovaným ve skupině vysoce kvalitních přírodovědných časopisů Nature Index.
Navzdory dlouholetému útlaku ze strany USA a sankcím v oblasti čipů se čínskému telekomunikačnímu gigantu Huawei podařilo v roce 2023 uvést na trh své nové špičkové chytré telefony. Mnozí to považovali za důkaz, že pokusy o zadržování čínského technologického sektoru ze strany některých západních zemí budou jen stěží fungovat.
Přesto je před námi ještě mnoho práce. Si varoval: »Základní výzkum je zdrojem vědeckotechnických inovací. Přestože Čína dosáhla v základním výzkumu významného pokroku, vzdálenost mezi námi a mezinárodní vyspělou úrovní zůstává zřejmá.«
Vyzval k dalším institucionálním reformám, které by posílily základní výzkum, a také k podpoře originálních inovací a rychlejšímu rozvoji strategických, špičkových a převratných technologií.
Uvolnění síly trhu
Když Si nastoupil do čela strany, uplynuly dvě dekády od zavedení koncepce budování socialistického tržního hospodářství.
Podnikání však zůstávalo náročným úkolem. V roce 2014 jeden ze zákonodárců, který se účastnil místních »dvou zasedání«, odhalil, že jediný investiční projekt, od získání pozemku až po dokončení všech administrativních schvalovacích procedur, vyžaduje více než 30 vládních schválení a přes sto razítek. Celý proces trval minimálně 272 pracovních dnů.
Si se důrazně staví proti těžkopádnému schvalování ze strany vlády. Během svého působení ve městě Fu-čou ve státě Fu-ťien byl průkopníkem mechanismu, který umožňoval dokončit všechny procedury schvalování investičních projektů v jediné budově.
Jako nejvyšší představitel země prosazoval, aby »trh hrál rozhodující roli při přidělování zdrojů a vláda plnila svou úlohu lépe«.
V průběhu let Státní rada neboli čínský kabinet zrušil nebo přenesl na orgány nižší úrovně pravomoc administrativního schvalování více než 1000 položek a snížil počet investičních položek podléhajících schválení ústřední vládou o více než 90 %.
»Nechte propuknout vitalitu, která vytváří bohatství, a nechte plně rozvinout sílu trhu,« řekl Si.
Výsledky reforem jsou pozoruhodné, neboť Světová banka zařadila Čínu dva roky po sobě mezi deset ekonomik s nejvýraznějším zlepšením podnikatelského prostředí.
V roce 2019 byla v lednu zahájena výstavba šanghajské továrny Gigafactory společnosti Tesla a v prosinci již automobilka začala dodávat první várku elektromobilů Model 3 vyrobených v Číně v této továrně. Takto rychlý vývoj si vysloužil pochvalu od generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska. V květnu letošního roku byla v Šanghaji zahájena výstavba první zahraniční továrny americké společnosti Megapack, která opět stojí jako silný důkaz »čínské rychlosti«.
Si je dobře obeznámen s náročnou situací, v níž se soukromé podniky nacházejí, a proto vydal pokyn ke zřízení úřadu pro rozvoj soukromé ekonomiky pod vedením nejvyššího ekonomického plánovače země, který má poskytovat pomoc soukromým podnikům potýkajícím se s obtížemi.
Si rovněž zdůraznil potřebu podpořit finanční reformy, aby se soukromým podnikům usnadnilo financování. Zdůraznil, že je důležité podporovat vstup soukromého kapitálu do průmyslových odvětví a sektorů, kde není vstup výslovně zakázán zákony a předpisy.
Na Siův pokyn byl komplexně zaveden systém negativního seznamu pro přístup na trh, který umožňuje vstup do oblastí, jež nejsou tímto seznamem výslovně zakázány. Do konce roku 2023 dosáhl počet registrovaných podnikatelských subjektů v celé zemi 184 milionů, což je více než trojnásobek oproti roku 2012.
Od roku 2012 do roku 2023 se počet soukromých podniků v Číně více než zčtyřnásobil a podíl soukromých podniků na celkovém počtu podniků se zvýšil z méně než 80 % na více než 92 %.
V tomto období získaly soukromé banky povolení k založení, byl zahájen provoz vysokorychlostní železnice řízené soukromým kapitálem, soukromým investicím byl povolen vstup do odvětví průzkumu a těžby ropy a zemního plynu a soukromá vesmírná společnost dosáhla úspěchu při vypuštění rakety z moře.
