Evropská unie, která se pohybuje na tenké hranici mezi ochranou svých zájmů a omezením vystavení se takzvaným »rizikům«, propaguje strategii »snižování čínského nebezpečí«, která s sebou pravděpodobně ponese vysoká rizika a bude mít dopad na její hospodářský růst.
Pokud by některé země nebo subjekty usilovaly o odstranění rizik ve jménu de-sinizace, ve skutečnosti by se odtrhly od příležitostí, spolupráce, stability a rozvoje, uvedl čínský Státní poradce a ministr zahraničí Čchin Kang na tiskové konferenci se svým německým protějškem po jejich úterním jednání v Berlíně.
Globalizace v ohrožení
EU, která je ekonomikou orientovanou na vývoz, v posledních desetiletích z globalizace velmi profitovala.
I po útlumu v posledních letech tvoří zahraniční obchod přibližně 20 % HDP EU.
Globalizace také přispívá k zaměstnanosti v EU. Zpráva, kterou blok zveřejnil v roce 2021, odhalila, že vývoz podporuje 38 milionů pracovních míst v EU a že každé páté pracovní místo závisí na vývozu, což dokládá silný vztah mezi obchodem a zaměstnaností.
Ve zprávě, kterou v roce 2022 zveřejnil think tank Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, se uvádí, že v posledních letech se EU stále více integruje do globální ekonomiky.
Počet firem, které dovážejí do EU, neustále rostl a v roce 2020 dosáhl nového rekordu, a to více než 1,2 milionu, uvádí se ve zprávě.
Ekonomiky EU a Číny jsou hluboce a stále více provázané. Obousměrný obchod mezi oběma stranami neustále roste navzdory problémům, které způsobila pandemie covid-19.
Josep Borrell, nejvyšší představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ve svém nedávném prohlášení zdůraznil významné hospodářské vazby mezi EU a Čínou.
Na Čínu připadá 20 % dovozu do EU a 9 % vývozu z EU. Objem vzájemného obchodu přesahuje 2,3 miliardy eur (2,5 miliardy amerických dolarů) denně, uvedl.
Evropa nemůže ignorovat roli Číny jako klíčového obchodního partnera a »nemůžeme se k Číně jen tak otočit zády a snažit se ji ignorovat«, citovala agentura Reuters španělskou ministryni hospodářství Nadiu Calvino.
Vybočení z trendu
Pod pojmem »de-risking« si EU představuje mechanismus většího dohledu, obchodní nástroje a nové obranné nástroje, což může vést k zásahům do tržních mechanismů nebo dokonce k odklonu od pravidel tržního hospodářství. To vyvolává obavy, že by mohlo dojít k dalšímu oslabení globalizace a tržního hospodářství.
Zatímco někteří tvůrci politik v EU se zabývají riziky spojenými s Čínou, evropské společnosti a investoři vidí tuto zemi v jiném světle. Dvoustranný obchod intenzivně roste. Pro některé členy EU, jako je Německo a Francie, jsou hospodářské vazby s Čínou prostě příliš těsné na to, aby je přerušily.
Podle německého statistického úřadu vzrostl objem obchodu mezi Německem a Čínou v roce 2022 na rekordních 298,6 miliardy eur (326,6 miliardy amerických dolarů), což představuje meziroční nárůst o více než 20 %, a Čína se tak již sedm let po sobě stala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa.
Martin Brudermueller, generální ředitel německého chemického gigantu BASF, uvedl, že je výhodné rozšířit svou působnost v Číně.
V souvislosti s rozhodnutím BASF investovat v Číně přibližně 10 miliard eur (10,9 miliardy dolarů) Brudermueller uvedl, že Čína je největším a nejrychleji rostoucím chemickým trhem a jeho společnost zde vidí potenciál pro dosažení vysoké ziskovosti.
Navzdory bouřlivým reakcím v politických kruzích čínské investice na »zelené louce« v Evropě vzkvétají. Podle zprávy, kterou zveřejnily Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies, se v roce 2022 zvýšily o 53 %.
