Na konci páté návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena na Blízkém východě od vypuknutí probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu mnozí v regionu jednoznačně konstatují, že nejvyšší americký diplomat téměř nedosáhl žádného pokroku při snižování napětí.
Stejně jako u předchozích se i poslední návštěva vyznačovala vznešenou rétorikou, ale jen malým pokrokem při řešení krize v Gaze.
Co Blinken udělal?
Blinkenova diplomatická činnost probíhala v Saúdské Arábii, Egyptě, Kataru, Izraeli a na Západním břehu Jordánu, přičemž se potýkal se složitým regionálním prostředím poznamenaným eskalací násilí a diplomatickými patovými situacemi.
Konflikt v Gaze trvá již pátý měsíc a napětí na celém Blízkém východě stále stoupá. Americké zásahy proti milicím v Sýrii a Iráku se shodují s výrazným nárůstem leteckých úderů proti cílům Hútíů v Jemenu, což vyvolává obavy z další regionální nestability.
Během své první zastávky se Blinken setkal se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem a snažil se pokročit v rozhovorech o normalizaci saúdsko-izraelských vztahů. Saúdští představitelé sice vyjádřili trvalý zájem, ale zopakovali, že pokrok závisí na důvěryhodném plánu palestinské státnosti.
Podle analytiků Spojené státy tlačí na Saúdskou Arábii, aby normalizovala vztahy s Izraelem výměnou za souhlas Izraele s příměřím. Vyhlídky na takovou dohodu jsou však nejasné, protože násilí v Gaze nevykazuje žádné známky konce. Podle středeční aktualizace ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem přesáhl počet mrtvých Palestinců v Gaze 27 708 osob.
Nejvyšší americký diplomat se rovněž setkal s egyptským prezidentem Abdel-Fattáhem al-Sísím a katarským premiérem a ministrem zahraničí Mohammedem bin Abdulrahmanem al-Thání, aby projednali možný plán příměří.
Optimismus ohledně příměří však neměl dlouhého trvání. Ve středu Blinken předložil návrh příměří izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který jej okamžitě odmítl a slíbil dosáhnout »absolutního vítězství« ve své vojenské ofenzívě v Gaze.
»Blízký východ se po Blinkenově návštěvě nezměnil, s výjimkou zhoršující se situace Palestinců, kteří během jeho diplomatického selhání umírají,« uvedl Salah bin Laghbar, jemenský politický analytik působící v Adenu.
Proč byla Blinkenova diplomatická mise marná?
Podle Laghbara dlouhodobá podpora Izraele ze strany Spojených států a nedávné vojenské operace podkopávají důvěru v americkou politiku v celém arabském světě.
Tvrdí, že namísto zmírnění napětí nedávné americké akce podnítily hněv veřejnosti mezi obyčejnými Araby.
»Arabské země nyní čelí výzvě, jak řešit sympatie veřejnosti k Palestině, což komplikuje jejich reakci na zprostředkovatelské úsilí USA,« uvedl Laghbar.
Dále kritizoval snahu USA vykreslit eskalaci konfliktu jako střet mezi spojenci Íránu a Izraelem a označil ji za odklon od skutečného jádra konfliktu: nevyřešené palestinské otázky.
»Konflikt v Gaze zůstává jádrem současných nepokojů v regionu a má kořeny v dlouhodobých nespravedlnostech, které palestinský lid snáší,« zdůraznil Laghbar. »Bez uznání tohoto základního problému bude zprostředkovatelské úsilí USA pravděpodobně čelit značným překážkám.«
Analytici také naznačili, že snaha Bidenovy administrativy o příměří je vedena spíše vnitropolitickými úvahami v roce amerických voleb než skutečným zájmem o region.
Gamal Tawfiq, profesor politických studií na Suez Canal University, kritizoval neochotu americké administrativy přiznat nedostatky své politiky.
»USA nemyslí vážně své úsilí o dosažení klidu nebo pomoc civilistům v Palestině,« řekl Tawfiq. »Blinkenovy návštěvy v regionu, ať už se konají kolikrátkoli, jsou bezvýznamné, pokud nedotlačí Izrael k přijetí trvalého příměří.«
Vyhlídky na Blízkém východě
Nad Blízkým východem se vznáší strašidlo regionální eskalace, neboť pokračující násilí v Gaze si stále žádá oběti na životech civilistů a vyvolává nová ohniska napětí.
»Kolem konfliktu v Gaze se neustále objevují nová horká místa, která mohou region dále vychýlit do nestability,« varoval Laghbar.
Ting Lung, profesor na Šanghajské univerzitě mezinárodních studií, se k tomuto názoru připojil, vyjádřil obavy z neúčinnosti politiky USA a předpověděl pravděpodobné pokračování »vleklého přetahování« v regionu. Uvedl také, že ačkoli je přímá válka mezi USA a Íránem nepravděpodobná, nestabilita zůstává vysoká.
Nedávná smrt amerických vojáků v Jordánsku znovu vyvolala tlak na Bidenovu administrativu, aby podnikla odvetné kroky proti Íránu, což je krok, který někteří republikáni obhajují, ale jiní varují, že by mohl přerůst v plnohodnotnou válku.
Tawfiq k tomu dodal další zásadní poznámku, že konflikt v Gaze by mohl mít neblahé následky, pokud by pokračoval i během muslimského svatého měsíce ramadánu, do jehož začátku zbývá pouhý měsíc.
»Pokud se během ramadánu nepodaří v Gaze dosáhnout příměří, mezi Araby se zvedne obrovská vlna hněvu,« řekl Tawfiq.
(Xinhua)