Si rovněž zahájil tržně orientované reformy státních podniků. V roce 2017 společnost China Unicom jako první centrálně spravovaný státní podnik v telekomunikačním odvětví, který se otevřel soukromému kapitálu, představila v rámci »reformy smíšeného vlastnictví« 14 strategických investorů, včetně internetových titánů Tencent, Baidu, JD.com a Alibaba.
Tříletý akční plán reformy státních podniků dále přeměnil státní podniky na společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Přibližně 38 000 SOEs zřídilo správní rady.
Mezinárodní média si všimla, že reforma v Číně postupuje v souladu se změnami situace. Obchodní válka vedená Spojenými státy, celosvětová pandemie a zvýšené geopolitické napětí prověřily odolnost čínské ekonomiky. Země také transformuje svůj model hospodářského rozvoje.
Si vedl Čínu k urychlenému budování nového modelu rozvoje, který za hlavní oporu považuje domácí trh a zároveň umožňuje, aby se domácí a mezinárodní trhy vzájemně posilovaly.
Klíčovou podporou této strategie je vytvoření jednotného národního trhu. Za tímto účelem se provádí řada reforem, které mají odstranit místní protekcionismus a odstranit regionální bariéry.
Li Ťün-žu, veterán stranické teorie, uvedl, že Si nakreslil na mapě Číny nové »tečky«, »kruhy« a »pásy«, když mimo jiné pokročil v meziregionální koordinaci a podpořil rozvoj Nové oblasti Siung-an, delty řeky Jang-c’-ťiang a oblasti Velkého zálivu Kuang-tung-Hongkong-Macao.
Si zdvojnásobil úsilí o otevření, aby posunul reformy kupředu, a za prioritu označil »institucionální otevření«. V rámci jednoho takového kroku Čína zrušila limity zahraničního vlastnictví pro společnosti obchodující s cennými papíry, správcovské společnosti investičních fondů cenných papírů, termínových obchodů a životních pojišťoven.
Čína usiluje o přistoupení k Komplexní a progresivní dohodě o Transpacifickém partnerství, neboť vláda se snaží splnit vysoké standardy stanovené touto dohodou a zavazuje se k praktikám, které jdou nad rámec stávajících politik přístupu na trh.
V roce 2013 Si zřídil v Šanghaji první pilotní zónu volného obchodu v zemi. V současné době počet těchto zón dosáhl 22, přičemž celá tropická ostrovní provincie Chaj-nan se stala přístavem volného obchodu.
Dalším významným reformním krokem, který Si učinil, je založení China International Import Expo, první výstavy na národní úrovni se zaměřením na rozšíření dovozu.
Inicioval také veletrh usnadňující obchod se službami a výstavu představující přehlídku světových spotřebních výrobků, čímž předvedl svou vizi liberalizace obchodu a ekonomické globalizace.
Čína je nyní hlavním obchodním partnerem více než 140 zemí a regionů a udržela si pozici druhé největší destinace přímých zahraničních investic na světě.
Si je přitom opatrný vůči neuspořádané kapitálové expanzi, manipulaci s trhem a honbě za přemrštěnými zisky v některých oblastech, čímž se brání rizikům podobným krizi na trhu rizikových hypoték v USA.
Navrhl nastavení »semaforů« pro kapitálové toky, které by zajistily, aby »finanční magnáti« nejednali bezohledně, a zároveň umožnily kapitálu řádně fungovat jako výrobní faktor.
To naznačuje, že čínská reforma se již nezaměřuje pouze na růst, ale zvažuje vyváženější přístup.
Koordinace rozvoje a bezpečnosti vyniká v Siově kampani za prohloubení reforem ve všech aspektech. Čína zůstává jedinou velkou světovou ekonomikou, která za posledních čtyřicet let neprodělala žádnou finanční krizi.
Učinit priority lidí svými vlastními
Si zdůrazňuje, že konečným cílem čínských reforem je zlepšit blahobyt lidu. Zavázal se, že priority lidí budou jeho prioritou a bude jednat podle jejich přání, což je výrazný rozdíl oproti přístupu »kapitál především«, který je často vidět v kapitalistické ekonomice.
V roce 2017 Si poukázal na to, že po téměř 40 letech reforem a otevírání se hlavní rozpor, kterému čínská společnost čelí, prošel významnými změnami. »To, čemu nyní čelíme, je rozpor mezi nevyváženým a nedostatečným rozvojem a stále rostoucími potřebami lidí po lepším životě,« vysvětlil.