Nárůst investic na »zelené louce« byl způsoben především několika rozsáhlými projekty, které se téměř výhradně soustředily na automobilový průmysl, neboť čínští giganti v oblasti baterií, včetně společností CATL, Envision AESC a SVOLT, investovali do výstavby závodů na výrobu baterií v Německu, Maďarsku, Velké Británii a Francii.
V době, kdy se EU snaží odklonit své hospodářství od fosilních paliv k zelené energii, se odborné znalosti čínských společností hodí.
Volker Treier, vedoucí oddělení zahraničního obchodu Svazu německých průmyslových a obchodních komor, nevidí žádnou skutečnou alternativu místo Číny. Plánovaný přechod na obnovitelné zdroje energie ani přechod od spalovacích motorů by podle něj nepokročil, pokud by došlo k odpoutání od Číny.
Spolupráce s Čínou přesahuje rámec ekologického přechodu a zahrnuje i oblast digitální transformace, která je dalším klíčovým prvkem plánu oživení EU.
Čínské podniky významně přispívají Evropě tím, že přinášejí inovace, flexibilitu a vyspělé technologie, což poskytuje více příležitostí pro vzájemně výhodnou spolupráci.
V oblasti digitálního technologického rozvoje a inovací je důležité, aby se Čína a EU nadále angažovaly a udržovaly dlouhodobou spolupráci, uvedl Lin Goethals, ředitel Evropského institutu pro asijská studia.
Toto újma se neomezí pouze na ekonomický okruh. »Oddělení vědy od Číny si vybere svou daň,« uvedla Ingrid d’Hoogheová, koordinátorka Clingendaelova čínského centra, think-tanku se sídlem v Nizozemsku.
Čína je vědeckou velmocí a předním hráčem v mnoha oblastech, jako jsou biotechnologie, 5G a 6G, nanomateriály a elektrické baterie. Podle australského Institutu pro strategickou politiku je Čína lídrem v 37 ze 44 klíčových technologických oblastí.
Reálná rizika
Když se mluví o »odstraňování rizik«, je třeba je identifikovat a zjistit, odkud pocházejí, odpověděl Čchin na otázku ohledně strategie EU pro »odstraňování rizik«.
Čchinův názor podpořil i chorvatský politický analytik Mirko Mavric, který pro agenturu Xinhua uvedl, že »rizikem pro Evropu je, že se stane prodlouženou rukou amerických zájmů«. To bylo pro Evropu vždy fatální, protože Američané myslí především na sebe a své zájmy, dodal.
»Evropa musí prostřednictvím Evropské unie přehodnotit svou vlastní politiku, politickou i ekonomickou, bez ohledu na americké zájmy,« řekl Mavric.
V době, kdy EU stupňuje otázku »odstraňování rizik«, její ekonomika ochabuje a její oživení je slabé a křehké, zatímco Evropská centrální banka zvyšuje úrokové sazby společně se svým americkým protějškem.
Když se v březnu zhroutila americká Silicon Valley Bank, protože nedokázala zajistit svá úroková rizika, to, co se zdálo jako ojedinělý případ, se rychle vyvinulo v krizi pro ostatní americké banky, zejména regionální.
Zatímco se banky ve Spojených státech snažily zůstat stranou, banky na druhé straně Atlantiku zažívaly horké chvilky. 19. března převzala švýcarského věřitele Credit Suisse banka UBS, což bylo znamením, že se krize ve Spojených státech přelévá i do EU.
Některé země vyvážely vlastní inflaci a finanční krizi a vytvářely tak závažné vedlejší účinky. »To jsou reálná rizika, kterým je třeba věnovat pozornost,« poznamenal Čchin.
Nedávným ukázkovým příkladem může být americký zákon o snižování inflace, který »narušuje mnohostranný systém spolupráce tím, že nedodržuje pravidla mezinárodního obchodu«, napsal ve svém komentáři bruselský ekonomický think tank Bruegel.
Generální tajemník Japonské obchodní rady v Evropě Shozo Maeda uvedl, že vztahy mezi EU a Čínou mají velký význam nejen pro oba regiony a jednotlivé země, ale také pro globální ekonomiku, a to včetně Japonska.
Mavric zdůraznil, že Čína je pro Evropu spolehlivým partnerem a »měla by jím zůstat, protože je to především v zájmu samotné Evropy«.
(Xinhua)