Pilotů, kteří koncem druhé světové války nebo krátce po ní překonali rychlost zvuku, bylo nejspíš víc, jen jedinému z nich ale patří oficiální prvenství. Američan Charles »Chuck« Yeager se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Byl prvním letcem, který překročil zvukovou bariéru ve vodorovném a zejména plně řízeném letu.
Premiérové pokoření rychlosti zvuku je sice nejslavnějším Yeagerovým činem, na kontě měl ale i další úspěchy. Poprvé na sebe upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si na nadřízených vyvzdoroval znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci přitom měli zakázáno létat do bojů, aby při případném dalším sestřelu a zajetí nevyzradili své pomocníky.
Yeager se tehdy obrátil přímo na nejvyššího spojeneckého velitele Dwighta Eisenhowera a ten, protože po invazi do Normandie už partyzánům velké nebezpečí nehrozilo, s opětovným nasazením jedenadvacetiletého pilota souhlasil. Yeager, kterého k úspěšné kariéře vojenského letce předurčil mimo jiné výtečný zrak, se za toto rozhodnutí odvděčil. Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 11 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den.
K letectvu přitom farmářského synka původně vzali jen jako mechanika. »Prvně jsem letěl až poté, co jsem požádal o zařazení do pilotního výcviku… Pozvracel jsem tehdy celé letadlo a říkal si ‚Yeagere, tys udělal veeeeeelkou chybu‘,« vzpomínal po letech na Twitteru na svou první zkušenost s létáním. Pro letectvo se farmářský synek prý rozhodl proto, že mělo u nich mělo lepšího náboráře než ostatní zbraně. »Všichni jsme tehdy rukovali do války,« popsal atmosféru mezi vrstevníky.
Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale mladý muž, který své stroje pojmenovával Glamorous Glennis po své životní lásce a pozdější manželce, ještě nesvlékl. Pilot, jenž měl na kontě dokonce sestřel německé proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, místo do civilu zamířil mezi vojenskou elitu, zkušební letce. A na podzim 1947, když sloužil na letecké základně v Kalifornii, se na Chucka Yeagera usmálo štěstí.
Bolesti i pohodlí…
Bell X-1 měl za sebou už řadu letů, firemní pilot ale podle vzpomínek pamětníků chtěl za překonání rychlosti zvuku tehdy astronomických 150 000 dolarů. Letectvo se proto rozhodlo využít vlastní piloty a volba padla na Yeagera. Nescházelo přitom mnoho a v rekordních tabulkách mohlo být zapsáno jiné jméno. Dva dny před letem si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil, svěřil se jen manželce a svému příteli a kolegovi Jacku Ridleymu, a pro léky si raději zajel k veterináři.
Bolesti přitom Yeagera trápily tak, že ani nebyl schopný zajistit vstupní poklop, s Ridleyho pomocí si ale poradil. Vzali násadu od koštěte, trochu ji upravili – a šlo to. Bell X-1 ovšem rozhodně nebyl obyčejné letadlo. Byl to experimentální stroj, zkonstruovaný právě k dosažení vysokých rychlostí a tomuto účelu bylo podřízeno vše. Tvar připomínal projektil a v materiálech NASA se dokonce píše, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.
Pilotovo místo v přídi bylo dost nepohodlné a letadlo navíc neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29. Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další 3,5 kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Památného 14. října 1947 Yeager postupně zapínal čtyři raketové motory a Glamorous Glennis rychle stoupala do výšky. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku), aby se nakonec dostala úplně mimo ni.
Ostatní přístroje ale rekord zaznamenaly – ve výšce 13 kilometrů letěl rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06. V 50. letech se Chuck Yeager vrátil k stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu svlékl v roce 1975, i poté ale zůstal s letectvem v kontaktu. Konec života strávil Yeager s o mnoho let mladší druhou ženou, kterou jeho děti podezíraly ze »zlatokopectví« a s otcem se dokonce soudily kvůli majetku. A ještě v říjnu 2002 si v 89 letech jako pasažér ve stíhačce F-15 znovu připomněl, jaké to je prolomit zvukovou bariéru. Zemřel 7. prosince 2020 ve věku 97 let.
(koz, čtk)