V reakci na tuto změnu se zasazuje o koordinovaný a společný rozvoj a zavazuje se k dosažení Teng Siao-pchingovy vize »společné prosperity«.
Když se Si v roce 2012 ujal vlády, existovaly mezi východními a západními oblastmi Číny značné rozdíly a nerovnost v bohatství byla značná.
Změnil strategii snižování chudoby a zavedl nový přístup nazvaný »cílené odstraňování chudoby«.
Jednotlivci a vesnice, u nichž bylo potvrzeno, že jsou chudí, byli zaregistrováni a byla vytvořena složka v národním informačním systému pro snižování chudoby. Mezitím byli chudí přemístěni z nehostinných oblastí. Vlády podporovaly průmyslová odvětví odpovídající místním podmínkám a organizovaly vzdělávací kurzy pro znevýhodněné osoby, aby jim pomohly zvýšit jejich příjmy. Bylo vysláno přes tři miliony úředníků, kteří byli rozmístěni v určených vesnicích, aby zajistili plné a dobré prosazování opatření na snížení chudoby.
Pod Siovým vedením Čína vymýtila absolutní chudobu ve venkovských oblastech, která přetrvávala několik tisíc let.
Čínské reformy začaly na venkově koncem 70. let 20. století a Siovy reformní iniciativy týkající se zemědělství, venkovských oblastí a zemědělců zahrnují širší škálu změn.
Vytvořil spolehlivý mechanismus pro stabilní produkci obilí, aby zajistil, že »zásobování Číny potravinami zůstane pevně v jejích vlastních rukou«, zlepšil podnikatelské prostředí na vesnici a všestranně podpořil revitalizaci venkova.
Počátkem roku 2000 navrhl Si v akademickém článku odvážné reformy systému registrace domácností, které měly odstranit různé sociální a ekonomické rozdíly a také rozdělení městského a venkovského trhu práce způsobené tímto systémem. V té době se vedla velká polemika o tom, zda by omezení registrace domácností měla být zrušena, či nikoliv.
V roce 2016 ústřední vláda představila plán udělit městský pobyt přibližně 100 milionům lidí z venkovských oblastí a dalším osobám s trvalým pobytem bez místní registrace domácnosti a tento cíl byl splněn předčasně.
Během inspekční cesty do Šanghaje v roce 2023 Si navštívil byty, v nichž žili migrující pracovníci. S potěšením zjistil, že se migranti v metropoli usazují.
»Skvělé! Zůstaňte, usaďte se a usilujte o lepší život,« řekl.
Pod Siovým vedením Čína zrušila systém převýchovy prací, který fungoval více než půl století, zvýšila hranici pro osvobození od daně z příjmu fyzických osob z 3500 jüanů na 5000 jüanů měsíčně a stanovila zásadu pro rozvoj sektoru nemovitostí zaměřenou na lidi – »Bydlení je pro bydlení, ne pro tržní spekulace«.
V reakci na demografické změny Čína upravila svou populační politiku a politiku plánování rodiny. Byly provedeny reformy s cílem zajistit lepší a spravedlivější vzdělávání. Kromě toho stál Si v čele vytvoření největšího systému sociálního zabezpečení na světě a zahájil reformy v oblasti základních služeb péče o seniory. V současné době přesáhl počet osob, které jsou v Číně pojištěny v rámci základního starobního pojištění, jednu miliardu a počet osob, které jsou pojištěny v rámci základního zdravotního pojištění, 1,3 miliardy.
S přesvědčením, že »zdraví lidí je hlavním ukazatelem modernizace«, Si vyzval ke studiu a propagaci praxe ve městě San-ming ve Fu-ťienu, aby se posunula reforma zdravotnictví.
Si se zasazoval o komplexní odstranění přirážek na léky a spotřební zdravotnický materiál, které byly zavedeny po více než 60 let, čímž by se snížily náklady pacientů. Vládní úřady na jeho výzvu reagovaly a vytvořily pracovní tým, který měl s farmaceutickými společnostmi vyjednávat o cenách léků a spotřebního materiálu.
V široce rozšířeném internetovém videu z takového vyjednávání o cenách v roce 2021 zástupci Národního úřadu pro zdravotní zabezpečení trvali na tom, že »žádná menšinová skupina pacientů by neměla být opuštěna«, a podařilo se jim během osmi kol intenzivního vyjednávání snížit cenu život zachraňujícího léku na vzácné onemocnění z přibližně 700 000 jüanů za injekci na 33 000 jüanů za injekci.
Tento lék byl následně zařazen do katalogu čínského zdravotního pojištění, což zažehlo naději pro více než 30 000 pacientů v celé zemi. Podobné snížení cen u stovek léků ušetřilo v průběhu několika let veřejnosti kumulativně přibližně 500 miliard jüanů na léčebných výdajích.
Si pokročil v reformách systému zdravotní péče na venkově, aby zajistil lidem na rozlehlém venkově přístup k cenově dostupné lékařské péči. Díky těmto kampaním se výrazně snížil počet případů chudoby způsobené nemocí. Téměř všichni lidé s nízkými příjmy a jednotlivci, kteří se právě vymanili z chudoby, mají nyní na venkově zdravotní pojištění.
Siova reforma v oblasti kultury zdůrazňuje obohacení »duchovního světa« lidí jako základní požadavek čínské modernizace. To zahrnuje zdokonalení plánování a politiky kulturního průmyslu a péči o nové formy kulturního podnikání a vzorce kulturní spotřeby.
V důsledku toho filmový průmysl v posledních letech zaznamenal rychlý rozvoj. Počet kinosálů v Číně se zvýšil z přibližně 13 000 v roce 2012 na více než 86 000 na konci roku 2023, což je nejvíce na světě. Deník New York Times na začátku letošního roku uvedl, že čínský filmový průmysl produkuje stále více kvalitních filmů, které mají ohlas u domácího publika.
Si také přepracoval vzdělávací systém, což přímo souvisí s rozšiřováním okruhu talentů a vědeckotechnickým pokrokem.
Přistoupil k podpoře vyváženého rozvoje povinného vzdělávání, snížení velké zátěže studentů, aby byl zajištěn jejich všestranný rozvoj, a k vybudování moderního systému odborného vzdělávání a moderního univerzitního systému.
Podíl národních fiskálních výdajů vyčleněných na vzdělávání zůstává již několik let po sobě nad 4 % HDP, což z něj činí největší podíl na celkových výdajích čínského veřejného rozpočtu.
K další průlomové reformě vedené Si došlo v ekologické oblasti.
Když se Si v roce 2012 stal generálním tajemníkem strany, patřilo znečištění životního prostředí k nejčastějším stížnostem veřejnosti. Na začátku téhož roku postihlo znečištění kadmiem řeku v autonomní oblasti Kuang-si čuang a ohrozilo bezpečnost pitné vody pro více než milion lidí. V průběhu roku došlo v celé zemi k několika významným incidentům typu »ne na mém dvorku«, které byly vyvolány obavami z průmyslového znečištění.
Si, známý svými odvážnými a rozhodnými ekologickými iniciativami v Sia-menu na vyčištění jezera Jün-tang a v Chang-čou na ochranu Západního jezera, zřídil ministerstvo ekologie a životního prostředí, stanovil ekologickou a environmentální ochranu jako nedotknutelnou »červenou linii«, zavedl inspekce ekologické a environmentální ochrany ze strany ústředních orgánů a požádal místní úředníky, aby byli zodpovědní za ochranu řek, jezer a lesů jako jejich »vedoucí správy«.
Pod Siovým vedením se Čína stala zemí s nejrychlejším zlepšováním kvality ovzduší, největším nárůstem lesních zdrojů a největší plochou zalesnění na světě. Země si také stabilně udržuje pozici světového lídra v instalovaném výkonu pro výrobu energie z vodních, větrných a solárních elektráren a biomasy.
Čína také vytvořila největší světový trh s uhlíkem a slíbila, že po dosažení uhlíkového vrcholu dosáhne uhlíkové neutrality v mnohem kratším časovém období ve srovnání s vyspělými zeměmi. »Zelený a nízkouhlíkový rozvoj je na denním pořádku a ti, kdo se jím řídí, budou prosperovat,« řekl Si.
Si je přesvědčen, že náprava neudržitelných metod růstu je nezbytná pro udržitelný rozvoj čínského národa a pro ochranu Matky Země – »našeho jediného domova«.
Odvážně vpřed
»Žádná jiná země na světě nedokáže komplexně postupovat v reformách tak, jak to dělá současná Čína, s odhodláním plnit své sliby a se smyslem pro naléhavost,« uvedl ve své zprávě singapurský list Lianhe Zaobao.
Podle průzkumu Edelman Trust Barometer 2023, který provedla poradenská společnost Edelman, byla celková úroveň důvěry v Číně 83, což ji řadí na první místo mezi všemi zkoumanými zeměmi.
Čína byla podle průzkumu jedinou zemí z dotazovaných, která vyjádřila optimismus ohledně ekonomických vyhlídek.
Pozorovatelé se domnívají, že se Si jako kormidelníkem reforem v nové éře bude socialistické tržní hospodářství, které ohlásil Teng Siao-pching, nepochybně pokračovat a vzkvétat. Si zažehl motor, který pohání Čínu na nezvratné cestě k modernizaci.
Tengovy reformy a jeho proklamace, že »rozvoj je absolutní princip«, osvobodily a rozvinuly čínské společenské výrobní síly a katapultovaly zemi do pozice světové hospodářské velmoci.
Si zastává názor, že kvalitní rozvoj je neochvějnou zásadou nové éry, a zahájil v Číně komplexní a systematickou transformaci, která významně přispěla k obnovení rovnováhy světové ekonomiky.
V loňském roce čínská ekonomika vzrostla o 5,2 %, čímž přispěla k celosvětovému růstu jednou třetinou. Země zůstává silným motorem globálního růstu.
Při letošních setkáních se zahraničními vládními a obchodními představiteli bylo Siovo poselství konzistentní: Čína je odhodlána pokračovat v reformách, které světu přinesou nové příležitosti.
Při květnové návštěvě Francie Si tamním podnikatelům řekl, že čínská reforma poskytne širší tržní prostor všem zemím. V Srbsku navštívil ocelárnu ve Smederevu, kterou před osmi lety pomohl díky čínským investicím vzkřísit a zachránit tak pracovní místa pro více než 5000 místních zaměstnanců.
Závod je stěžejním projektem Siovy iniciativy Pásmo a stezka (BRI). Tuto iniciativu, inspirovanou starobylou Hedvábnou stezkou, navrhl Si v roce 2013 s cílem reformovat a posílit globální rozvojovou spolupráci. Navrhl BRI jako moderní síť propojující země prostřednictvím posíleného obchodu, rozvoje infrastruktury a mezilidských výměn.
Během deseti let se do BRI zapojily tři čtvrtiny zemí světa, což pomohlo vytvořit 420 000 pracovních míst a vymanit desítky milionů lidí z chudoby v těchto zemích.
Od loňského roku se očekávání třetího plenárního zasedání 20. ústředního výboru KS Číny stále stupňuje. Lidé v Číně i ve světě pozorně sledují, jaká zásadní reformní opatření budou představena, a odhadují jejich možný dopad.
Si před plenárním zasedáním slíbil řadu »strategických, inovativních a vůdčích reforem« s cílem »dosáhnout nového průlomu v důležitých oblastech a klíčových odvětvích«.
Existují důvody k optimismu. Takový optimismus vychází nejen z obrovské velikosti čínské ekonomiky a trhu, ale také z jednotného vedení strany se Si v čele. KS Číny má odvahu k vlastní reformě a je schopna proměnit plány v konkrétní činy.
Vzhledem k tomu, že někteří lidé v zámoří mají pochybnosti nebo dokonce obavy z čínských reforem, rozvoje a jejich důsledků, Si často říká, že Čína nemá v úmyslu měnit nebo zpochybňovat stávající světový řád. Pouze se aktivněji podílí na globálním řízení a prosazuje spravedlivější a rovnější světový řád.
»Čínská modernizace nabídla novou možnost volby a má dalekosáhlé důsledky pro rozvojové země,« řekl Jose Ricardo dos Santos Luz Junior, generální ředitel společnosti se sídlem v Sao Paulu, která propojuje čínské a brazilské podnikatele.
Na počátku Tengovy reformní éry zesnulý čínský vůdce prohlásil, že cílem čínských reforem a otevírání se je »dohnat dobu«.
Dnes, když se zamýšlí nad téměř půlstoletím pokroku, Si zdůraznil, že čínské reformy a otevírání se nejen posunuly vlastní rozvoj, ale také významně přispěly k celosvětovému míru a pokroku.
Si pokračuje v Tengově odkazu a se silným smyslem pro odpovědnost vede Čínu cestou modernizace, která nejen vytváří hospodářské zázraky a rozvojové příležitosti, ale také zkoumá novou podobu lidské civilizace.
»Naše modernizace je nejnáročnější a zároveň nejmohutnější,« řekl Si. »Je to bezprecedentní cesta, ale my ji budeme i nadále zkoumat a odvážně postupovat vpřed.«
(Xinhua)
FOTO – Xinhua